Snaha zachránit lidský život je tu bezpochyby již od pradávna. Zmínky o oživování člověka lze nalézt již na malbách ve starém Egyptě. První lékařskou zprávu o resuscitaci podal v roce 1744 Dr. Tosca. Počátky umělého dýchání popisuje Silvestra- Brosche. Nejednalo se však o [http://cs.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Bl%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD umělé dýchání] z plic do plic, ale o metodu, kdy se přitlačovaly horní končetiny na hrudník. Pravidla pro tzv. „moderní resuscitaci“ vytvořil v roce [[1960]] lékař prof. [http://en.wikipedia.org/wiki/Peter_Safar Peter Safar]. Byl to právě on, kdo vypracoval přehlednou metodu A-B-C resuscitace. Tato mnemotechnická pomůcka slouží dodnes. Jednotlivá písmena značí jednotlivé kroky používané v laické [http://cs.wikipedia.org/wiki/Resuscitace resuscitace|resuscitaci].
A = airways, zajištění průchodnosti dýchacích cest,
