Isabela Jeruzalémská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava
Bez shrnutí editace
Řádek 17:
== Život ==
Isabela se narodila z druhého manželství jeruzalémského krále [[Amaury I. Jeruzalémský|Amauryho]] a [[Marie Komnénovna (jeruzalémská královna)|Marie]], dcery Jana Komnéna. Roku 1183<ref name="Is-fmg"></ref> se na hradě Keraku provdala za hraběte
[[Homfroi IV. z Toronu|Homroie z Toronu]], příslušníka jedné z nejstaších rodin v království. Rokua [[1190]]vyženěného zemřelasyna<ref jeruzalémskáname="St-fmg">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/JERUSALEM%20NOBILITY.htm#StephanieMillyNablus11551183 královnawww.fmg.ac]</ref> Sibyla[[Renaud ide sChâtillon|Renauda oběmaze dcerami a nárok na trůn připadlChâtillonu]]. IsabeleSvatba, jakood mladšíníž dceřisi králeRenaud Amauryho,sliboval cožsblížení sestarousedlé staloa pronově jejípříchozí bezdětnékřižácké manželstvíšlechty,<ref s Homfroiem osudným.name="duggan125">{{Citace monografie
| příjmení = Duggan
| jméno = Alfred
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 1973
| titul = Křižácké výpravy
| vydavatel = Orbis
| místo = Praha
| stránky = 125
| poznámka = dále jen ''Křižácké výpravy''
| isbn =
}}</ref> byla plná aristokracie z Byzance i zámoří a dopprovázena mnoha dny oslav bez ohledu na ostřelování obléhatelů pod velením samotného Saladina. Homfroiova matka Štěpánka nechala dokonce poslat do Saladinova ležení mísy ze svatebního stolu a na oplátku Saladin vydal zákaz ostřelovat část hradu, v níž bydleli novomanželé. Obležení zakončil na počátku prosince příchod krále [[Balduin IV. Jeruzalémský|Balduina]], který donutil muslimy k ústupu.<ref name="Bridge143-144">{{Citace monografie | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |strany=143-144 | isbn=80-200-0512-9|poznámka = dále jen ''Křížové výpravy''}}</ref>
 
Po smrti dětského krále [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduina V.]] v srpnu 1186 došlo ke sporu. Jeruzalémský patriarcha korunoval [[Sibyla Jeruzalémská|Sibylu]], Isabelinu starší sestru, a v Nábulusu byl barony jeruzalémským králem jmenován Homfroi. Dědic Zajordánska, milovník pokojného života a uměleckých děl,<ref name="duggan125">''Křižácké výpravy'', str. 125</ref> však před držením koruny couvl a raději složil lenní hold Sibyle a Guyovi z Lusignanu.<ref name="duggan127">''Křižácké výpravy'', str. 127</ref> O rok později se Homfroi po katastrofálním neúspěchu křesťanů u Hattínských rohů dostal do Saladinova zajetí<ref name="duggan135">''Křižácké výpravy'', str. 135</ref> a byl propuštěn v červenci 1188.<ref name="duggan144">''Křižácké výpravy'', str. 144</ref> Královna Sibyla i s oběma dcerami zemřela roku 1190 a nárok na trůn tak připadl Isabele, což se stalo pro její bezdětné manželství s Homfroiem osudným.
[[Konrád z Montferratu]] se zasadil o zinscenování Isabelina rozvodu Homfroiem z Toronu pro údajný nedostatečný věk nevěstin v době uzavření sňatku. S dědičkou království se vzápětí sám oženil.<ref name="Hroši165">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci ve Svaté zemi | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 2 | počet stran = 289 | isbn = 80-204-0621-2 | strany = 165|poznámka = dále jen ''Křižáci ve Svaté zemi''}}</ref>{{#tag:ref|Stal se tak [[bigamie|bigamistou]], protože již měl za manželku [[Theodora Komnenovna|Theodoru Komnenovnu]].|group=pozn.}} Po dobytí Akkonu se za zprostředkování evropských panovníků ujednalo příměři mezi oběma uchazeči o jeruzalémský trůn. Guy z Lusignanu, vdovec po královně Sibyle a zkrachovalý válečník od Hattínských rohů, zůstal u moci a po jeho skonu měl na trůn nastoupit Konrád.<ref name="Hroši166">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 166</ref> Na jaře 1192 se situace v Levantě změnila. Guy neměl již žádnou podporu místních baronů a tehdy [[Richard Lví srdce]] udělil Jeruzalém Konrádovi a Guy dostal jako odškodnění Kypr.<ref name="Hroši169-170">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 169-170</ref>
 
