Mnichovská dohoda: Porovnání verzí

Přidáno 833 bajtů ,  před 11 lety
Úprava částí vojenství - původní znění spíše vypadá jak opsané z dějepisu pro ZŠ před rokem 1989, pousil jsme s eje mírně zneutrálnit
(Úprava částí vojenství - původní znění spíše vypadá jak opsané z dějepisu pro ZŠ před rokem 1989, pousil jsme s eje mírně zneutrálnit)
Německé tanky Pz I a Pz II měly být velmi poruchové a sám tvůrce německých tankových vojsk [[Heinz Guderian]] je údajně svému führerovi nedoporučil k masovému nasazení. Různými technickými problémy ale trpěly i československé tanky LT vz. 34 a LT vz. 35, proto byla v roce [[1938]] zadána zakázka na výrobu nových tanků LT vz. 38, které se později ukázaly jako nejlepší lehké tanky začátku války. Tanky [[Panzerkampfwagen 38(t)|LT vz. 38]] se bohužel začaly vyrábět až na jaře [[1939]] již pro německou armádu a do možného konfliktu na podzim 1938 by zasáhnout nijak nemohly. Českoslovenští stratégové v logistickém plánování počítali až s půl rokem, který by naše jednotky byly nuceny bez zásobování z týlu prožít (samozřejmě za předpokladu pomoci spojenců). Ostatně, velkou roli zde hraje i horský pás, který umožňuje proniknout na československé území jen na 4 hlavních směrech - na [[Náchod]], [[Cheb]], [[Brno]] a případně [[Nakléřovský průsmyk|Nakléřovským průsmykem]].
 
Přes očekávanou odvahu a bojovou rozhodnost [[Československá armáda|Československé armády]], nemohla vojska společného státu odolatdlouhodobě odolávat mnohem silnějšímu nepříteli. Nemohla okamžitě počítat s žádnou pomocí od spřátelených armád, právě naopak. Musela počítat s tím, že [[Maďarsko]] a [[Polsko]] využijí jejího oslabení u svých hranic a pokusí se přiživit na německé kořisti (tak jako tomu bylo po této dohodě). MýtyDiskuse o možnosti obrany budou pravděpodobně stále přetrvávat. Na jedné straně tak stojí přesvědčení, že díky kvalitě opěvnění byla možnost se ubránit. Na straně druhé názor, že jde pouze o "zbožné mýty o možnosti ubránit se" a že jsou naprosto nereálné{{chybí zdroj}} a jsou pouze v rovině přání a hrdosti na kvalitu opevnění. NaNicméně faktem zůstává, že ČSR byla spolu s Rakouskem jedinou zemí v Evropě, která se Hitlerovi vzdala bez boje. Že se lze postavit papírově silnějšímu soupeři bez pomoci ze zahraničí ukázalo ve stejné době Finsko svou obranou proit agresi SSSR. I v případě Československé války s Německem lze jen odhadovat, jaký by byl vojenský a mezinárodně politický dopad - je možné, že by vše skončilo z pohledu ČSR katasrofou, stejně tak je možné, že by byl uzavřen nějaký přijatelnější mír nebo, že by západní mocnosti změnily názor. druhou stranuNavíc, [[wehrmacht]] nebyl plně připraven na válku tohoto typu, jednotky nebyly na plných stavech a stále probíhala postupná mobilizace. Německá armáda byla stavěna na rychlé průniky tankových jednotek následovaných pěchotou ale v případě války s [[Československá republika|ČSR]] by byla nucena obléhat a dobývat několika liniový systém opevnění, doplněný dalšími obrannými prvky (zákopy, záseky, protitankovými překážkami aj.){{chybí zdroj}}, navíc neměla přesné informace o typech bunkrů ani zbraně, kterými by je efektivně a rychle vyřadila z boje a to především proto že na většinu objektů nebylo možno vést přímou palbu.
 
{{Přesnost}}
Neregistrovaný uživatel