Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová): Porovnání verzí

doplnění citací + foto
(Kostel svatého Prokopa v Dlouhé Třebové (čerpáno z uvedené literatury))
 
(doplnění citací + foto)
}}
 
'''Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové''' je [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolický]] kostel postavený v pseudogotickém ([[Novogotika|novogotickém]]) slohu. Tato sakrální stavba zasvěcená patronu obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopu]] byla postavena v letech [[1905]] – [[1906]]. Přestože se jedná pouze o filiální kostel, je výraznou dominantou Dlouhé Třebové a patří k nejvýznamnějším stavbám obce.
 
== Historie výstavby kostela ==
 
ZMyšlenka tradovaného- vyprávěnípostavit jesi patrné,v že obyvatelům vsi nepostačovala pouze zvonice, ale velice si přáliobci svůj vlastní kostel či kostelík. Dalším důvodem byla vzdálenost obou městských kostelů sousedních měst [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová]], která činilase předevšímzačala staršímobjevovat Dlouhotřebovákům nemalé obtíže. Proto sejiž na přelomu 18. apočátku 19. století. objevilyZačali se objevovat horlivci, kteří začali lámat základový kámen a dopravovali ho ke zdejší staré zvonici, která zde stávala od roku [[1753]]. Tehdy však ke stavbě nedošlo, protože chyběly finanční prostředky a připravený kámen byl použit na stavbujiné knížecího ovčína při zdejším dvořeúčely.<ref (2.16)name="Dušek">{{Citace Ani druhé lámání opukového kamene v roce [[1830]] nepřineslo výsledky. Svezený kámen do údolí ke škole, kde nynější kostel stojí, byl použit ke stavbě školního plotu. (1.9)monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
| příjmení2 = Dušek
| jméno2 = Radim
| titul = Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové, sakrální stavby, kříže a boží muka
| vydavatel = Oftis
| místo = Ústí nad Orlicí
| rok = 2002
| počet stran = 104
| strany =
| isbn = 80-86042-76-6
}}</ref> Ani druhé lámání opukového kamene v roce [[1830]] nepřineslo výsledky. Svezený kámen do údolí ke škole, kde nynější kostel stojí, byl použit ke stavbě školního plotu.<ref name="Dobroucký">{{Citace monografie
| příjmení = Dobroucký
| jméno = Jaroslav
| spoluautoři = a kol.
| titul = Stavební, historické a církevní památky obce Dlouhá Třebová
| vydavatel = Obecní úřad v Dlouhé Třebové
| místo = Dlouhá Třebová
| rok = 1994
| počet stran = 46
| strany =
| isbn =
}}</ref>
 
=== Založení fondu pro výstavbu kostela ===
 
První větší peněžní dar na stavbu kostela věnoval v roce [[1855]] Antonín Kaplan, místní rodák, a to 30 zlatých ze svého otcovského podílu. Zmíněný dar dal podnět k založení fondu, do kterého přicházeli finance z různých stran. Finance se získávaly především ze sbírek, z darů, z výtěžků divadel, plesů, odvodem pokut, z odkazů při dědictví a dalších poplatků.(1.9)<ref name="Dobroucký" /> Farní kronika však zaznamenává i velké částky: „Jeho Veličenstvo císař [[Ferdinand Dobrotivý]] daroval 500 zl.“ (2.17) Nastřádané peníze byly také lidem půjčovány na stavbu jejich usedlostí. Větších úroků bylo však získáno při vložení našetřeného obnosu do spořitelen.
 
=== Kostel postavený grunty vzhůru ===
 
V roce [[1866]] po uklidnění hospodářských poměrů po [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] bylo již dary a sbírkami nashromážděno přes 3 000 zlatých a tak se roku [[1868]] přikročilo ke stavbě. Začalo se stavbou základů a byl také položen základní kámen. Našetřený kapitál byl však nedostačující, i když se udělalo mnoho práce zdarma. (1.10) Do roku [[1870]] byly vystavěny jen základy, které trčely ze země až do roku [[1905]]. Dlouhotřebovští obyvatelé snášeli tedy 35 let posměšků, že mají kostel postavený grunty vzhůru (vzhůru nohama). Nastalo opět období shromažďování financí.(2.16)<ref name="Dušek" />
 
=== Spolek pro vystavění kostela ===
 
Až doposud byla výstavba záležitostí obce, což přinášelo velkou zátěž pro starostu. Proto roku [[1880]] byl založen Spolek pro vystavění kostela v Dlouhé Třebové, který přebral starost o dokončení stavby. Pro zřízení Spolku se velmi angažoval učitel František Velínský, který se také stal prvním předsedou. Spolek získával i nadále finance. Velkým dárcem se v této době stal také Josef Kaplan, dlouhotřebovský rodák, který odešel do [[Spojené státy americké|Spojených Států]]. (2.18)
 
