Železniční trať Kuřim – Veverská Bítýška: Porovnání verzí

{{BS3||exHST||6,4|[[Chudčice]]|||}}

{{BS3||exBUE||||[[silnice II/386]]||}}

}}

|}

 

== Historie ==

První úvahy o zřízení železnice přes Veverskou Bítýšku spadají do roku 1868, kdy vznikaly plány na železniční spojení mezi Brnem a Havlíčkovým (tehdy Německým) Brodem. Jeden z návrhů počítal s výstavbou tratě údolím [[Svratka (řeka)|Svratky]], realizace se však dočkal projekt prodloužení tratě ze [[Zastávka (okres Brno-venkov)|Zastávky u Brna]] (tehdy Božího Požehnání) přes Třebíč a Jihlavu.<ref name=SPZ>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Kaněk

 

== Popis tratě ==

Trať vycházela v [[Kuřim]]i ze společného nádraží se starou tratí Brno – Tišnov. Tato stanice se nacházela na místě současného nádraží z 50. let 20. století, pouze její [[niveleta]] ležela níže. Po krátkém společném úseku se od „tišnovky“ odpojovala a kamenným mostem přecházela polní cestu a Luční potok. Jedna z opěr jinak již zbořeného mostu je dochovaná dodnes.<ref name=SPZ/> Trať dále stoupala ke kuřimskému hřbitovu, kde na místě původního zářezu byla postavena za druhé světové války hala G. Nacházel se zde také nadjezd okresní silnice, dnes [[silnice II/385]]. Mezi Kuřimí a Moravskými Knínicemi (tehdy Moravskými Kynicemi) vedla dráha přes pole, kde již nejsou patrné žádné zbytky. V km 2,5 (tarifně km 3) se nacházela zastávka [[Moravské Knínice]] s jednoduchým dřevěným přístřeškem, který se dodnes dochoval v podobě přestavěného zahradního domku.<ref name=110let/>

 

| stránky = 86–87

| isbn = 978-80-7363-129-1

 

== Vozový park ==