Sfragistika: Porovnání verzí

Přidáno 48 bajtů ,  před 9 lety
m
Robot přidal Kategorie:Pomocné vědy historické; kosmetické úpravy
m (→‎Reference: {{Wikislovník}})
m (Robot přidal Kategorie:Pomocné vědy historické; kosmetické úpravy)
Název této disciplíny pochází z [[Starořečtina|řeckého]] slova ''sfragis'' tj. pečeť. Používalo se však, zejména ve starší literatuře, také názvu pocházejícího z [[Latina|latinského]] výrazu pro pečeť - ''sigillum'', pak se hovoří o sigilografii.
 
[[ImageSoubor:Goldene-bulle 1c-480x475.jpg|thumb|150px|right|[[Zlatá bula]] císaře [[Karel IV.|Karla IV.]], [[1356]]]]
 
== Historie sfragistiky ==
První zájem na kritické zkoumání pečetí jako ověřovacího prostředku přinesl v roce [[1681]] ve svém díle [[De re diplomatica libri sex]] benediktinský mnich [[Jean Mabillon]]. Jednalo se o jeho reakci v konfliktu tzv. ''diplomatických válek'', tj. sporu o pravost některých listin, které vedl s jezuitou [[Daniel Papenbroch|Danielem Papenbrochem]]. Nicméně jeho příspěvek k analýze samotých pečetí byl pouze okrajový a nedá se přímo hovořit o založení oboru jako takového. Následující osmnácté století sice přineslo studie a publikace zabývající se pečetěmi, ovšem ve velmi omezené míře, většinou pouze jako doplnění ke studiu heraldiky v případech, kdy pečeť sloužila jako nositel [[Erb|erbu]], [[Znak (heraldika)|znaku]] či případně samotného erbovního znamení. Plný rozvoj sfragistiky pak nastal v polovině 19. století a souvisel především s významnými [[Edice|edičními]] počiny při shromažďování a zpřístupňování středověkého diplomatického materiálu. V [[Německo|Německu]] se jednalo zejména o ediční řadu [[Monumenta Germaniae Historica]], v našich zemích pak o něco později na počátku 20. století pak o tzv. [[Český diplomatář]]. Významně se na produkci různých souborů pečetí a prvních příruček ku studiu sfragistiky podílely významné evropské instituce, jako byly vedle zmíněné společnosti při edici Monumenta Germaniae Historica např. pařížská [[École des chartes]] a vídeňský [[Institut für Österreichische Geschichtsforschung]]. Došlo k vytoření vlastních badatelských metod a sfragistika se proměnila v samostatnou pomocnou vědu historickou. V dnešní době, kdy právní závaznost pečetí neexistuje a jejich funkce je již pouze dekorativní, se stala sfragistika uzavřenou disciplínou.
 
== Pečeť ==
{{Viz též|Pečeť}}
 
Pod pojmem pečeť chápeme otisk razidla či typáře jednoznačně identifikujícího svého majitele do látky schopné tento otisk uchovat. Názvem pečeť se pak někdy označuje i samotný typář. Funkce pečeti pak byla trojí, jednak '''uzavírací''', kdy pečeť uzavírala a chránila dokument před otevřením; dále '''pověřovací''', kdy se pečetí či pečetním typářem prokazovala osoba na znamení svého poslání a své dvěryhodnosti a konečně '''ověřovací''', kdy svou vahou dodávala listině či dokumentu právní platnost a zajišťovala jeho pravost.
 
Jako pečetní látka se v nejstarších dobách používala [[hlína]] a to již ve 4. tisíciletí před našim letopočtem v [[Sumer|Sumeru]]u. V Evropě se v zemích na jih od [[Alpy|Alp]] používalo [[kov]]u, nejčastěji [[Olovo|olova]]. Tento typ pečetí se poté označoval jako [[bula]], podle něj pak vzniklo pojmenování samotného druhu listin z papežské kanceláře. V zemích za Alpami se pak kvůli příznivějším klimatickým podmínkám používal [[vosk]], později došlo k vývoji speciálního druhu vosku, který se nazývá španělský pečetní lak. Do vosku se také přidávala určité látky, které ovlivňovaly barvu pečeti. Ačkoliv v některých dobách a prostředí došlo ke vzniku hierarchie jednotlivých barev, přesto záleželo na libovůli pečetitele, jakou barvu použije.
 
 
Rozeznáváme dva nejčastější druhy připevnění pečeti a to '''přivěšení''' - kdy je spodní okraj listiny přehnut, čímž vzniká tzv. plika, kterou je pak provlečen kus [[Pergamen|pergamenu]], případně pár nití, na které je přitištěna samotná pečeť. Dalším možnám způsobem je pak tzv. '''zavěšení''' - kdy se spodní čásst pergamenu listiny vodorovně nařízla zhruba do poloviny a na konec vzniklého proužku (stále připevněného vlastní částí k listině) se připevnila pečeť. Jelikož u voskových pečetí docházelo velmi často k možnému poškození, byly, obzvláště u důležitých a významých listin, uzavírány do kulatých pouzder, vyrobených nejčastěji ze dřeva či plechu, která samotnou pečeť chránila.
 
== Pečeti římských papežů ==
Pro [[Papež|papežské]] prostředí jsou charakteristické olověné buly. Používaly se po celou dobu používání pečetí a jejich vývoj lze zahrnout do třech hlavních období.
 
 
{{Wikislovník|sfragistika}}
== Reference ==
 
* Vojtíšek, V. : ''O starých pečetích a erbech měst pražských'', Praha 1928.
 
* Krejčíková Jarmila - Krejčík Tomáš, ''Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky'', Praha 1987.
 
* Krejčíková Jarmila - Krejčík Tomáš, ''Úvod do české sfragistiky'', Ostrava 1989.
 
* Krejčík Tomáš, ''Pečeť v kultuře středověku'', Ostrava 1998. 8070424990
 
* HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav. ''Vademecum pomocných věd historických''. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-X.s.19-98.
 
[[Kategorie:Sfragistika]]
[[Kategorie:Pomocné vědy historické]]
 
[[be:Сфрагістыка]]
1 084 921

editací