STS-3: Porovnání verzí

Přidáno 8 bajtů ,  před 10 lety
m
Odstranění linku na rozcestník Plazma s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Fyzika plazmatu; kosmetické úpravy
m (robot přidal: ca:STS-3)
m (Odstranění linku na rozcestník Plazma s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Fyzika plazmatu; kosmetické úpravy)
'''STS-3''' byl třetí let [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Columbia (raketoplán)|Columbia]] v rámci programu [[Space Shuttle]]. Zajímavostí letu je, že raketoplán přistál na [[White Sands Space Harbor]] v [[Las Cruces, New Mexico]]. Jednalo se též o poslední misi, na kterou [[NASA]] určila záložní posádku.
 
== Posádka ==
 
* {{flagicon|USA}} [[Jack Lousma]] (2), velitel
 
=== Přípravy na start ===
Orbitální stupeň raketoplánu Columbia dorazil na hřbetu přepravního letadla [[Boeing 747-SCA]] z vojenské základny [[Edwards AFB]] v [[Kalifornie|Kalifornii]] na [[Mys Canaveral|mys Canaveral]] [[25. listopad]]u. Již následující den byl převezen do montážní budovy [[OPF]], kde začali technici s poletovými prohlídkami. To zabralo zhruba týden. Technici mimo jiné vyměnili palivovou baterii č. 1 a hydraulické [[čerpadlo]] č. 1 a odmontovali koncovou část mechanického manipulátoru, aby ji kanadský výrobce před startem STS-3 zkontroloval.<ref name="MEK">http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-3/index.htm</ref>
 
Raketoplán také prošel modernizací. Byl přidán čtvrtý modul s nádržemi na [[vodík]] a [[kyslík]] pro energetický systém, byla instalována kabeláž a mechanická propojení pro užitečné zatížení. Dne [[10. leden|10. ledna]] byla do nákladového prostoru Columbie uložena souprava vědeckých přístrojů [[OSS-1]]. V noci z [[2. únor|2.]] na [[3. únor]]a byl orbiter Columbie převezen do haly [[VAB]] a o den později byl v horizontální poloze zkompletován s odhazovací nádrží a startovacími motory. Následovaly prověrky, jejichž vyvrcholením byly tři simulace (start, start s havarijním návratem a přistání), kterých se zúčastnila posádka STS-3.
Raketoplán Columbia odstartoval k letu STS-3 s hodinovým zpožděním [[22. březen|22. března]] 1982 v 16.00.00,3 [[Světový čas|UT]]. Hlavním cílem letu byla prověrka tepelných vlastností raketoplánu za různých režimů letu po oběžné dráze a další ověřování dálkového manipulátoru, stejně jako upřesňování aerodynamického chování družicového stupně během startu a přistávání. Kromě toho byly na palubě vědecké přístroje souboru OSS-1, prototyp pouzdra pro malá autonomní užitečná zatížení, prototyp zařízení pro výrobu [[Disperze|monodisperzních]] [[latex]]ových částic a zařízení pro [[elektroforéza|elektroforézu]].<ref name="Nasa">http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/shuttlemissions/archives/sts-3.html</ref>
 
V době dosažení rychlosti zvuku [[astronaut]]i pozorovali odpadávání materiálu a pravděpodobně v téže době došlo k poškození dlaždic systému tepelné ochrany na nose a na trupu raketoplánu. V T+126 sekund ve výšce cca 50 kilometrů dohořely motory [[SRB]]. Byly odhozeny a na [[Padák|padácích]] klesly do oceánu. Po dosažení rychlosti [[Mach]] 8 (v T+4 minuty) oznámil Fullerton nebezpečný růst teploty mazacího oleje v hydraulickém čerpadle č. 3. O půl minuty později naskočil na palubní desce poplach, protože teplota překročila povolenou horní hranici (165&nbsp;°C). V T+410 sekund se ozval poplašný signál v důsledku vysoké teploty oleje v APU č. 3 znovu. O 40 sekund později, v T+450 sekund, dostala posádka doporučení APU vypnout, což okamžitě provedla. Ve výšce 105,6 km byly podle plánu vypojeny motory [[SSME]]. Oddělení nádrže ET proběhlo bez jakýchkoli problémů, zbytky nádrže dopadly do [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Poté astronauti provedli dva [[Manévr OMS|manévry OMS]] a navedli raketoplán na kruhovou [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] ve výšce 242,6 kilometrů.<ref name="MEK" />
 
=== Průběh letu ===
Astronauti otevřeli nákladový prostor a aktivovali [[Klimatizace|klimatizační systém]]. Po třech obězích zeměkoule dostali z pozemního řídícího centra souhlas se svléknutím [[skafandr]]ů. Velitel letu trpěl silnou [[Kinetóza|kinetózou]], což zpomalilo průběh experimentů. Také proto byl noční odpočinek prodloužen o hodinu. Dne 23. března si posádka všimla, že před okny pilotní kabiny chybí několik dlaždic tepelné ochrany. Astronauti chtěli provést zevrubnou kontrolu pomocí kamery umístěné na mechanickém manipulátoru. Kamera však selhala, stejně jako se nepodařilo zprovoznit šest kamer, rozmístěných v nákladovém prostoru. Kontrolu proto astronauti provedli druhou kamerou umístěnou na mechanickém manipulátoru. Bylo zjištěno, že chybí 25 dlaždic na povrchu pilotní kabiny a 25 dlaždic na brzdící klapce a spodku raketoplánu.<ref name="MEK" /> Naštěstí se jednalo o místa, která nejsou při návratu do atmosféry vystavena nejextrémnějším teplotám.
 
Dne 24. března byl na programu [[Magnetosféra|magnetosférický]] experiment. Z [[elektron]]ového děla byl vysílán paprsek elektronů, který byl zaměřován směrem k několika družicím. Ty měly registrovat změny v magnetických a elektrických polích, vyvolaných elektronovým paprskem. Posádka Columbie pozorovala paprsek infračervenou televizní kamerou i vizuálně jako slabou záři. Dne 25. března selhaly oba spojové okruhy. Znovu zapojit se podařilo jen jeden z nich a to prostým vypnutím a znovu zapojením. Stejného dne provedl Fullerton aktivaci manipulátoru. Během dne pokusně manévroval s pokusným pouzdrem s přístroji pro měření vlastností [[plazmaFyzika plazmatu|plazmatu]]tu. Dne [[27. březen|27. března]] byl raketoplán otočen na 28 hodin nákladovým prostorem směrem k [[Slunce|Slunci]]. Astronauti v tu dobu prováděli pozorování Slunce astronomickými přístroji souboru OSS-1 a získali mj. 15 minut záznamu [[sluneční erupce]] rentgenovým polarimetrem.
 
=== Přistání ===
 
{{DEFAULTSORT:STS-003}}
 
[[Kategorie:Mise Space Shuttle]]
 
1 121 253

editací