Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 9 lety
Opraveny drobné překlepy
[[Soubor:Reichsgründung1871-AW.jpg|thumb|upright=1.45|alt=painting of well dressed and portly princes and dukes cheering a king on a dais|18. leden 1871: Vyhlášení [[Německé císařství|Německého císařství]] v [[zrcadlový sál (Versailles)|zrcadlovém sále]] ve [[Versailles]].]]
 
'''Sjednocení Německa''', kterým došlo k politickému a administrativnímu sjednocení německých států do [[národní stát|národního státstátu]], bylo oficiálně oznámeno [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] v zrcadlové síni paláce [[Versailles]] ve [[Francie|Francii]], kde německá knížata slavnostně prohlásila [[Vilém I. Pruský|Viléma I. Pruského]] [[Německé císařství|německým]] [[císař]]em po kapitulaci [[Druhé Francouzské císařství|Francie]] v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]]. Sjednocení Německa, kterým většina německy mluvícího obyvatelstva vstoupila do [[federace|spolkové]] [[Německá říše|Německé říše]], proběhla v období jednoho století.
 
[[Svatá říše římská]] zanikla po [[Prešpurský mír|Prešpurském míru]] a [[abdikace|abdikaci]] [[císař]]e [[František I.|Františka II.]] roku [[1806]] během [[napoleonské války|napoleonských válek]] a byla nahrazena [[Rýnský spolek|Rýnským spolkem]] pod protektorátem [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I.]] Po porážce Napoleona I. roku 1814 a 1815 byl na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] založen velmi volný [[Německý spolek]], jehož sněmy se konaly ve [[Frankfurt nad Mohanem| Frankfurtu nad Mohanem]] pod předsednictvím rakouského císaře.
 
Model „sfér vlivu“ a rovnováhy sil, vytvořený na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v letech 1814 a 1815 po napoleonských válkách, učinil [[Rakouské císařství]] dominantní mocností ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. [[Vídeň]] však nebrala v úvahu narůstající sílu [[Pruské království|Pruska]] a neuvědomila si, že Prusko může konkurovat Rakousku jako vůdčí mocnost mezi německými státy. Tento německý dualismus nabízel dvojí řešení národního sjednocení Německa (a jednajednu variantavariantu vylučující jak Rakousko tak Prusko):
* [[Maloněmecká koncepce]] (''Kleindeutsche Lösung'') „malé Německo“, které nezahrnovalo rakouské země,
* [[Velkoněmecká koncepce ]] (''Großdeutsche Lösung'') čili „velké Německo“ se zahrnutím rakouských (a tím pádemi českých) zemí.
[[Soubor:Deutscher Bund.svg|thumb|upright=1.45|Mapa členských států Německého spolku.]]
 
Od napoleonských válek rostl také v německých zemích [[nacionalismus]], zprvu jako hnutí odporu proti francouzské nadvládě, později jako hnutí za moderní a jednotný německý stát. Roku [[1817]] se konala studnetskástudentská manifestace na hradě [[Wartburg]]u. Rakouský kancléř [[Klemens Wenzel von Metternich|kníže Metternich]] sice nacionalistické studentské a jiné spolky Karlovarskými dekrety (1819) zakázal a utužil cenzuru, zejména na univerzitách, tato „předbřeznová doba“ (''Vormärz'') však neměla dlouhé trvání. Nacionálně-liberální revoluce roku 1830 stoupence sjednocení a modernizace povzbudila, roku [[1832]] se konala velká národní manifestace v bavorském [[Hambach]]u a revoluce [[1848]] způsobila Metternichův pád.
 
Hlavním politickým cílem revoluce, silné zejména v Porýní, byla společná německá ústava. Roku 1848 byl svolán do Frankfurtu „výbor padesáti“, který měl připravit ústavu a volby. Pozván byl také [[František Palacký]], který však pozvání známým [[List do Frankfurtu|Listem do Frankfurtu]] odmítl. Výbor se rozhodl vypsat v německy mluvících zemích všeobecné volby, i když jejich podobu nechal na jednotlivých panovnících. V česky mluvících krajích Čech a Moravy se nekonaly. Zvolený parlament se sešel roku [[1849]] opět ve Frankfurtu a nabídl dědičný císařský titul pruskému králi [[Fridrich Vilém IV.|Fridrichu Vilémovi IV.]] Ten však nabídku z obav před knížaty (kteří většinou liberální ústavu odmítly) a Rakouskem odmítl. Nemohl také přijmout myšlenku, že by se stal císařem ''z vůle parlamentu'' a tím lidu, když po celou dobu vládl jako panovník ''z Boží milosti''.
68

editací