Paul Carell: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: formátování referencí
Bez shrnutí editace
Řádek 13:
<blockquote>"Navrhované opatření [proti Židům v Budapešti] bude, vzhledem k jeho rozsahu, přitahovat pozornost a způsobí prudkou reakci. Odpůrci budou křičet o pronásledování atd. a za použití hrůzných zpráv se pokusí získat podporu neutrálů. Chtěl bych proto navrhnout, že pokud se má tomuto zabránit, je třeba vytvořit vnější příčiny a důvody k této akci, jako například nálezy výbušnin v židovských spolkových objektech a synagogách, sabotážních organizací,&nbsp;podvratných plánů, útoky na policisty, devizové vydírání ve velkém stylu s cílem oslabení maďarského hospodářství. Poslední kapkou pro tuto akci by musel být nějaký křiklavý případ, který by tuto velkorazii spustil."</blockquote>
 
Jako vedoucí tiskového oddělení ministerstva zahraničí v roce 1943 napsal: "Židovská otázka není otázkou humanity nebo náboženství, je to pouze a jenom otázka politické hygieny" "Židovství musí být likvidováno kdekoli se objeví, protože je to politický patogen, kvasivoenzym rozkladu, a smrt každého národního organismu. (...). [6].
 
 
Řádek 28:
Od roku 1950 psal příspěvky pro časopis "Krystal", který byl vydáván ve vysokém nákladu. Používal zde pseudonym '''Paul Karell'', později '''Paul Carell'''.
 
Souběžně s výše zmíněnými zjišťovacími řízeními začala jeho druhá úspěšná novinářská kariéra. Pracoval jako nezávislý spolupracovník, pod různými pseudonymy, s deníky jako Die Welt a Die Zeit jako '''P.C. Holm'''. Psal také pro ''Norddeutsche Rundschau'' a ''Der Spiegel''. V tomto zpravodajském časopisemagazínu dal do oběhu, a to již 16. ledna 1957, tézi nacistů o jediném pachateli požáru Říšského sněmu v roce 1933 Marunisu van der Lubbe, která zbavovala nacisty obvinění. Byl považován za vlivného poradce nakladatelství Springer-Verlag. Ještě v předstihu takzvaného přezbrojení NATO jadernými zbraněmi středního doletu, žádal v roce 1979 v Axel Springerově Welt am Sonntag, změnu doktriny Bundeswehru ve směru údajně žádoucí takzvané preventivní obrany. [10] Stejný požadavek, doplněný obhajobou neutronové bomby kladl Carell Schmidt už jeden rok předtím ve svém projevu před nadací Carl Friedrich von Siemens : "Řešením tohoto problému je neutronová bomba. (...) Potřebný vojenský účinek zvýší protivníkovi riziko nasazení těchto zbraní, čímž se zvýší efekt odstrašení a vojenský účinek. Vzhledem k nepostradatelné preventivní obraně, je proto neutronová bomba naléhavě nutná modernizace taktické jaderné zbraně". [11]
 
Úspěšnost jeho knih, ''Operace Barbarossa'' a ''Spálená země'' z něj udělala předního poválečného kronikáře bojů v SSSR za druhé světové války. V nakladatelství Ullstein se objevila, v roce 1980, jeho kniha Vězni o osudu německých válečných zajatců v Rusku. Tyto knihy měly ve Spolkové republice Německo, v převážné většině, pozitivní odezvu. Tak například napsal Die Welt: "Přispívá ke snížení resentimentu mezi Němci a Rusy (...) jako kvalifikovaný historik. Historik Bodo Scheurig usuzoval naproti tomu ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, že Carellova prezentace ruské kampaně, "ohlupuje ty kteří jsou náchylní zapomenout a roztrpčuje (ty), kteří mohou těžko zapomenout a trvají na celé pravdě." [12] Jonathan Littell, nechá ve svém, na faktech založeném románu "Ztepilí" vypravěče konstatovat, že Carell své dvousvazkové dílo o válce proti SSSR napsal, aniž jednou zmínil slovo Žid, "vynikající" historiografická práce vzhledem k masovým nacistickým zločinům v této zemi. Sotva něco jasněji prokazuje mentální potlačení těchto zločinů Němci, jako tato skutečnost.