Wikipedie

Moravské enklávy ve Slezsku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 6003695 uživatele Kirk (diskuse) zrušena-nešťastné přeformulování, které navíc pomíjí Ketř...
Kirk (diskuse | příspěvky)
25 777 editací
přepracování struktury a doplnění
Řádek 1:
<!--V původním článku na adrese http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2004033105 , byly menší nepřesnosti, tak jsem ho upravil. Wikipedista Kirk.-->
[[Soubor:Moravske.enklavy.ve.Slezsku.png|thumb|right|370px|Moravské enklávy ve Slezsku]]
'''Moravské enklávy ve Slezsku''' je původně označení pro [[exkláva|exklávy]] [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]] obklopené [[Slezsko|Slezskem]], od roku [[1783]] označení pro části Markrabství moravského, spravované nadále až do roku [[1928]] sice [[České Slezsko|slezskými]] úřady, ale podle moravských [[historické české země|zemských]] [[zákon (právo)|zákonů]]. Jednalo se převážně o moravské [[exkláva|exklávy]] obklopené [[Slezsko|Slezskem]], v jednom případě však šlo o výběžek Moravy.
 
'''Moravské enklávy ve Slezsku''' jsou územně vzájemně nesouvisející území [[Markrabství moravské|Markrabství moravského]], která byla buď obklopena Slezskem nebo v jednom případě tvořila výběžek Moravy do Slezska.
 
== Historický vývoj enkláv ==
Enklávy byly součástí [[Morava|Moravy]] od roku [[1182]], kdy vzniklo [[Morava|Markrabství moravské]]. Součástí Moravy zůstala tato území i po ustavení [[Opavsko|Opavského vévodství]], protože byla majetkem Olomouckého biskupství. Všechny enklávy byly původně spravovány v rámci [[Přerovský kraj|Přerovského kraje]]. Po [[války o Slezsko|válkách o Slezsko]] přišla roku [[1742]] [[Habsburská monarchie]] mimo jiné o jednu z enkláv - panství [[Ketř]], které [[Prusko]] začlenilo do svojí [[Pruské Slezsko|provincie Slezska]]. Toto panství se pak označovalo jako Pruská Morava. Roku [[1783]] [[Josef II.]] začlenil zbývající enklávy ''(s vyjímkou [[Butovice|Butovic]], [[Nové Vrbno|Nového Vrbna]] a [[Slatina (okres Nový Jičín)|Slatiny]])'' pod [[Krnovský kraj|krnovský krajský]] úřad. Pod Krnovský kraj dal zároveň i moravský výběžek v okolí Litultovic, který byl stejně jako enklávy do té doby součástí Přerovského kraje. Od té doby se pak tento výběžek považoval za součást moravských enkláv, což bylo nadále označení pro moravská území spravovaná sice slezskými úřady, ale podle moravských zákonů. Roku [[1791]] došlo k administrativní změně, kdy byl krajský úřad přesunut do Opavy. Roku [[1797]] byla k [[Opavský kraj|Opavskému kraji]] připojena i obec Slatina.
Po vzniku [[Opavsko|Opavského vévodství]] se jeho součástí nestaly tzv. '''Moravské enklávy''', jež zůstaly součástí [[Markrabství moravské]]ho, byly obklopeny územím [[Slezsko|Slezska]] a od konce [[18. století]] je spravovaly [[historické české země|zemské]] orgány [[Rakouské Slezsko|Vévodství slezského]] na základě [[Morava|moravských]] zákonů. I nadále však zůstaly Moravě podřízené například v oblasti školství, daní či spolkového života.
 
Enklávy byly součástí [[Morava|Moravy]] a byly jejími zemskými úřady řízeny až do doby [[Josef II.|Josefa II.]], který je ze správního hlediska začlenil roku [[1783]] (s výjimkou panství [[Ketř]], které od roku [[1742]] patřilo Prusku) pod [[Opavský kraj|Opavský krajský]] úřad. V roce [[1850]] z hlediska daňového byly enklávy podřízeny úřadům c. k. místodržitelství [[České Slezsko|SlezskéhoVévodství vévodstvíHorního a Dolního Slezska]] v [[Opava|Opavě]]. Daně však byly odváděny na Moravu, s níž byly enklávy spojeny také po stránce právní (platily zde moravské zemské [[zákon (právo)|zákony]]), daňové (daně zde sice vybíraly slezské úřady, ale odváděly je na Moravu) a [[volby|volební]] (tvořily jeden z moravských volebních [[okres]]ů, který vysílal jednoho poslance do [[moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a jednoho poslance na říšskou radu království a zemí do [[Vídeň|Vídně]]). Moravě byla tato území podřízena i v oblasti školství či spolkového života. Ze slezských zemských zákonů zde platily jen zákony o odstřelu zvěře a silniční zákony, vydané pro slezské okresy Opava a Bílovec <ref>http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1058_00.htm</ref>. Mezi moravským a slezským zemským sněmem se konalov [[19. století]] konala i jednání o možném plném začlenění enkláv do Slezska. K dohodě však nedošlo.<ref>http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F47813059%3A19240%2F07%3A%230000920!RIV08-MSM-19240___</ref> ▼
Tyto „Enklávy“ existovaly na území někdejšího [[Holasicko|Holasicka]] od [[13. století]] do roku [[1928]]. Jedná se tak o jedinou územní raritu typu enklávy, která zůstala [[Česko|českému státu]], na rozdíl od enkláv [[České království|Českého království]] v [[Německo|Německu]], které existovaly od doby [[Karel IV.|Karla IV.]] do [[19. století]]. ▼
 
