Slavatové z Chlumu a Košumberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ související články |
m Ferdinand II. Štýrský |
||
Řádek 9:
Za [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] podporovali české stavy, za což byl některým příslušníkům rodu odebrán majetek. První ze čtyř bratrů, Michal, nejprve emigroval, poté se vrátil zpět a konvertoval ke [[Římskokatolická církev|katolictví]], jeho bratr Jáchym přestoupil již před rokem [[1620]], poté působil jako válečný rada a generální komisař císařského vojska. Další bratr Adam se v této vřavě vůbec neprojevoval.
Poslední bratr [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilém]] ([[1572]]-[[1652]]) konvertoval od jednoty bratrské ke katolické církvi, oženil se s [[Lucie Otýlie z Hradce|Lucií Otilií]], která zdědila majetek pánů z Hradce. Před vzbouřením stavů vykonával post královského místodržícího, v květnu [[1618]] jej spolu s [[Jaroslav Bořita z Martinic|Bořitou z Martinic]] vyhodili čeští šlechtici z oken [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Zranění léčil nejprve v [[Praha|pražském]] [[Lobkovický palác|Lobkovickém paláci]], později v [[Teplice|Teplicích]], po vyléčení odjel za císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] [[Druhá pražská defenestrace]] přispěla k jeho počínajícímu militantnímu katolicismu, během pobytu na císařském dvoře vypracovával krutý plán pomsty českým stavům. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] se stal říšským [[hrabě]]tem, nejvyšším komorníkem a od roku [[1628]] nejvyšším kancléřem. Získal výsady [[rožmberkové|Rožmberků]] a hradeckých pánů, to byl vladařský titul, možnost zasedat na sněmu jako první hned po knížatech či titul [[palatin]]a. Na konfiskacích se neobohatil až tolik jako druzí. Sepsal rozsáhlé paměti.
Markéta Saloména ze Smiřic, vdova po Jindřichovi, který zahynul při výbuchu střelného prachu v jičínském zámku, odešla se synem Albrechtem Jindřichem do zahraničí, marně hájila majetek Smiřických před [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], který se jej po porážce stavů zmocnil. I po jeho smrti usilovala o návrat rodového jmění, ale marně.
|