Jan Nepomuk Langhans: Porovnání verzí

Přidáno 8 bajtů ,  před 9 lety
m
(→‎Externí odkazy: +reportáž o aktuální výstavě)
m (→‎Dílo: kor.)
Portréty z&nbsp;Langhansova ateliéru bývaly na přelomu 19. a 20.&nbsp;století v&nbsp;Praze velice oblíbené. V&nbsp;Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy.<ref name=vychazky/> Jeho pražskému ateliéru se přezdívalo ''Továrna na fotografie'',<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1893,rozsireni-atelieru-jana-langhanse,389.html</ref> v&nbsp;roce 1907 tam pracovalo „asi 7&nbsp;negativních a 8&nbsp;pozitivních retušérů, 2&nbsp;operátoři, 4&nbsp;kopisté, 2&nbsp;přijímací dámy, 1&nbsp;účetní, 1&nbsp;knihař a 1&nbsp;sluha“.<ref name=osudy/>
 
Měl filiálky v&nbsp;Jindřichově Hradci (zal. 1876, nebopodruhé 1885), Plzni, Českých Budějovicích (1898), Hradci Králové (1902) a v&nbsp;Náchodě (1920).<ref name = filialka/> Dne 20.&nbsp;května 1876 založil fotografický ateliér v&nbsp;Jindřichově Hradci a s&nbsp;přestávkami jej provozoval až do roku 1890.<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1876,jan-langhans-v-jindrichove-hradci,255.html</ref> Dne 24.&nbsp;března 1880 získal povolení k&nbsp;fotografické živnosti v&nbsp;Praze ve Vodičkově ulici čp.&nbsp;707 (č.&nbsp;37), založil v&nbsp;něm ateliér a o&nbsp;dva roky později tento dům koupil.<ref name=vychazky>http://usedlosti.ctrnactka.net/pos13.htm</ref><ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1880,jan-langhans-v-praze,277.html</ref> Dne 29.&nbsp;dubna 1887 otevřel filiálku v&nbsp;Mariánských Lázních, kde osobně portrétoval řadu významných lázeňských hostů, mezi nimi perského šacha a pozdějšího anglického krále Eduarda&nbsp;VII.<ref name = filialka>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1887,langhansova-vyznamna-filialka,329.html</ref>
 
Mezi typický Langansův rukopis patřila úprava do ztracena s&nbsp;vymaskovaným okolím, která působila neobvykle dynamicky a bezprostředně.<ref name=osudy/>
V&nbsp;ateliéru fotografického závodu ve Vodičkově ulici v&nbsp;Praze nebo na jeho zahradě se natáčela celá řada filmů. Řadu z&nbsp;nich natáčel jeden z&nbsp;průkopníků české kinematografie [[Max Urban]] a hlavní role vytvořila jeho manželka a herečka [[Divadlo na Vinohradech|Vinohradského divadla]] [[Andula Sedláčková]]. V&nbsp;roce 1912 tam byl natáčen český němý film ''[[Dáma s barzojem]]''. Protože měl ateliér skleněnou střechu, Urban natáčel za normálního denního světla, přisvětloval pouze čtyřmi lampami, tzv.&nbsp;jupiterkami. Ve stejném roce se na stejném místě točil film ''[[Záhadný zločin]]'' (někdy uváděn jako ''Sensační případ''), o&nbsp;rok později film ''[[Idyla ze staré Prahy]]''.
 
V&nbsp;roce 1919 převzal prosperující firmu jeho zeť Viktor Meisner a mimo jiné navázal i&nbsp;na tradici portrétů významných osobností a přispěl tak k&nbsp;rozšíření jedinečného fotografického archivu.<ref name=vychazky/>
 
==Další osudy==