[[Konrád z Montferratu]]{{#tag:ref|Pobývající v Levantě od roku 1187 v obavě před zatčením pro vraždu.<ref name="duggan141">''Křižácké výpravy'', str. 141</ref>|group=pozn.}} se společně s Marií Komnénovnou zasadil o zinscenování Isabelina rozvodu s Homfroiem z Toronu. proJako údajnýzáminka nedostatečnýposloužilo věktvrzení, nevěstinže vIsabela doběbyla donucena k uzavření sňatku nátlakem a že zženštilý Homfroi sňatek nikdy nezavršil tělesným spojením.<ref name="duggan147">''Křižácké výpravy'', str. 147</ref> S dědičkou království se Konrád vzápětí sám oženil.<ref name="Hroši165">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci ve Svaté zemi | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 2 | počet stran = 289 | isbn = 80-204-0621-2 | strany = 165|poznámka = dále jen ''Křižáci ve Svaté zemi''}}</ref>{{#tag:ref|Stal se tak [[bigamie|bigamistou]], protože již měl za manželku [[Theodora Komnenovna|Theodoru Komnenovnu]].|group=pozn.}} Po dobytí Akkonu se za zprostředkování evropských panovníků ujednalo příměři mezi oběma uchazeči o jeruzalémský trůn. Guy z Lusignanu, vdovec po královně Sibyle a zkrachovalý válečník od Hattínských rohů, zůstal u moci a po jeho skonu měl na trůn nastoupit Konrád.<ref name="Hroši166">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 166</ref> Na jaře 1192 se situace v Levantě změnila. Guy neměl již žádnou podporu místních baronů a tehdy [[Richard Lví srdce]] udělil Jeruzalém Konrádovi a Guy dostal jako odškodnění Kypr.<ref name="Hroši169-170">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 169-170</ref>
 
28. dubna 1192 byl Konrád z Montferratu krátce po své korunovaci zavražděn dvěma vrahy ze sekty [[asasínové|asasínů]] a bylo nutné najít rychle nového vládce Jeruzaléma a manžela vdově Isabele. Volba obyvatel Tyru padla na [[Jindřich II. ze Champagne|Jindřicha ze Champagne]],<ref name="Saladin222">{{Citace monografie | jméno = Geoffrey | příjmení = Hindley | odkaz na autora = | titul = Saladin a počátky džihádu | vydavatel = Baronet | místo = Praha | rok = 2009 | jazyk = | strany = 222 |isbn = 978-80-7384-203-1 | poznámka = dále jen ''Saladin''}}</ref> který byl zřejmě nejméně kontroverzním kandidátem.<ref name="lam-Jin2"></ref>{{#tag:ref|Zatímco jeho bratranec Richard Lví srdce byl obviněn svými současníky z Konrádovy vraždy.<ref>{{Citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = Soukup | titul = Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta | vydavatel = Knihovna Jana Drdy v Příbrami | místo= Příbram | rok = 2003 | počet stran = 151 | isbn = 80-86240-67-3 | strany = 120}}</ref>|group=pozn.}} 5. května 1192, již týden po Konrádově smrti, byla Isabela provdána za hraběte ze Champagne.
 
{{Citát|Když byl [[Konrád z Montferratu|Markýz]] mrtev a jeho duše mířila do pekla, anglický král převzal vládu v Tyru a věnoval ji hraběti Jindřichovi, s nímž vyřešil všechny problémy. Tento poslední se již téže noci spojil s královnou, Markýzovou ženou, neboť tvrdil, že má největší právo spojit se s ženou zemřelého.|[[Imád-ad-Dín]]<ref name="Očima216">{{Citace monografie | jméno=Francesco| příjmení=Gabrieli | odkaz na autora = | titul=Křížové výpravy očima arabských kronikářů|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=216 | isbn = 978-80-257-0333-5|poznámka=dále jen ''Křížové výpravy očima''}}</ref> }}
V křesťanském táboře vyvolala urychlená svatba rozpaky a muslimové byli ohromeni informací, že ke konzumaci manželství došlo i přes Isabelino pokročilé<ref name="lam-Jin2">[http://lamop.univ-paris1.fr/archives/baudin/comtes/henri2/henri2.htm www.lamop.univ-paris1.fr]</ref> těhotenství.<ref name="Saladin223">''Saladin'', str. 223</ref> Zdá se, že manželství bylo šťastné, Jindřich se do Isabely zamiloval.<ref name="Bridge165">{{Citace monografie | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |strany=165 | isbn=80-200-0512-9|poznámka = dále jen ''Křížové výpravy''}}</ref>

Jindřich ze Champagne nebyl nikdy korunován, vydobil si přízvisko ''král pobřeží''<ref name="3kř19">{{citace monografie | jméno = David | příjmení = Nicolle | odkaz na autora = David Nicolle | titul = Třetí křížová výprava 1191 : Richard Lví srdce, Saladin a zápas o Jeruzalém | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 96 | isbn = 978-80-247-2382-2 | strana = 19 | poznámka = Dále jen ''Třetí křížová výprava''}}</ref> a svými arabskými současníky byl považován za moudrého muže<ref name="Očima216">''Křížové výpravy očima'', str. 218</ref> Období jeho vlády bylo úspěšné i díky skonu dvou největších protivníků - Saladina a Guye z Lusignanu. Po Guyově skonu se ujal kyperské koruny jeho bratr Amaury z Lusignanu a uzavřel s Jindřichem smír a smlouvu o budoucím sňatku svých dětí.
 
Shodou okolností se právě Amaury stal čtvrtým Isabeliným chotěm, poté, co Jindřich vypadl z okna galerie.<ref name="Hroši198">''Křižáci ve Svaté zemi'', str. 198</ref>