Verze z 21. 10. 2010, 16:41 editovat 81.200.55.144 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 10. 2010, 16:41 editovat zrušit editaci Jowe (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 60 916 editací m Editace uživatele „81.200.55.144“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Chobot“ Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Georgianiberia andersen565.JPG\|thumb\|Mapa Kavkazské Ibérie]] '''Ibérie''' ([[Gruzínština\|gruzínsky]]: იბერია, [[Latina\|latinsky]]: Iberia, [[Řečtina\|řecky]]: Ἰβηρία) byl [[Římská říše\|římský]] a [[Starověké Řecko\|řecký]] název pro starověký gruzínský stát [[Kartli]], který existoval od [[4. století př. n. l.]] do [[6. století]] n. l. Pojem Kavkazská Ibérie je používán proto, aby nedošlo k záměně s evropskou [[Ibérie\|Ibérií]] - [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejským poloostrovem]]. Kavkazská Ibérie společně s přímořským státem [[Kolchida]] položila základy gruzínské státnosti a [[Gruzínci\|gruzínského národa]]. '''Ibérie''' ([[ným (leč stálesařem stal [[Antoninus Pius]], vztahy Říma s Ibérií se dostaly na takovou úroveň, že král Parasmanes II. dokonce osobně navštívil [[Řím]] a [[Cassius Dio]] napsal, že mu na jeho počeest v Římě vytesali sochu. Řím poté přestal na Ibérii hledět jako na závislé území a uznával ji jako svého spojence. Z tohoto spojenectví pak obě země těžili v době válek s [[Parthská říše\|Parthií]].▼ == Vznik == Na přelomu [[pravěk]]u a [[starověk]]u bylo území Kavkazské Ibérie osídleno několika různými kmeny, souhrnně označovanými jako [[Kultura Kura-Araxes]] nebo jako [[Kavkazští Iberové]], jak byli nazýváni starověkými učenci. Obyvatelé Ibérie se sami však nazývali [[Kartli]] podle bájného vůdce jejich národa [[Kartlos]]e. Mezi iberskými kmeny možná sehrál důležitou úlohu kmen ''Moschi'' (Mescheti) a jejich možní potomci z kmene ''Sasper'', o kterém se zmiňoval i [[Hérodotos]], když se jim podařilo postupem času sjednocovat ostatní iberské kmeny pod jednu vládu. Usídlili se podél řeky [[Kura\|Kury]] a založili město [[Mccheta]], které se stalo později hlavním městem Ibérie. Vládce Mcchety nesl tehdy titul ''„mamasachlisi“'' (gruz. „otec v domácnosti“). V raně středověké kronice ''Moktsevai Kartlisai (Přeměna Kartli)'' vystupuje historicky nedoložený král [[Azo]], jehož lid měl pocházet z [[Arian-Kartli]], což byl název pro původní domovinu gruzínského národa (respektive všech proto-iberských národů) nacházející se právě v okolí Mcchety. Jiná gruzínská kronika ''Kartlis Tskhovreba (Dějiny Kartlie)'' však tvrdí, že [[Azo]] byl důstojníkem ve vojsku [[Alexandr Veliký\|Alexandra Velikého]], který dobyl území Ibérie a zbavil místní kmenové vůdce moci ve prospěch Aza. Ten byl později poražen jeho vazalem [[Parnavaz I.\|Parnavázem I Iberským]]. Tento příběh o Alexandrově invazi do Ibérie se sice ukázal být smyšleným, nicméně odráží skvěle vznik Iberského království ve [[4. století př. n. l.]] a touhu pozdějších gruzínských historiků o spojení jejího vzniku s osobou Alexandra Velikého.<ref>Rapp, Stephen H. (2003), Studies In Medieval Georgian Historiography: Early Texts And Eurasian Contexts, str. 141-142. Peeters Publishers, ISBN 90-429-1318-5.</ref> == Parnavaz I a jeho dynastie == [[Parnavaz I]], který vzešel z mocenského boje, se stal prvním historicky doloženým (leč stále ještě spíše legendárním) králem Ibérie. Vládl od [[302 př. n. l.]] do zhruba [[237 př. n. l.]]. Parnavazovi se povedlo vyhnat ze země cizí vojska a ještě si podrobil části území okolních států, včetně [[Kolchida\|Kolchidy]], kterou Gruzínci nazývali [[Egrisi]]. Navíc dokázal získat uznání nezávislosti Ibérie [[Seleukovská říše\|Říší Seleukovců]], která vznikla z trosek impéria Alexandra Velikého. Poté začal Parnavaz své království budovat. Nechal vystavět nedaleko Mcchety pevnost [[Armazi]], pojmenovaná podle stejnojmenného starého gruzínského pohanského boha, a vytvořil systém správy království tak, že rozdělil území na [[Eristavi\|saeristavoebi]] (sg. saeristavo) - knížectví, které spravoval místní kníže, velmož, nebo panovníkem dosazený guvernér. Také se za jeho vlády zavedlo nové písmo [[Asomtavruli]]. [[Parnavázovská dynastie\|Parnavazovi nástupci]] pak dokázali rozšířit území směrem na sever až do hor [[Velký Kavkaz\|Velkého Kavkazu]] a ovládli [[Darialský průsmyk]] (tehdy znám jako „Iberská brána“). Jenže pak koncem [[2. století př. n. l.]] přišly války se sousedními královstvími a Ibérie se musela bránit proti několika invazím, při kterých ztratila jižní provincie ve prospěch [[Arménie]] a provincie dobyté Parnavazem od Kolchidy vyhlásily na Ibérii nezávislost. Problémy země vyvrcholily v roce [[90 př. n. l.]], když byl král [[Parmadžom]] sesazen z trůnu svým vlastním lidem a korunu získal arménský princ [[Aršak I.]] Země se pod jeho vládou silně vázala na sousední [[Arménie\|Arménii]]. == Římská ochrana == [[Soubor:RomanEmpire 117.svg\|thumb\|Ibérie na mapě Říma v roce [[117]]]] Díky těmto těsným vazbám byla Ibérie v roce [[65 př. n. l.]] vystavena invazi římského generála [[Pompeius\|Pompeia]], který vedl válku s Arménií a [[Mithridatés VI. Pontský\|Mithridatem Pontským]]. V roce [[36 př. n. l.]] pak ještě jednou, když byl iberský král [[Parnavaz II.]] donucen táhnout s Římany do války s [[Kavkazská Albánie\|kavkazskou Albánií]]. Ačkoliv zůstala Ibérie na Římu stále nezávislá, byla zde znát římská přítomnost a ochrana. Sousední Kolchida se například stala římskou provincií. Kamenné nápisy v Mcchetě dokonce odhalily, že její vládce [[Mithridatés I.]] ([[58]] - [[106]] n. l.) byl blízkým přítelem římských císařů. Císař [[Vespasianus]] v roce [[75]] nechal na důkaz nadstandardních vztahů pro Ibery opevnit Mcchetu. ▲~~'''~~Následující dvě století byla Ibérie~~'''~~ (stále pod silným římským vlivem a pomalu si obnovovala svou bývalou moc. Za vlády [[~~ným~~Parasmanes II.\|Parasmana II.]] došlo k ochlazení vztahů, nicméně císař [[Hadrianus\|Hadrián]] dokázal s vládcem Ibérie vztahy napravit. Když se ~~(leč~~římským ~~stálesařem~~císařem stal [[Antoninus Pius]], vztahy Říma s Ibérií se dostaly na takovou úroveň, že král Parasmanes II. dokonce osobně navštívil [[Řím]] a [[Cassius Dio]] napsal, že mu na jeho počeest v Římě vytesali sochu. Řím poté přestal na Ibérii hledět jako na závislé území a uznával ji jako svého spojence. Z tohoto spojenectví pak obě země těžili v době válek s [[Parthská říše\|Parthií]]. == Řím, Byzanc nebo Persie? == Řádek 6 ⟶ 23: [[Soubor:Caucasus 300 map alt de.png\|thumb\|Mapa Ibérie kolem roku 300]] Ten zavedl [[křesťanství]] jako státní náboženství a v roce [[317]] ~~gzhnrfdgbdfgvsdrfgwerfwergvwefgwefwqegse~~se s předními šlechtici dal pokřtít. Toto období je spojené s gruzínskou světicí [[svatá Nino\|svaté Nino]], která působila jako [[misionář]]ka v Ibérii už od roku [[303]]. Křesťanství se nakonec ukázalo být dalekosáhlou změnou orientace gruzínského lidu a ostatních obyvatel Ibérie (na [[Řím]] a hlavně [[Konstantinopol]] s dopadem na jejich kulturu, společnost i způsob života. Jenže římský císař [[Julianus]] padl a prohrál další válku s Persií a území Ibérie pak ovládli opět Sasánovci. Iberský král [[Varaz-Bakur I.]] se musel stát vazalem Sasánovců. Král [[Parasmanes IV.]] pak dokázal obnovit suverenitu státu a přestal platit Sasánovcům tribut. Nemělo to však dlouhého trvání, protože Sasánovci vytvořili úřad místokrálů (''pitiaxae''), který měl dohlížet na vazaly a na placení tributů. Tito místokrálové se vlastně stali skutečnými vládci svěřených území. Nad Ibérií dohlíželi místokrálové jmenovaní z řad pro-persky orientované šlechty pocházející z [[region]]u [[Kvemo Kartli]]. Ti zavedli v Ibérii nejen silnou orientaci na Persii, ale opět zavedli [[zoroastrismus]] jako státní náboženství. Křesťanství však na území Ibérie již tak zakořenilo, že byla tato snaha o konverzi neúspěšná.~~ergtfdsfkurva voel jsmenuji se Sobotka a jsem politik vole~~ ~~kurva já se na to vyseru inkvizitoři ........pls poraďte mě vy kurvy zamrdané~~ Nakonec se k moci v Ibérii dostal král [[Vachtang I. Gorgasali]], původně vazal, který se dokázal díky upevnění moci nad obyvateli severního Kavkazu, Kolchidy a severní Arménie vymanit z vlivu místokrálů a Persie a zasadil se o obnovení slávy království Ibérie. Ve Mcchetě založil patriarchát [[Gruzínská ortodoxní a apoštolská církev\|gruzínské ortodoxní a apoštolské církve]] a založil budoucí hlavní město [[Gruzie]] [[Tbilisi]]. V roce [[482]] vedl celonárodní povstání proti perské nadvládě a zahájil dvacet let trvající válku za nezávislost, kterou ukončila v roce [[502]] jeho porážka.

Ibérské království: Porovnání verzí