Dorotea Braniborská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typo |
m drobná úprava |
||
Řádek 5:
Dorotea byla nejmladší ze tří dcer (jediný syn zemřel při narození) [[Braniborské markrabství|braniborského markraběte]] ''Jana'', zvaného ''Alchymista'', a jeho manželky vévodkyně ''Barbary Anhaltské''; její nejstarší sestra Barbara (1423-1481) byla provdaná ''vévodkyně milánská'' a Alžběta (1425-1465) byla provdaná ''vévodkyně pomořská''.
Poprvé se provdala [[12. září]] roku [[1445]] v [[Kodaň|Kodani]] za [[Kryštof III. Bavorský|Kryštofa III.]], krále [[Dánsko|Dánska]] a [[Norsko|Norska]] od roku [[1440]] do roku [[1448]] a [[Švédsko|Švédska]] v letech [[1441]] - [[1448]]. Z dvouapůlletého manželství se nenarodily žádné děti. Kryštof zemřel v roce [[1448]]. Jako kompenzaci svého vdovství obdržela Dorotea od Královské rady vysoký důchod a rozsáhlé majetky.
Královská
[[26. října]] roku [[1449]] se tedy Dorotea provdala podruhé.
Z tohoto druhého manželství s Kristiánem I. vzešlo pět potomků:
Řádek 18:
# [[Frederik I. Dánský|Frederik]] (1471-1533); vévoda šlesvicko-holštýnský a později dánský a norský král (1523-1533).
Uvádí se, že královna se proslavila - na rozdíl od svého manžela - svou rozhodnou povahou, vysokou inteligencí a mimořádnou schopností ve správních a úředních záležitostech, takže jí král mohl pověřit správou rozsáhlých území Dánska a Švédska. Ve Švédsku pozbyla své majetky za vlády [[Sten Sture starší|Stena Stureho]] a [[Karel VIII. Knutsson|Karla VIII.]], a za této situace hledala podporu [[papež]]e, ovšem neúspěšně. V dubnu roku [[1474]] při návštěvě [[Řím]]a získala papežovo svolení k založení [[Københavns Universitet|univerzity v Kodani]]. Byla velmi šetrná, až skoupá - její dvě cesty do Říma měly tak nízké náklad, že to pro osobu jejího postavení bylo až nevhodné. Před smrtí svho muže zorganizovala splacení obrovskéh královského dluhu.
W przeciwieństwie do swojego drugiego męża cechowała ją silna wola i liczne talenty, w szczególności ekonomiczne, ale również polityczne: królowej często podczas nieobecności króla powierzano regencję.
Po smrti Kristiána I. v roce [[1481]] si Dorotea uchovala jistý vliv na vládu země. Král [[Jan I. Dánský|Jan I.]], její nejstarší syn, ztrácel své pozice a majetky a to vedlo Doroteu, jež získala od Kristiána I. správu vévodství šlesvického a holštýnského, že se rozhodla favorizovat svého mladšího syna [[Frederik I. Dánský|Frederika]] a svěřit vládu v těchto vévodstvích společně oběma synům; když později byl Janův syn [[Kristián II. Dánský|Kristián II.]] bez mužských potomků sesazen s trůnu, stal se jeho strýc Frederik po něm králem.
| |||