Narodil se v [[Londýn]]ě v [[katolická církev|katolické]] rodině [[Velšané|velšského]] původu, jeho otec byl významný obchodník se [[železo|železem]]. Zprvu byl vzděláván [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]], posléze studoval na [[Oxfordská univerzita|Oxford]]u a na [[CamebridgeUniverzita v Cambridgi|CamebridgiCambridgi]]. Na studiích také [[Konverze (náboženství)|konvertoval]] k [[Protestantství|protestantismu]], protože [[římskokatolická církev|katolíci]] tehdy v [[Spojené království|Anglii]] nemohli získat [[akademický titul]]. Poté studoval [[práva]] na různých londýnských školách. V době jeho studií práv zemřel jeho bratr Henry Donne, který se stal katolickým knězem, na [[dýmějový mor]]. John Donne začal pochybovat o katolické víře. V průběhu studií a po nich investoval Donne nemalý majetek zděděný po otci do žen, zábavy, [[literatura|literatury]] a [[cestování]]. Cíle jeho cest nejsou známy, ví se pouze, že navštívil kontinent a později spolu s [[Walter Raleigh|Waltrem Raleighem]] a dalšími cestoval po [[Španělsko|Španělsku]]. Když se vrátil do Anglie, stal se tajemníkem sira Egertona, který tehdy byl [[Lord strážce pečeti|Lordem strážcem pečeti]] (Lord Keeper of the Great Seal). V této funkci se zamiloval do Egertonovy sedmnáctileté (někde se uvádí čtrnáctileté či šestnáctileté) neteře, Anne Morové, se kterou se roku [[1601]] proti vůli Egertona i Annina otce tajně [[svatba|oženil]]. V důsledku toho byl na krátkou dobu uvězněn ve [[Fleetská věznice|Fleetské věznici]]. Roku [[1609]] se ale se svým tchánem usmířil a dostal také věno své ženy. Roku [[1602]] byl Donne zvolen [[poslanec|poslancem]] za [[volební obvod]] [[Brackley]], nicméně tato funkce v té době nebyla placená, takže se jeho rodina musela spolehnout na své bohaté přátele. V této době měl Donne poměrně velký vliv, byl dokonce v kontaktu s [[král]]em [[Jakub I.|Jakubem I]]., pro kterého napsal protikatolické [[polemika|polemiky]] ''Pseudo-Martyr'' (Falešný mučedník, [[1610]]) a ''Ignatius his Conclave'' ([[1611]]). V té době už byl protestantem, jeho názor na katolickou církev byl velmi negativní. Král byl jeho spisy nadšen a navrhnul mu, aby se stal anglikánským [[kněžství|knězem]]. Stal se jím roku [[1615]]. V roce [[1617]] zemřela jeho žena při [[porod]]u jejich dvanáctého dítěte. Roku [[1618]] se stal doktorem [[teologie]] a [[kaplan]]em [[vikomt]]a z [[Doncaster]]u, který právě působil v [[Německo|Německu]] jako [[velvyslanec]]. Do Anglie se vrátil roku [[1620]]. Roku [[1621]] se stal [[děkan]]em v [[Katedrála svatého Pavla (Londýn)|katedrále sv. Pavla]], čímž získal významnou a velmi dobře placenou pozici v anglikánské církvi. Tuto funkci vykonával až do své smrti. Získal pověst vynikajícího [[homilie|kazatele]] (dochovalo se 160 jeho [[kázání]]) a postupem času přibral další funkce: [[1624]] se stal vikářem chrámu [[St. Dunstan's-in-the-West]], [[1625]] královským kaplanem krále [[Karel I.|Karla I.]] Zemřel [[31. březen|31. března]] [[1631]].
