Alexandr Karađorđević: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: uk:Александр Карагеоргієвич; kosmetické úpravy
linky
Řádek 36:
|}}
 
'''Alexandr Karađorđević''' ([[srbština|srbsky]]: ''Александар Карађорђевић, Aleksandar Karađorđević'') byl v letech [[1842]]-[[1858]] [[Srbské knížectví|srbským knížetem]]. Patřil do [[Karađorđevićové|dynastie KarađorđevičůKarađorđevićů]]. Byl druhým srbským vládcem z [[Karađorđevićové|této dynastie]] a prvním srbským knížetem této dynastie.
 
Jeho otcem byl [[Karađorđe Petrović]] zakladatel [[Dynastiedynastie Karađorđevičů]]Karađorđevićů a jeho matka byla [[Jelena Jovanovicová]]. Narodil se v roce [[11. říjen|11. října]] [[1806]]. Po sesazení svého otce Alexandra žil v emigraci, sloužil jako důstojník ve francouzské armádě.
 
== Vláda ==
Řádek 46:
Během [[Maďarská revoluce|maďarské revoluce]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]] v roce [[1848]], kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplívá z národně-politického hnutí v roce [[1848]], knížeti Alexandrovi šlo o [[Panslavismus|panslavistickou]] myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "[[Velké Srbsko|Velkého Srbska]]".
 
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr KarađorđevičKarađorđević dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila svoláním Národního shromáždění (Skupišiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci [[1858]], která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník [[Obrénovićové|rodu Obrenovićů]] kníže [[Miloš Obrénović]].
 
Alexandr KarađorđevičKarađorđević odešel do exilu do [[Temešvár]]u, kde zemřel v roce [[3. květen]]a [[1885]]. Po jeho smrti se stal hlavou [[dynastie Karađorđevićů]] jeho syn [[Petr Karađorđević]], budoucí srbský a jugoslávský král.
 
== Související články ==