Richard Beard: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
byl anglický podnikatel a fotograf, který důrazně chránil své fotografické podnikání vedením sporů ohledně svých fotografických patentů, aby pomohl založit profesionální fotografi
 
dokončení čl.
Řádek 1:
[[Soubor:Jabez Hogg Making a Portrait in Richard Beard’s Studio, 1843.jpg|thumb|Portrétista v Beardově fotografickém studiu; v ruce drží hodinky a krytku objektivu, [[1843]]]]
{{Pracuje se}}
[[Soubor:Jabez Hogg Making a Portrait in Richard Beard’s Studio, 1843.jpg|thumb|Portrétista v Beardově fotografickém studiu, [[1843]]]]
 
'''Richard Beard''' ([[22. prosince]] [[1801]] - [[7. června]] [[1885]]) byl [[Anglie | anglický]] [[podnikatel]] a [[fotograf]], který důrazně chránil své fotografické podnikání vedením sporů ohledně svých fotografických patentů[[patent]]ů, aby pomohl založit profesionální fotografii ve Spoejeném Království. V roce [[1841]] otevřel v Londýně jedenprvní z prvních evropskýchanglický [[fotografický ateliér|portrétních ateliérů]] a také jeden z prvních evropských.
 
== Mládí ==
Beard se narodil v [[East Stonehouse]], [[Devon]] jako druhý syn Richarda Bearda Bowdena (1773-1840) a jeho manželky Elizabeth (1775-1818). Beardův otec byl [[kupec|kupcem]] a Beard se časem k rodinnému podnikání připojil. Za manželku si vzal Elizabeth Branscombeovou (nar. 1798) 12. března 1825. Po Beardovi se stal obchodním manažerem. Přestěhoval se do [[Londýn]]a na počátku 30. let, v roce 1833 investoval do obchodu s [[uhlí]]m, ale jeho obchodní zájmy byly široké. V roce 1839 si nechal zaregistrovat [[patent]] pro barevný tisk na [[textil|tkaninu]].<ref name="ODNB"> Ward (2006)</ref>
 
Richard Beard se narodil v [[East Stonehouse]], v hrabství [[Devon (hrabství)|Devon]] jako druhý syn Richarda Bearda Bowdena (1773-1840) a jeho manželky Elizabeth (1775-1818). Beardův otec byl [[kupec|kupcem]] a Beard sám se časem k rodinnému podnikání připojil. Za manželku si vzal ElizabethElizabethu Branscombeovou (nar. 1798) 12. března 1825. Po Beardovi se stal obchodním manažerem. Přestěhoval se do [[Londýn]]a na počátku 30. let, v roce 1833 investoval do obchodu s [[uhlí]]m, ale jeho obchodní zájmy byly široké. V roce 1839 si nechal zaregistrovat [[patent]] pro barevný tisk na [[textil|tkaninu]].<ref name="ODNB"> Ward (2006)</ref>
<!--==Photography==
In 1839, Beard took an interest in the frenzy of public excitement over the first announcements of practical photographic processes by [[Louis Daguerre]] and [[William Fox Talbot]]. In early 1840, Beard was contacted by [[patent agent]] William Carpmael (1804–1867, who was also Talbot's agent<ref>{{ cite book | title=The Calotype Patent Lawsuit of Talbot v. Laroche 1854 | author=Wood, R. D. | publisher=privately published | location=Bromley, Kent | year=1975 | url=http://www.webarchive.org.uk/wayback/archive/20100311230213/http://www.midley.co.uk/laroche/TalbotvLaroche.htm | isbn=0-9504377-0-0 }})</ref>). Carpmael brokered a meeting between Beard and an [[U.S.|American]], William S. Johnson who was [[marketing]] a photographic [[camera]] on behalf of his son, [[John Johnson (inventor)|John]], and [[Alexander Wolcott (inventor)|Alexander Wolcott]], an [[Measuring instrument|instrument maker]]. The camera performed poorly but Beard grasped the business potential of photography so entered into a commercial agreement with Johnson and Wolcott, secured a patent on the camera and recruited [[chemist]] [[John Frederick Goddard]] to industrialise the process and improve quality and reliability.<ref name="ODNB"/>
 
== Fotografie ==
In 1841 with the assistance of the inventer John Johnson, Beard opened [[England]]'s first professional photography studio at the [[University of Westminster|Royal Polytechnic Institution]].<ref>John Hannavy, Encyclopedia of nineteenth-century photography, Volume 1 (Routledge Publishers, 2005) p126</ref> He purchased a [[monopoly]] on the patent of the [[Daguerreotype]] process in [[England]] and spent £20,000 in establishing a chain of photographic studios in London and selling licenses for studios in the provinces, Goddard acting as technical adviser. He explored the possibility of licensing Fox Talbot's [[calotype]] process but the two could not agree terms.<ref name="ODNB">Ward (2006)</ref>
V roce 1839, kdy po prvním oznámení praktických fotografických procesů [[Louis Daguerre|Louise Daguerra]] a [[William Fox Talbot|Williama Foxe Talbota]] vypuklo „veřejné šílenství“ a „obrovské vzrušení“, se Beard začal o fotografii zajímat. Na začátku roku 1840 Beard kontaktoval patentového agenta Williama Carpmaela (1804 - 1867), který pracoval taktéž jako agent pro Talbota.<ref>{{ cite book | title=The Calotype Patent Lawsuit of Talbot v. Laroche 1854 | author=Wood, R. D. | publisher=privately published | location=Bromley, Kent | year=1975 | url=http://www.webarchive.org.uk/wayback/archive/20100311230213/http://www.midley.co.uk/laroche/TalbotvLaroche.htm | isbn=0-9504377-0-0 }})</ref> Carpmael zprostředkoval schůzku mezi Beardem a Američanem Williamem S. Johnsonem, který se staral o marketing s [[fotoaparát]]y jeho syna [[John Johnson (vynálezce)|Johna]] a [[Alexander Wolcott (vynálezce)|Alexandra Wolcotta]], který přístroje konstruoval. Fotoaparát fungoval zprvu nedokonale, ale Beard pochopil podnikatelský potenciál fotografie a uzavřel obchodní smlouvu s Johnsonem a Wolcottem, aby si zajistil patent na fotoaparát. Později přijal [[chemik]]a [[John Frederick Goddard|Johna Fredericka Goddarda]], aby proces zindustrializoval, zlepšil kvalitu a spolehlivost.<ref name="ODNB"/>
 
