Ostrogóti: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 18:
 
[[Soubor:RavennaMausoleum.jpg|thumb|right|200px|[[Theodorichovo mauzoleum]] <br /> v [[Ravenna|Ravenně]]]]
V Itálii, na [[Sicílie|Sicílii]] a také na území bývalých římských provincií [[Dalmácie]] a [[Noricum]] vznikla samostatná barbarská říše, jíž suverénně vládl Theodorich jako germánský král. Za jeho vlády došlo k relativnímu zklidnění těchto oblastí, což mělo za následek hospodářské oživení a rozkvět říše. Ve vnitřní politice Theodorich navázal na římské tradice. Obklopil se římskými rádci ([[Cassiodorus]], [[Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius|Boëthius]], [[Symmachus]], [[Liberius]]) a jeho pojetí moci odpovídalo pozdněřímskému [[císařství]] - dominátu. Respektoval římské zákony a instituce, senát i římští úředníci zůstali nadále na svých místech. Theodorich usiloval o romanizaci a kulturní povznesení Ostrogótů, kteří byli mezi místním obyvatelstvem jen velmi nepočetní. Lišili se nejen rozdílným životním stylem, tradicemi a jazykem, ale také náboženským vyznáním. Místní románské obyvatelstvo bylo velkou většinou katolické, zatímco Gótové byli od dob, kdy sídlili v Černomoří, [[Ariánství|ariány]]. Theodorich zdejší [[katolík]]y toleroval, proto ho podporovala místní církevní hierarchie, která dávala ostrogótům přednost před nadvládou [[Byzantská říše|byzantské říše]]. Sídelním městem ostrogótské říše se stala [[Ravenna]], která byla ozdobena mnoha významnými stavbami (chrámy, Theodorichovo mauzoleum).
 
V zahraniční politice si král chtěl zajistit svoje postavení vůči východnímu císařství zformováním svazu germánských ariánských říší. Tento plán mu překazil jeho švagr franský král [[Chlodvík I.]], který při křtu přijal katolické vyznání. Navíc později zaútočil proti Vizigótům a vytlačil je z jižní Francie. Dalšímu útoku proti Vizogótům na [[Pyrenejský poloostrov]] však Theodorich, který se stal roku [[511]] [[regent]]em ve [[Vizigótská říše|vizigótské říši]], zabránil, stejně tak připojení dobyté Provence (Septimánie). Koncem Theodorichovy vlády se zhoršily královy vztahy s byzantskou říší. Roku [[524]] nechal dokonce pro spiknutí popravit několik významných mužů svého království.