=== Zadání projektu ===
 
Na přelomu století získal spolek takový obnos peněz, že začali pomýšlet na vlastní stavbu chrámu. V roce [[1901]] došlo k zadání projektu a na základě konkursu byly vybrány plány kostela od architekta Františka Brázdy ze [[Zábřeh na Moravě|Zábřeha na Moravě]]. Jedním z důvodů výběru bylo také provedení plánů zdarma, které byly až na malé připomínky schváleny v Praze. V roce [[1903]] jmění spolku narostlo na 63 tisíc korun, z čehož 60 tisíc bylo použito na vlastní stavbu kostela. Na jaře roku [[1905]] se začalo se stavbou a ještě ten rok stála hrubá stavba. O rok později již byla budova dokončena a také zevnitř se kostel postupně zaplňoval.<ref (2.18-19)name="Dušek" />
 
=== Vysvěcení a kolaudace ===
 
Nový kostel byl slavnostně vysvěcen v neděli [[8. prosince]] [[1906]] P. Františkem Michalitschkem, děkanem v [[Lanškroun|Lanškrouně]] za asistence dalších kněží. Slavnostním vysvěcením bylo úspěšně dovršeno mnohaleté úsilí několika generací o vybudování chrámu Páně v [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]]. Práce na kostele bylo potřeba završit i z hlediska úředního, proto se roku [[1907]] uskutečnila kolaudace. Po dokoupení veškerého vybavení pro bohoslužby se uskutečnila v roce [[1910]] kolaudace celková.(1.11)<ref name="Dobroucký" />
 
== Architektonický popis kostela ==
Na severní boční straně přiléhá ke kostelu [[sakristie]]. Má dvojitá obyčejná okna a samostatné vstupní dveře.
[[Kruchta]] je vyvýšená a je tříčlenná. V její střední části jsou umístěny varhany, dále je tu místo pro pěvecký sbor a hudebníky. Postranní části kruchty slouží pro věřící.
Zvenčí byla podezdívka kostela zpevněna terasovou omítkou zhotovenou dodatečně v r. [[1935]]. Kostel byl vícekrát opravován, tak jak vyžadovala oprava.<ref (1.11-12)name="Dobroucký" /> Naposledy došlo ke generální opravě v r. [[2002]], kdy se kostel díky bílé omítce stal zářivou dominantou obce. Nová střecha, nátěr fasády, vytápění interiéru, sanační omítky, výmalba a elektroinstalace jsou jen nejvíce viditelnými zásahy ke zvelebení kostela, které byly provedeny z finančních prostředků od obce, věřících a mikroregionu Ústecko-Třebovsko.(2.47)<ref name="Dušek" />
 
== Vnitřní výzdoba kostela ==
 
[[File:Kostel Dlouha Trebova Interier.JPG|right|thumb|Interiér kostela svatého Prokopa]]
Hlavní [[oltář]] a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce [[Sv. Prokop|sv. Prokopa]], [[Opat|opata]] sázavského, níže jsou sochy [[Sv. Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Postranní oltář (na evangelijní straně) nese sochu apoštola [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], na druhé straně je umístěn oltář, který je mariánský a je doplněn soškami [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Nejsvětějšího srdce Páně]] a sv. Terezie. [[Kazatelna]] je rovněž dřevěná polygonální, plasticky zdobená, se stříškou a po bocích jsou portréty čtyř [[evangelista|evangelistů]]. Dřevěné oltáře, kazatelna a lavice jsou mistrovským dílem Josefa Bednáře, truhláře a řezbáře z Ústí nad Orlicí, zhotovené v r. 1906. Na těchto zařízeních spolupracovali také Josef Novák a Karel Divíšek, oba z Ústí nad Orlicí. Novější obětní stůl je rovněž dřevěný, pořízený v r. 1976.
 
