Verze z 19. 11. 2010, 11:12 editovat Tatarchan (diskuse \| příspěvky) 2 145 editací →‎Druhy sladu: Písmena ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 11. 2010, 11:13 editovat zrušit editaci Tatarchan (diskuse \| příspěvky) 2 145 editací →‎Druhy sladu: Stupně Přejít na další porovnání →
Řádek 20: * světlý – neboli plzeňský slad s nejsvětlejší barvou určený převážně pro výrobu světlých piv plzeňského typu * bavorský – takzvaně polotmavý slad určený pro mírné dobarvení světlých piv či k výrobě piv polotmavých a tmavých * karamelový – velmi tmavý slad - dělí se dále na světlý a tmavý. U světlého je použita teplota sušení 120-130 ° C, u tmavého 150-170 ° C * barevný – v podstatě pražený slad, který je přidáván jen pro tmavší barvu výsledného moku. Pražení probíhé při teplotách 210-220 ° C. Tento slad neobsahuje žádné enzymy. Speciální slady * diastatický – při sušení (hvozdění) se používá teplota max 50 ° C. Slad má vysokoiu enzymatickou účinnost a přidává se k sladům jež obsahují enzymů málo. * proteolitický – v ČR se v podstatě nevyrábí. Při jeho výrobě se slad kvasí za pomoci mléčné kultury. Slad zlepšuje kyselost a pěnivost výsledného piva. * nakuřovaný – při hvozdění se používá při dosušování kouř z rašeliny - používá se k výrobě whisky

Slad: Porovnání verzí