Maxentius: Porovnání verzí

Konstantin táhl proti Maxentiovi s asi čtyřicetitisícovou armádou, v níž byly zastoupeny četné germánské sbory.<ref>Válku Konstantin vágně zdůvodňoval Maxentiovou "tyranií". Viz [[Kleine Pauly]], díl 3, článek ''Maxentius'', sloupec 1105.</ref> Do Itálie patrně vpadl přes [[Mont Genèvre]]. Jeho protivník se zdržoval s jádrem vojska v Římě, stihl však v severoitalských městech rozmístit své posádky. V první větší bitvě u [[Turín]]a byla Maxentiova [[Jezdectvo|jízda]] poražena a krátce na to se vzdalo i [[Miláno]]. Po dobytí [[Verona|Verony]] a [[Aquileia|Aquileie]] postupoval Konstantin po ''[[via Flaminia]]'' na hlavní město.

U Říma došlo k několika šarvátkám a Maxentius dal strhnout [[Bitva u Milvijského mostu|Milvijský most]] přes [[Tibera|Tiberu]] severně od města.<ref>Dokazují to reliéfy na vítězném oblouku Konstantina Velikého v Římě.</ref> Plány nazůstat obranuza nakonecřekou císař posléze změnil a nařídil, aby jeho vojáci přešli po narychlo zřízeném pontonovém mostě přesna druhý řekubřeh. U Saxa Rubra se rozpoutala bitva, ale postup Konstantinových jednotek se nepodařilo zastavit. Maxentiovi vojáci začali prchat po provizorním mostě, ten se prolomil a Maxentius spolu s jinými utonul v Tibeře.<ref>Epitome de Caesaribus 40, 7; Lactantius, ''De mortibus persecutorum'' 44, 9.</ref> Nazítří bylo jeho tělo vyloveno z vody – nad mrtvým Konstantin vyhlásil ''[[damnatio memoriae]]''.