[[Soubor:Bundesarchiv Bild 101I-299-1808-15A, Nordfrankreich, Soldat mit Flammenwerfer.jpg|right|thumb|Německý voják v severní Francii]]
'''Plamenomet''' je zařízení, vrhající určeným směrem proud hořící látky. Je to především [[zbraň]], ale existují i jeho nevojenské aplikace, například vypalování porostů. Moderní vojenský plamenomet byl vynalezen v [[Německo|Německu]] v roce [[1901]], a byl široce užíván během válek 20. století. V moderní válce byl poprvé použit roku [[1915]] s velkými úspěchy. Podobné zbraně ale existovaly i dříve. První německý plamenomet byl vlastně jen vylepšením principu [[Řecký oheň|řeckého ohně]]. Ve válce se plamenomet používal zejména v boji proti zákopům, kulometným hnízdům a pevnůstkám. Plamenomety fungovaly tak, že se zápalná kapalina ([[nafta]] nebo [[benzín]]) vystřelovala tlakem inertního plynu, nejčastěji [[dusík]]u, nebo se pro každý zášleh užilo [[energie]] malé výbušné nálože. Dosah zbraně činil přibližně dvacet metrů.
== Plamenometné tanky ==
Řádek 11:
Obdobnými německými plamenometnými tanky byly [[Panzerflammwagen III]] (Flammpanzer III), vzniklé přestavbou tanků PzKpfw III verze M.
