Wikipedie

Hmotnostní spektrometrie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Včlenění materiálu z hesla Hmotnostní spektroskopie - nutná revize odborníkem
dokončení první části překladu článku z anglické wikipedie / na druhé části se pracuje
Řádek 1:
{{Pracuje se}}[[Soubor:Pnnl ftms.jpg|200px|right|thumb|FT-ICR hmotnostní spektrometr]]
'''Hmotnostní spektrometrie''' (zkratka ''MS'' z anglického ''Mass spectrometry'') je metoda [[analytická chemie|analytické chemie]]. Hmotnostní spektrometrie pracuje s dělením podle poměru m/zQ, kde m je [[hmotnost]] a zQ je [[elektrický náboj|náboj]] fragmentu. Používá se pro určení hmotnosti částic, či stanovení elementárního složení vzorku nebo molekuly, a pro objasnění chemické struktury molekul, jako jsou peptidy a jiné chemické sloučeniny. Princip hmotnostní spektrometrie je založen na ionizujících chemických sloučeninách, výrobě nabité molekuly nebo fragmentu molekuly a měření jejich hmotnosti vzhledem k náboji. Postup hmotnostní spektrometrie:
# Vzorek je umístěn do přístroje a podstoupí odpařování.
 
# Složeky vzorku jsou ionizovány jedním z mnoha způsobů (například dopadem elektronového paprsku), což má za následek vytvoření nabitých částic - iontů.
# Ionty jsou odděleny podle m/Q poměru v analyzátoru elektromagnetického pole.
# Ionty jsou detekovány, obvykle kvantitativní metodou.
# Iont je zpracován hmotnostním spektrometrem.
Hmotnostní spektrometry se skládají ze tří modulů:
* Prvním modulem je zdroj iontů, jímž lze převést molekuly plynu na ionty
* Druhým modulem je hmotnostní analyzátor, který třídí ionty podle jejich hmotnosti s použitím elektromagnetických polí
* Třetím modulem je detektor, který měří hodnotu indikátoru množství, a tak poskytuje data pro výpočet hojnosti každého iontu v reálném čase.
[[Soubor:Toluene ei ms.PNG|thumb|centerright|540px350px]]▼
Technika má jak kvalitativní a kvantitativní využití. Patří mezi ně identifikace neznámých látek, určování izotopového složení prvků v molekule a stanovení struktury sloučeniny tím, že pozoruje jeho roztříštěnost. Další použití zahrnují kvantitativní množství směsi ve vzorcích nebo studium základů iontů v plynné fázi chemie (chemie iontů a neutrálních ve vakuu). Hmotnostní spektrometrie se nyní velmi běžně používá v analytických laboratořích, které studují fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti nejrůznějších sloučenin.
== Historie ==
[[File:Early Mass Spectrometer (replica).jpg|thumb|300px|Replika prvního hmotnostního spektrometru.]]
{{neověřeno}}
[[Image:Francis William Aston.jpg|150 px|thumb|left|Francis William Aston dostal roku 1922 Nobelovu cenu za Chemii za jeho práci v hmotnostní spektrometrii.]]
Počátky hmotnostní spektrometrie se pojí se jménem [[Joseph John Thomson|J. J. Thomsona]], který na počátku 20. století objevil její principy. Nejprve se využívala k separování a identifikování izotopů prvků, ve 40. létech 20. století se začala plně používat pro fyzikální účely. Od 50. let se zohledňoval objev úlohy funkční skupiny při štěpení organických látek a vliv korelace struktury organické molekuly s vlastním hmotnostním spektrem.
Roku 1886, Eugen Goldstein pozoroval záření v plynu vypouštěné při nízkém tlaku, které probíhalo od anody přes kanály k perforované katodě. Naproti tomuto záření proudilo opačné záření. Goldstein nazýval tyto kladně nabité paprsky "Kanalstrahlen" což v češtině znamená "kanálové paprsky". Wilhelm Wien zjistil, že silná elektrická nebo magnetická pole odchýlují kanálové paprsky a roku 1899, postavil zařízení s paralelním elektrickým a magnetickým polem, která oddělují pozitivní paprsky podle jejich m/Q poměru. Wien objevil, že m/Q poměr závisí na povaze plynu ve výbojce. Anglický vědec J.J. Thomson později vylepšil práci Wiena snížením tlaku k vytvoření hmotnostní spektrometrie.
 
První použití hmotnostní spektrometrie k analýze aminokyselin a peptidů bylo provedeno v roce 1958. Carl-Ove Andersson označil hlavní fragmenty iontů pozorovaných během ionizace methylesterů.
== Princip ==
 
[[Vzorek]] se nejprve musí [[ionizace|ionizovat]], což často vede k fragmentaci [[molekula|molekuly]] a vzniklé [[iont]]y se posléze dělí pomocí [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]]. Získáme pak spektrum jednotlivých hmotností dělených nábojem. Dělení probíhá ve vakuu a možnosti dělení jsou v podstatě dvojí:
 
# První možností je urychlování [[elektrické pole|elektrickým polem]], takže fragmenty s menším poměrem m/z doletí k detektoru dříve, záznam tedy závisí na času letu iontu, a název tohoto typu [[spektrometr]]u je tedy Time-of-flight (TOF).
# Druhá možnost využívá magnetismus, neboť se dráha nabité částice v [[magnetické pole|magnetickém poli]] zakřivuje přímo úměrně intenzitě magnetického pole. Nejčastěji dráhu iontu upravuje proměnlivé magnetické pole mezi tzv. [[kvadrupól]]em.
# Třetí možností hmotnostního analyzátoru je analyzátor typu iontová past.
▲[[Soubor:Toluene ei ms.PNG|thumb|center|540px]]
 
== Reference ==
Řádek 29 ⟶ 34:
[[bg:Масспектрометрия]]
[[ca:Espectrometria de massa]]
[[da:MassespektrometerMassespektrometri]]
[[de:Massenspektrometrie]]
[[es:Espectrómetro de masas]]▼
[[en:Mass spectrometry]]
[[eo:Mas-spektrogramo]]
▲[[es:Espectrómetro de masas]]
[[fa:طیف‌سنجی جرمی]]
[[fi:Massaspektrometri]]▼
[[fr:Spectrométrie de masse]]
[[ko:질량 분석]]
[[he:ספקטרומטר מסה]]▼
[[hr:Masena spektrometrija]]
[[hu:Tömegspektrometria]]▼
[[id:Spektrometer massa]]▼
[[io:Mas-spektrogramo]]
▲[[id:SpektrometerSpektrometri massa]]
[[it:Spettrometria di massa]]
▲[[he:ספקטרומטר מסה]]
[[ja:質量分析法]]▼
▲[[hu:Tömegspektrometria]]
[[ml:മാസ്സ് സ്പെക്ട്രോമെട്രി]]
[[mn:Масс спектрометрчлэл]]
[[nl:Massaspectrometrie]]
▲[[ja:質量分析法]]
[[no:Massespektrometri]]▼
[[nn:Massespektrometer]]
▲[[no:Massespektrometri]]
[[pl:Spektrometria mas]]
[[pt:Espectrometria de massa]]
[[ru:Масс-спектрометрия]]
▲[[fi:Massaspektrometri]]
[[sv:Masspektrometri]]
[[uk:Мас-спектрометрія]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmotnostní_spektrometrie“