Po obvodu bočních stěn je umístěna křížová cesta znázorněná čtrnácti dřevěnými plastickými vyobrazeními. Lustr nad obětním stolem je od Ignáce Neškudly.
Hlavní [[oltář]] a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce [[Sv. Prokop|sv. Prokopa]], [[Opat|opata]] sázavského, níže jsou sochy [[Sv. Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Postranní oltář (na evangelijní straně) nese sochu apoštola [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], na druhé straně je umístěn oltář, který je mariánský a je doplněn soškami [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Nejsvětějšího srdce Páně]] a sv. Terezie. [[Kazatelna]] je rovněž dřevěná polygonální, plasticky zdobená, se stříškou a po bocích jsou portréty čtyř [[evangelista|evangelistů]]. Dřevěné oltáře, kazatelna a lavice jsou mistrovským dílem Josefa Bednáře, truhláře a řezbáře z [[Ústí nad Orlicí]], zhotovené v r. [[1906]]. Na těchto zařízeních spolupracovali také Josef Novák a Karel Divíšek, oba z Ústí nad Orlicí. Novější obětní stůl je rovněž dřevěný, pořízený v r. [[1976]].
Betlém představující narození Ježíška vytvořil lidový řezbář, malíř a dlouholetý kostelník František Stránský z Dlouhé Třebové. Varhany na kůru se skládají z hracího stolu, vzduchových trubic, měchů a píšťalového korpusu. Jsou dvoumanuálové a mají 14 registrů. Výrobcem byl v r. 1906 Antonín Mölzer z Kutné Hory. Byly několikrát laděny, opravovány a přemístěny směrem k zadní zdi k uvolnění místa pro zpěváky.(1.12-13)
Po obvodu bočních stěn je umístěna [[křížová cesta]] znázorněná čtrnácti dřevěnými plastickými vyobrazeními. Lustr nad obětním stolem je od Ignáce Neškudly.
Betlém představující narození Ježíška vytvořil lidový řezbář, malíř a dlouholetý [[kostelník]] František Stránský z [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]]. Varhany na kůru se skládají z hracího stolu, vzduchových trubic, měchů a píšťalového korpusu. Jsou [[Klaviatura|dvoumanuálové]] a mají 14 registrů. Výrobcem byl v r. [[1906]] Antonín Mölzer z [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Byly několikrát laděny, opravovány a přemístěny směrem k zadní zdi k uvolnění místa pro zpěváky.(1.12-13)<ref name="Dobroucký" />
 
=== Zvony ===
 
Nejstarším [[Zvon|zvonem]] v [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]] je zvon Prokop, který je dokladem dávné svatoprokopské úcty v obci. Na jeho plášti je letopočet [[1753]]. Původně měl stanoviště na dřevěné zvonici, která stávala na kopci nad vesnicí do roku [[1908]]. Zvon Prokop je 45 cm vysoký a průměr spodní části je 60 cm. Zvon byl pořízen za rychtáře Karla Pirkla. O pořízení zvonu se zachovala následující pověst.:
 
''„Když obec kupovala první zvon, scházel jí do celého obnosu stříbrný dvacetník. Nikde v celé obci ho nemohli sehnat, až došli k jednomu statku, kde bydlela zámožnější selka. Tu také poprosili o scházející peníz, který takévšak neměla. Ale nabídla jim kvočnu s kuřaty, kterou od ní vděčně přijali a ve městě prodali. Teprve potom zvon zaplatili a přivezli.“''
Zvon Prokop byl v 1. světové válce určen k rekvizici. Byl proto sundán z věže, ale v noci se ztratil. Byl totiž dobře uschován a zachráněn před likvidací místními obyvateli. Díky obětavosti obyvatel přečkal zvon všechny zlé doby a je tedy nejstarší technickou památkou obce Dlouhá Třebová.
 
V roce dostavby kostela byly zakoupeny další 2 zvony, které se ale nevyhnuly přetavení za 1. světové války. Mezi válkami přibyly další 2 zvony. Prvním byl zvon jménem Josef, kterému se říkalo „umíráček“ a druhým byl velký zvon Marie. Oba však nesetrvaly na kostelní věži dlouho, opět byly oba zlikvidovány za 2. světové války.(1.13-14)
Zvon Prokop byl v [[1. světová válka|1. světové válce]] určen k [[Zvon#Rekvizice|rekvizici]]. Byl proto sundán z věže, ale v noci se ztratil. Byl totiž dobře uschován a zachráněn před likvidací místními obyvateli. Díky obětavosti obyvatel přečkal zvon všechny zlé doby a je tedy nejstarší technickou památkou obce Dlouhá Třebová.
V roce dostavby kostela byly zakoupeny další 2 zvony, které se ale nevyhnuly přetavení za 1. světové války. Mezi válkami přibyly další 2 zvony. Prvním byl zvon jménem Josef, kterému se říkalo „umíráček“ a druhým byl velký zvon Marie. Oba však nesetrvaly na kostelní věži dlouho, opět byly oba zlikvidovány za [[2. světová válka|2. světové války]].(1.13-14)<ref name="Dobroucký" />
 
== Současnost ==
 
V současnosti je kostel pravidelně využíván k nedělním [[Bohoslužba|bohoslužbám]], ke kterým se scházejí věřící nejen z Dlouhé Třebové ale i z okolních obcí. Každoročně se zde koná také Adventní[[Advent|adventní]] koncert a jednou pár let i výstava betlémů, která je dokladem rozvinuté betlemářské tradice v tomto regionu.
 
==Odkazy==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Dobroucký
| jméno = Jaroslav
| spoluautoři = a kol.
| titul = Stavební, historické a církevní památky obce Dlouhá Třebová
| vydavatel = Obecní úřad v Dlouhé Třebové
| místo =
| rok = 1994
| počet stran = 46
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
| příjmení2 = Dušek
| jméno2 = Radim
| titul = Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové, sakrální stavby, kříže a boží muka
| vydavatel = Oftis
| místo = Ústí nad Orlicí
| rok = 2002
| počet stran = 104
| strany =
| isbn = 80-86042-76-6
}}
 
=== Reference ===
125

editací