V roce 1841, s pomocí vynálezce Johna Johnsona, Richard Beard otevřel v Anglii první profesionální fotografické studio při [[University of Westminster|Royal Polytechnic Institution]].<ref>John Hannavy, Encyklopedie fotografie devatenáctého století (Encyclopedia of nineteenth-century photography), Volume 1 (Routledge Publishers, 2005) str. 126</ref>
Though Beard was describing himself in 1851 as a "photographic artist" and exhibited at [[The Great Exhibition]], there is little evidence that he was himself an extensive practitioner. The surviving Daguerreotypes attributed to him are largely the works of others.<ref name="ODNB"/>
 
Získal patentový [[monopol]] na proces [[daguerrotypie]] v Anglii a investoval 20 000 liber na vytvoření řetězce fotografických ateliérů v Londýně a prodával licence studiím v provinciích. Goddard pracoval jako technický poradce. Zkoumal možnosti licencování procesu [[kalotypie]] Foxe Talbota, ale nedokázali dohodnout vzájemné podmínky.<ref name="ODNB"> Ward (2006) </ref>
==Litigation and disillusion==
Beard was a robust defender of his commercial interests, engaging in many [[legal action]]s,<ref>Wood (1979)</ref> including against [[Antoine Claudet]] and most famously ''Beard v. Egerton''.<ref>(1849) 8 CB 165, 19 LJCP 36, 13 Jur 1004, 13 LTOS 426</ref> This long and complicated case seems ultimately to have exhausted his appetite for litigation. Though he was declared [[bankrupt]] in 1849, this seems likely to have been a mere commercial device and there is no evidence that he was impoverished, his son Richard having gradually acquired the running of the business.<ref name="ODNB"/>
 
Ačkoli Beard v roce 1851 se sám označoval jako "fotografický umělec" a vystavoval na [[Světová výstava 1851|Velké výstavě v Londýně]], existuje usvědčující materiál, že sám byl velký začátečník. Dochované daguerrotypie přisuzované jemu jsou do značné míry práce druhých.<ref name="ODNB"/>
==Later life==
Beard's interest in photography declined and by 1861 he was describing himself as a "coal merchant". In the 1860s, Beard briefly established himself as a "[[Electrotherapy|medical galvanist]]".<ref name="ODNB"/>
 
== Soudní spory a deziluze ==
Beard died in [[Hampstead]] and was buried at [[Hampstead Cemetery]].<ref name="ODNB"/>
Beard byl houževnatým obráncem svých obchodních zájmů, zapojoval se do mnoha právních sporů<ref>Wood (1979)</ref> včetně proti [[Antoine Claudet|Antoinovi Claudetovi]] a hlavně proti Egertonovi, které jsou známé jako spor ''Beard v. Egerton''.<ref>(1849) 8 CB 165, 19 LJCP 36, 13 Jur 1004, 13 LTOS 426</ref> Tento dlouhý a složitý případ, jak se ukázalo, nakonec způsobily další nechuť do dalších sporů. Ačkoli v roce 1849 vyhlásil [[bankrot]], je pravděpodobné, že se jednalo pouze o komerční trik, poněvadž není žádný další důkaz o tom, že by byl chudý. Dohled nad vedením podniku získal jeho syn Richard.<ref name="ODNB"/>
 
== Stáří ==
Beardův zájem o fotografii poklesl a roku 1861 sám sebe popisoval jako "obchodník s uhlím". V 60.tých letech Beard krátce etabloval jako odborník na léčbu elektrickým proudem.<ref name="ODNB"/>
 
BeardZemřel died inv [[Hampstead]]u anda wasbyl buriedpohřben atna [[Hampsteadtamějším Cemetery]]hřbitově.<ref name="ODNB"/>
 
== Portrétní fotografie (výběr) ==
 
<gallery>
Soubor:Maria Edgeworth, by Richard Beard.jpg|Maria Edgeworth (1768-1849), daguerrotypie, 54 x 44mm
Soubor:George Donisthorpe Thompson BPL 1841.jpg|George Thompson, daguerrotypie v rámečku 9 x 8 cm, 1841
Soubor:Wendell Phillips daguerreotype by Richard Beard 1841.jpg|Wendell Phillips, daguerrotypie v rámečku 9,5 x 8,5 cm, asi 1841
Soubor:George Francis Robert Harris by Richard Beard, 1840s.jpg|George Harris, daguerrotypie, asi 1845
</gallery>
 
-->
== Odkazy ==
{{Portál Fotografie}}