Verze z 9. 9. 2010, 00:12 editovat JoweBot (diskuse \| příspěvky) 9 320 editací m přidána Kategorie:Muži za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 11. 2010, 23:29 editovat zrušit editaci Alsa (diskuse \| příspěvky) 46 editací m →‎Biografie: změna odkazu Vír -> Vír(okres Žďár nad Sázavou), odkaz Pernštejn Přejít na další porovnání →
Řádek 10: V roce [[1939]] se Vavřín Krčil stal zakládajícím členem SLUM (Slovácké lidové umění moravské) v [[Uherské Hradiště\|Uherském Hradišti]], z nějž vzešlo roku [[1945]] Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV), pod jehož národní správu přešel roku [[1948]] Krčilův stržanovský podnik. V rámci ÚLUV pracoval také krátce v [[Praha\|Praze]]. V roce [[1956]] navrhl společnosti zřízení pracoviště v [[Bystřice nad Pernštejnem\|Bystřici nad Pernštejnem]], které bylo otevřeno ještě téhož roku a věnovalo se výrobě ručně necovaných a vyšívaných záclon pro naše exkluzivní hotely a lázně. Podobné pracoviště tehdy neexistovalo nikde jinde ve Střední Evropě a poskytlo vedlejší zaměstnání mnoha ženám z místního JZD. Již roku [[1957]] uspořádalo veřejný kurz síťování. Náměty vzorů vytvářely renomované výtvarnice (Luba Krejčí, Alžběta Voštová-Reichlová, Jarmila Sláčiková). Roku [[1963]] Vavřín Krčil předal vedení bystřického pracoviště ~~„Pernštejn“~~"[[Pernštejn (hrad)\|Pernštejn]]" svému synu Oldřichovi ([[7. duben\|7. dubna]] [[1928]] – [[15. červen\|15. června]] [[1975]]) a odešel do důchodu. Stále však pracoval, jezdil do Rakouska, [[NSR]] a Švýcarska získávat pro ART CENTRUM a UNICOOP exportní zakázky. V červnu až srpnu [[1966]] uspořádalo muzeum v Bystřici nad Pernštejnem poprvé ve své historii výstavu podomáckého síťování na Horácku, jejíž exponáty vybrali, utřídili a instalovali manželé Krčilovi. Během poslední cesty do NSR dne [[17. říjen\|17. října]] [[1968]] Vavřín Krčil v Langenu u Frankfurtu nad Mohanem nečekaně zemřel. Jeho ostatky byly v příštím roce uloženy na zelenohorském hřbitově ve [[Žďár nad Sázavou\|Žďáře nad Sázavou]]. Pomník s reliéfem Vavřína Krčila vytvořil v roce [[1975]] dlouholetý rodinný přítel, národní umělec [[Břetislav Benda]]. Pracoviště Pernštejn přemístil Oldřich Krčil do [[Vír (okres Žďár nad Sázavou)\|Víru]]. Rozšířil výrobní sortiment o závěsy zdobené vyvazovanou batikou z tvorby brněnské lidové výtvarnice Anny Orlové. Po jeho nenadálé smrti roku [[1975]] bylo pracoviště zrušeno a tato ve [[Střední Evropa\|Střední Evropě]] ojedinělá lidová výroba tak zcela zanikla. ==Literatura==

Vavřín Krčil: Porovnání verzí