▲Tyto „Enklávy“enklávy existovalyjako naspecifická správní území někdejšíhozanikly teprve se vznikem [[HolasickoZemě Moravskoslezská|Holasickazemě Moravskoslezské]] od [[131. stoletíprosinec|1. prosince]] do roku [[1928]] <ref>http://www.suchelazce.cz/kronika/kron_1914_004.htm</ref>, avšak i nadále zde platily původní moravské zemské zákony, pokud nebyly nahrazeny novými zákony <ref>http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0555_00.htm</ref>. Jedná se tak o jedinou územní raritu typu enklávy, která zůstala [[Česko|českému státu]], na rozdíl od enkláv [[České království|Českého království]] v [[Německo|Německu]], které existovaly od doby [[Karel IV.|Karla IV.]] do [[19. století]].
 
== Podrobný popis enkláv ==
Řádek 14 ⟶ 15:
*[[Osoblažská enkláva]] ([[němčina|něm.]] ''Hotzenplotzer Ländchen''), (celá území bývalých [[soudní okres|soudních okresů]] Jindřichov a Osoblaha) bylo největším územím v Enklávách o rozloze 219,32 km² a je dnes výběžkem [[Česko|Česka]] do [[Polsko|Polska]]. Patřily k němu tyto obce: (1) [[Bohušov]] (též Dolní Povelice, Karlov, Kašnice, Ostrá Hora – dnes části Bohušova), (2) [[Dívčí Hrad]] (též Sádek, Životice – dnes části Dívčího hradu), (3) [[Hlinka (okres Bruntál)|Hlinka]], (4) [[Janov (okres Bruntál)|Janov]], (5) [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]], (6) [[Liptaň]] (též Bučávka, Horní Povelice – dnes části Liptaně), (7) [[Osoblaha]] (též Studnice – dnes část Osoblahy), (8) [[Petrovice (okres Bruntál)|Petrovice]], (9) [[Rusín]] (včetně Hrozové a Matějovic, ale bez [[parcela|parcely]] 246/2, která byla původně součástí [[Polsko|Polska]]), (10) [[Slezské Pavlovice]] ''(původně Německé Pavlovice)'' s výjimkou malého území mezi Prudnikem a Sádeckým potokem, které bylo původně součástí Polska, (11) [[Slezské Rudoltice]] ''(původně Rudoltice)'' (též Koberno, Nový les, Víno – dnes části Slezských Rudoltic) a (12) [[Vysoká (okres Bruntál)|Vysoká]] (též Bartultovice, Pitárné – dnes části Vysoké); dále pak [[katastrální území]] (13) [[Piskořov]] (dnes část [[Město Albrechtice|Města Albrechtice]]) a (14) Třemešná (dnes část obce [[Třemešná]]). Historickou součástí Osoblažska jsou i některé pozemky, které byly roku [[1959]] předány Polsku výměnou za jiné.
 
*OkolíMoravský Litultovic a Životic, nebylovýběžek v plnémokolí slovaLitultovic smyslua enklávouŽivotic, ale výběžkem [[Morava|Moravského markrabství]] do [[Slezsko|Slezska]], který zasahovalzasahující až na současné území [[statutární město|statutárního města]] [[Opava|Opavy]]. Tato část měla rozlohu 72,01 km². Jedná se o obce (15) [[Lhotka u Litultovic]], (16) [[Litultovice]] ''(s výjimkou [[Choltice (Litultovice)|Choltic]], které nebyly součástí původního katastru Litultovic)'', (17) [[Dolní Životice]] (též Hertice – dnes část Dolních Životic), (18) [[Mikolajice]], (19) [[Uhlířov]], (20) [[Slavkov (okres Opava)|Slavkov]], a o katastrální území (21) [[Deštné]] (dnes část obce [[Jakartovice]]), (22) [[Jaktař]] (dnes část statutárního města [[Opava|Opavy]]) a (23) Štáblovice (dnes součást obce [[Štáblovice]]).
 
