Mnichovská dohoda: Porovnání verzí

Přes očekávanou odvahu a bojovou rozhodnost [[Československá armáda|Československé armády]], nemohla vojska společného státu dlouhodobě odolávat mnohem silnějšímu nepříteli. Nemohla okamžitě počítat s žádnou pomocí od spřátelených armád, právě naopak. Musela počítat s tím, že [[Maďarsko]] a [[Polsko]] využijí jejího oslabení u svých hranic a pokusí se přiživit na německé kořisti (tak jako tomu bylo po této dohodě). Diskuse o možnosti obrany budou pravděpodobně stále přetrvávat. Na jedné straně tak stojí přesvědčení, že díky kvalitě opěvnění byla možnost se ubránit. Na straně druhé názor, že jde pouze o "zbožné mýty o možnosti ubránit se" a že jsou naprosto nereálné{{chybí zdroj}} a jsou pouze v rovině přání a hrdosti na kvalitu opevnění. Nicméně faktem zůstává, že ČSR byla spolu s Rakouskem jedinou zemí v Evropě, která se Hitlerovi vzdala bez boje. Že se lze postavit papírově silnějšímu soupeři bez pomoci ze zahraničí ukázalo ve stejné době Finsko svou obranou proitproti agresi SSSR. I v případě Československé války s Německem lze jen odhadovat, jaký by byl vojenský a mezinárodně politický dopad - je možné, že by vše skončilo z pohledu ČSR katasrofoukatastrofou, stejně tak je možné, že by byl uzavřen nějaký přijatelnější mír nebo, že by západní mocnosti změnily názor. Navíc, [[wehrmacht]] nebyl plně připraven na válku tohoto typu, jednotky nebyly na plných stavech a stále probíhala postupná mobilizace. Německá armáda byla stavěna na rychlé průniky tankových jednotek následovaných pěchotou ale v případě války s [[Československá republika|ČSR]] by byla nucena obléhat a dobývat několika liniový systém opevnění, doplněný dalšími obrannými prvky (zákopy, záseky, protitankovými překážkami aj.){{chybí zdroj}}, navíc neměla přesné informace o typech bunkrů ani zbraně, kterými by je efektivně a rychle vyřadila z boje a to především proto že na většinu objektů nebylo možno vést přímou palbu.