Žofie Dorotea z Celle: Porovnání verzí

O několik let později se téměř již čtyřicetiletý Jiří Vilém zamiloval do do Eleonory d´Olbreuse, hugenotky vyhnané z Francie, porušil slib daný bratrovi a uzavřel s ní [[morganatický sňatek]] s tím, že jeho dědici nebudou jeho děti, ale děti jeho bratra. Když se však narodila 15. září 1666 Žofie Dorotea, začala její matka zápas o plné uznání sebe a potažmo své dcery, jenž byl po deseti letech korunován úspěchem: podruhé předstoupila před oltář a stala se tak vévodkyní a její dcera brunšvicko-lüneburskou princeznou.

Sňatek se přes odpor Žofie Dorotey uskutečnil [[21. listopadu]] roku [[1679]] v [[Celle]]. Z manželství vzešly dvě děti:

* '''[[Jiří II.|Jiří August]]''' ([[30. října]] [[1683]], zámek Herrenhausen, Hannover - [[25. října]] [[1760]], [[Kensingtonský palác]], [[Londýn]]), jako následník svého otce pozdější král Velké Británie a hannoverský kurfiřt

Manželství, uzavřené jako dynastický svazek s cílem spojit majetky a panství, nebylo šťastné. Manželé se - vyjma krátké počáteční doby - nesnášeli a tchyně (sama vnučka [[Anglie|anglického krále]] [[Jakub I. Stuart|Jakuba I. Stuarta]]) Žofii nesnášela a pohrdala jí pro nízký původ její matky (vyjadřovala se o ní jako o bastardovi a nazývala ji ''myším hovínkem v pepři (Mausdreck im Pepper)''. Prostředí Žofiina domova na malém dvoře v Celle bylo diametrálně odlišné od hannoverského dvora, na jedné straně plného intrik a neřesti, na druhé straně však svázaného tuhou dvorskou [[etiketa|etiketou]] - nedodržování etikety bylo Žofii často vytýkáno. Manželé měli mezi sebou časté a ostré vády a půtky. Vztahy mezi nimi zcela ochladly po narození jejich dvou dětí; Jiří se záhy vrátil ke své dlouholeté milence ''Melusine von der Schulenburg'', dvorní dámě své matky [[Žofie Hannoverská|Žofie Hannoverské]] (s níž udržoval ještě před svatbou vztah, jehož ukončení si dala Žofie Dorotea jako podmínku svolení ke sňatku s ním; měl s ní nejméně tři nemanželské děti a později ji jmenoval vévodkyní Munster a Kendal v Irsku); brzy začal svou ženu natolik zanedbávat a chovat se k ní tak přezíravě, až ho rodiče prosili o zachování diskrétnosti v kontaktech s milenkou - obávali se, že manželství jejich syna bude zrušeno a budou muset vrátit věno Žofie Dorotey. Jiří na tyto prosby reagoval kladně a od té chvíle podváděl svou ženu méně okatě.

V této situaci jim Žofie Dorotea jako na zavolanou sama dala do ruky zbraň. Začala si románek, a to se švédským hrabětem ''Philipem Christophem von Köningsmarck''. Co se tolerovalo muži, nemohlo projít ženě: odhalení jejich vztahu vyvolalo na hannoverském dvoře skandál a hněv Jiřího. Königsmarck za nevyjasněných okolností zahynul (podle všech indicií - důkazy neexistují, byly zničeny - byl Königsmarck v červenci roku [[1694]] zavražděn a jeho tělo vhozeno do řeky; na jeho vraždě participovali čtyři Jiřího dvořané; jeden z nich za to měl dostat 150 000 [[tolar]]ů, tehdy roční plat vysoce postaveného ministra). [[28. prosince]] téhož roku dosáhl Jiří rozvodu s Žofií Doroteou, nikdy se však již neoženil (Anglií však kolovaly "zaručené" zprávy o tajném sňatku krále a jeho milenky Melusiny von Schulenburg).