*[[katastrálníKatastrální území]] (24) [[Vlaštovičky (katastrální území)|Vlaštovičky]] (dnes součást [[Opava|opavské]] městské části [[Vlaštovičky]]). Tato enkláva měla rozlohu 2,5056 km².
 
*Území obce (25) [[Slatina (okres Nový Jičín)|Slatina]] včetně jejích někdejších místních částí [[Ohrada (Bílovec)|Ohrada]] ''(dnes část obce [[Bílovec]])'' a [[Karlovice (Tísek)|Karlovice]] ''(dnes část obce [[Tísek]])''. Tato enkláva měřila 2,51 km².
Řádek 22 ⟶ 23:
*(26) [[Suché Lazce]] (bez osady Přerovec, ale s malou částí [[parcela|parcely]] číslo 459/1 v katastrálním území obce [[Štítina]], a včetně [[Kravařov]]a, který je dnes součástí katastrálního území [[Komárov (Opava)|Komárova u Opavy]]). Tato enkláva měřila 5,22 km².
 
*''(mimoDalší mapu)''enklávou bylo panství [[Ketř]] (mimo mapu), od roku [[1742]] součást [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] jako tzv. Pruská Morava; dnes pod jménem [[Ketř|Kietrz]] součást [[Polsko|polského]] [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]]).
 
Rakouská část enkláv měla rozlohu 308,26 km².
 
K enklávám se ovšemod roku [[1783]] nepočítala katastrální území (27) Butovice a (28) Nové Vrbno, která sice byla obklopena [[Slezsko|slezským]] územím, nicméně až do roku [[1948]] byla spravována v rámci [[Morava|moravského]] politického [[okres]]u Nový Jičín.
 
== Popis administrativního postavení enkláv ==
Součástí [[Morava|Moravy]] byly enklávy od roku [[1182]], kdy vzniklo [[Morava|Markrabství moravské]]. Po ustavení [[Opavsko|Opavského vévodství]] se enklávy jako majetek Olomouckého biskupství nestaly součástí této země, ale zůstaly dál součástí [[Morava|Moravy]]. Po prohrané válce, kdy [[Marie Terezie]] ztratila v roce [[1742]] ve prospěch [[Prusko|Pruska]] většinu [[Slezsko|Slezska]] a [[Kladsko (území)|Kladsko]], se Osoblažsko stalo výběžkem Rakouska nejspíš z důvodu, že bylo součástí [[Morava|Moravy]].
 
Až do roku [[1783]] tvořily enklávy součást Přerovského kraje.
 
▲Enklávy byly součástí [[Morava|Moravy]] a byly jejími zemskými úřady řízeny až do doby [[Josef II.|Josefa II.]], který je ze správního hlediska začlenil roku [[1783]] (s výjimkou panství [[Ketř]], které od roku [[1742]] patřilo Prusku) pod [[Opavský kraj|Opavský krajský]] úřad. V roce [[1850]] z hlediska daňového byly enklávy podřízeny úřadům c. k. místodržitelství [[České Slezsko|Slezského vévodství]] v [[Opava|Opavě]]. Daně však byly odváděny na Moravu, s níž byly enklávy spojeny také po stránce právní (platily zde moravské zemské [[zákon (právo)|zákony]]) a [[volby|volební]] (tvořily jeden z moravských volebních [[okres]]ů, který vysílal jednoho poslance do [[moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a jednoho poslance na říšskou radu království a zemí do [[Vídeň|Vídně]]). Mezi moravským a slezským zemským sněmem se konalo i jednání o možném plném začlenění enkláv do Slezska. K dohodě však nedošlo.<ref>http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F47813059%3A19240%2F07%3A%230000920!RIV08-MSM-19240___</ref>
 
== Administrativní začlenění enkláv ==
Po administrativní stránce byla území enkláv od roku [[1868]] rozdělena mezi následující politické okresy:
*Politický okres Krnov: Osoblažská enkláva
*Politický okres Opava: Vlaštovičky, Suché Lazce +a moravský výběžek s Litultovicemi, Životicemi, Jaktaří a dalšími vesnicemi
*Politický okres Bílovec: Slatina
 
Tyto enklávy jako specifická správní území zanikly teprve se vznikem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] <ref>http://www.suchelazce.cz/kronika/kron_1914_004.htm</ref>, avšak i nadále zde platily původní moravské zemské zákony, pokud nebyly nahrazeny novými zákony <ref>http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0555_00.htm</ref>.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravské_enklávy_ve_Slezsku“