Átma: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 10 lety
m
typo
m (robot přidal: ko:아트만)
m (typo)
Naproti tomu dvaita [[védanta]] považuje átma za odlišné od [[brahman]] a učí, že podle některých [[Upanišady|upanišad]]<ref>Katha upanišad 1.2.18, 2.2.13</ref>, [[purány|purán]]<ref>Bhágavata purána 3.6.8, 7.7.43, 11.31.13</ref>, [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]]<ref>Bhagavadgíta 2.12, 2.16-21, 2.23-25, 2.30</ref> nebo i [[Védanta|védánty]] [[sútra|sútry]]<ref>Védanta sútra 2.3, 4.4</ref> jich existuje více. Podle těchto nauk zůstává [[brahman]] věčný a neměnný, přičemž individuální átma (''džívátma'') prochází různými [[Reinkarnace|reinkarnacemi]].
 
Podle [[Védy|véd]]<ref>Rig Véda 1.164.20-22</ref> a [[Upanišady|upanišad]]<ref>Mundaka Upanišad 3.1.1, Švétášvatara Upanišad 3.20, 4.6-7, Katha Upanišad 1.2.20</ref> se individuální átma (''džívátmá'') a neprojevený átma (''paramátmá'') nacházejí v těle jako dva ptáci na jednom stromě. Jejich vzájemnou interakci lze vysvětlit na moderním příkladu počítače. Fyzické tělo lze přirovnat k [[hardware]], subtilní či astrální tělo k [[software]], [[jáství]] (''ahankára'') k rozhraní, [[Duše|duši]] (átmu) k uživateli a neprojeveného átmu (''paramátma'') k [[systémový operátor|systémovému operátorovi]] ovládajícímu síť ostatních počítačů ([[Tělo|těl]]).<ref>[[Bhagavadgíta]] 13.3</ref>. Funkčnost systému je dána stavem těl. Když jsou těla nepoužitelná, [[duše]] je opustí a [[systémový operátor]] (''paramátmá'') jí přidělí jinou [[Duše|duši]] (átma) podle zásad [[karma (hinduismus)|karmy]] a teorie [[reinkarnace]].
 
Syntézou [[Advaita|advaity]] a dvaity je nauka o nepochopitelné odlišnosti a totožnosti (''ačintja bhedábheda tattva''), kterou učil [[Čaitanja Maháprabhu]]. Totožnost je chápána jako kvalitativní a odlišnost jako kvantitativní.
 
Pojem átma je používán i v [[jóga|józe]] a [[sánkhja|sánkhje]]. [[Pataňdžali]] vysvětluje v [[s:Jóga sútry/Vývoj vlastností|jóga sútrách II.5.]] [[nevědomost]], jako stav, kdy „člověk považuje své pomíjivé (''anitja''), nečisté (''ašuči''), strastiplné (''duhkha'') a neduchovní (''anátma'') za věčné (''nitja''), čisté (''šuči''), blažené (''sukha'') a duši (''átma'')“.<ref>Eliade, M.: Jóga, nesmrtelnost a svoboda. Argo, Praha 1999, str. 28.</ref>. Toto učení mělo veliký vliv a je rozebíráno i v duchovních textech [[Bhagavadgíta|Bhagavadgíty]].
 
V ritualistické literatuře [[Bráhmany|bráhman]] se pojem átma používá pro obětiště (''nitja'') a oběť (''kámja''). ''Nitja'' jsou obětiště určená k trvalému udržování řádu světa (''rta'') a oběti (''kámja'') jsou splněná přání obětujících. ''Kátjájana šulba'' [[sútra]] jmenuje deset typů těchto obětišť. Obětiště z vrstev nepálených cihel, znázorňovalo posvátný rok, rytmus přírody a času se světy podsvětí, země a nadsvětí. Oběť nabývala podob světla nebo orla (''šjény'') a jednala s bohy o výsledku oběti a tím nabyla mocných psychických sil. Pro takové mocné a dlouhotrvající obřady jako byl obřad zimního slunovratu (''mahávratah''), užíval obětující dechová cvičení ([[Pránájáma|pránájámu]]), aby ovládl jemné energie dechu ([[prána|prány]]).