Sopwith Pup: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sr:Сопвит Пап
→‎Historie: nastavba se objizdela, neobletala ^_^
Řádek 28:
Pupy jednotek RNAS také byly součástí hledání cesty vedoucí k operacím letadel z palub [[Letadlová loď|letadlových lodí]]. Z paluby lodi Sopwith Pup poprvé vzlétl dne 28. června 1917. Startoval přitom z šestimetrové plošiny, umístěné na [[Lehký křižník|lehkém křižníku]] [[HMS Yarmouth (1911)|HMS Yarmouth]]. Dne 21. srpna 1917 pak Flt.Cdr. Bernard Arthur Smart, startující s letounem Sopwith Pup z téže lodi, sestřelil německou vzducholoď [[LZ 66|L 23]]. Startovací plošiny pak dostaly další lodě [[Royal Navy]] a tyto letouny operovaly i z nosičů letadel [[HMS Campania (1914)|HMS Campania]], [[HMS Manxman (1916)|HMS Manxman]] a [[HMS Vindex (1915)|HMS Vindex]]. Problémem však bylo to, že letoun po akci neměl kde přistát a buď přistál na pozemní základně, anebo na mořské hladině. Řešením se staly operace z palub [[Letadlová loď|letadlových lodí]].
 
V srpnu [[1917 v letectví|1917]] se stal Sopwith Pup pilotovaný [[Edwin Dunning|Edwinem Dunningem]] prvním letounem, který přistál na palubě pohybující se letadlové lodi ([[HMS Furious (47)|HMS ''Furious'']]). Zajímavé je, že ''Furious'' tehdy měla startovací palubu pouze na přídi (na zádi byla dělová věž s kanónem ráže 457 mm, kterou od startovací paluby oddělovala nástavba, kterou pilot musel obletětobjet) a při přistání ho pouhýma rukama zachytil a brzdil palubní personál. Dunning se zabil při třetím pokusu o přistání poté, když se jeho Pup převrhl z okraje lodi.
 
Ke konci války byl tento typ pro svoji nezáludnost a příjemnou pilotáž používán u jednotek [[Royal Air Force|RAF]] jako cvičný letoun. Celkem jich bylo vyrobeno 1770 kusů