Anežka Česká: Porovnání verzí

Odebráno 10 408 bajtů ,  před 10 lety
Vyprázdnění stránky
(Vyprázdnění stránky)
{{Různé významy|tento=dceři Přemysla I., svatořečené v roce 1989}}
{{Infobox světec
|pohlaví = muž
|jméno = Sv.VAvera
|foto = Image:St Agnes tending the sick.jpg
|popis =
|narození = [[1205]], [[1207]] či [[1211]]
|úmrtí = [[6. březen|6. března]] [[1282]]
|blahořečen = [[1874]] [[papež]]em [[Pius IX.|Piem IX.]]
|svatořečen = [[12. listopad]]u [[1989]] [[papež]]em [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]]
|svátek = [[13. listopad]]u (do roku [[1989]] [[2. březen|2. března]])
|tituly =
|úřady =
|uctíván = [[
|atributy = [[
|patron =
|kostely =
|}}
[[Svatý|Svatá]] '''Anežka Česká''' ( kolem r. 1211<ref>
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Denní modlitba církve
| vydavatel = Česká liturgická komise
| místo = Praha
| rok = 1987
| isbn =
| kapitola =
| strany = 810
| jazyk =
}}</ref>– [[6. březen|6. března]] [[1282]]) byla nejmladší dcera [[seznam českých panovníků|českého krále]] [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] a [[Konstancie Uherská|Konstancie Uherské]], česká princezna a [[abatyše]] [[klášter Na Františku|kláštera Na Františku]].
 
== Nabídky k sňatku ==
Anežka byla ve třech letech (spolu se sestrou [[Anna Lehnická|Annou]]) dána na výchovu do [[cisterciácký řád|cisterciáckého]] kláštera v [[klášter Třebnice|Třebnici]] a [[Klášter Doksany|Doksanech]] kde získala rozsáhlé vzdělání. V té době byla pravděpodobně zasnoubena s polským Konrádem, synem [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha Bradatého]] a vévodkyně [[Hedvika Slezská|Hedviky]]. Konrád však zemřel a obě sestry se vrátily na [[Pražský hrad]]. Poté byla Anežka na dva roky poslána na vychování k řeholníkům do [[Klášter Doksany|Doksan]].
 
[[Přemysl Otakar I.]] začal usilovat o spojení se [[Štaufové|Štaufy]] a zaslíbil Anežku devítiletému synovi [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře]] [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]], budoucímu [[Jindřich VII. Štaufský|Jindřichovi VII.]] Místem výchovy budoucí císařovny se pro příštích šest let stal rakouský dvůr [[Leopold VI. Babenberský|Leopolda VI.]] Vévoda Leopold ale nakonec získal Jindřicha pro svou dceru, [[Markéta Babenberská|Markétu Babenberskou]].
 
V roce [[1225]] se tedy čtrnáctiletá Anežka opět vrátila do Prahy. Následujícího roku přijelo na pražský dvůr poselstvo anglického krále [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřicha III. Plantageneta]]. Zasnoubení s Anežkou proběhlo, ovšem v roce [[1229]] ho Jindřich zrušil. O Anežku se znovu začal zajímat Jindřich VII., nyní již ženatý s Markétou Babenberskou. Posledním nápadníkem byl Jindřichův otec Fridrich II. V té době už ale nežil Anežčin otec a [[Václav I.]] nechal své oblíbené sestře svobodu rozhodnutí. Anežka Fridricha odmítla.
 
== Církevní řády ==
[[Soubor:AnezkaPremyslovna.jpg|thumb|left|upright|Anežka česká v iniciále S [[Osecký lekcionář|Oseckého lekcionáře]]]]
V církevních ctižádosti Anežku nejvíc ovlivnila její sestřenice [[Alžběta Durynská]]. Společně s bratrem, Václavem I., založila v [[Praha|Praze]] [[špitál]] sv. Františka (1232) a roku [[1234]] vstoupila do nového [[klášter]]a klarisek, kterého se stala představenou. Podílela se na založení mužského [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou]] (1252, nese rysy jediné specificky české řehole), který brzy začal působit i v cizině.
 
Roku [[1237]] se Anežka neúspěšně pokusila o založení vlastního řádu, založeného na přísném dodržování řádových regulí františkánského řádu. V roce [[1238]] se postavení abatyše vzdala, úřad však zůstal neobsazen až do její smrti. Po zbytek života se nechala titulovat jako ''starší sestra''.
Anežka sama usilovala o osobní a nezištnou svatost s pokorou a láskou ke službě nemocným, chudým i spolusestrám. Z let [[1235]] až [[1242]] známe víc než dvacet listin psaných papeži [[Řehoř IX.|Řehoři IX.]], ve kterých jsou dotazy, prosby a náměty k praktickým i teologickým aspektům vedení řádu.
 
Energickou ženou zůstala Anežka i ve společenském životě. Roku [[1249]] se výrazně podílela na usmíření svého bratra s jeho synem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem]]. Ve sporu svého synovce Přemysla Otakara II. s chráněncem papežské kurie [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfem I. Habsburským]] stála jednoznačně na straně svého rodu. V roce [[1277]] přijala do kláštera Přemyslovu dceru [[Kunhuta Přemyslovna|Kunhutu]]. Ačkoliv byl Přemysl v církevní klatbě, během jeho válečného tažení před [[bitva na Moravském poli|bitvou na Moravském poli]] se za něj v jejím klášteře konaly modlitby.
 
Nejspíš právě zvýšená aktivita nakonec zlomila [[Přemyslovci|Přemyslovnu]], která se dožila úctyhodných 71 let. Její povinnosti v [[Anežský klášter|klášteře Na Františku]] převzala praneteř [[Kunhuta Přemyslovna|Kunhuta]]. Legendy o Anežce, proslulé dobročinností a milosrdenstvím i zájmem o státní záležitosti, vznikaly vzápětí po její smrti. Byla průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče na české půdě.
 
O kanonizaci Anežky České usilovala už [[Eliška Přemyslovna]] a poté i [[Karel IV.]], ale jejich snaha se nesetkala s úspěchem. Teprve roku [[1874]] byla nezdolná žena prohlášena za [[blahoslavený|blahoslavenou]] a [[12. listopad]]u [[1989]] ji [[papež]] [[Jan Pavel II.]] svatořečil.
 
== Vývod z předků ==
{{Předkové
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;
|boxstyle_1=background-color: #fcc;
|boxstyle_2=background-color: #fb9;
|boxstyle_3=background-color: #ffc;
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = Anežka
|2 = [[Přemysl Otakar I.]]
|3 = [[Konstancie Uherská]]
|4 = [[Vladislav II.]]
|5 = [[Judita Durynská]]
|6 = [[Béla III. Uherský]]
|7 = [[Anežka z Antiochie]]
|8 = [[Vladislav I.]]
|9 = [[Richenza z Bergu]]
|10 = [[Ludvík I. Durynský]]
|11 = [[Hedvika z Gudensbergu]]
|12 = [[Gejza II. Uherský]]
|13 = [[Efrozina Kyjevská]]
|14 = [[Renaud de Châtillon]]
|15 = [[Konstancie Antiochijská]]
}}
 
== Odkazy ==
{{commonscat|Agnes of Bohemia}}
{{Portál Středověk}}
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný | titul = České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1928 | počet stran = 1085 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení2 = Třeštík | jméno2 = Dušan | odkaz na autora2 = Dušan Třeštík | příjmení3 = Žemlička | jméno3 = Josef | odkaz na autora3 = Josef Žemlička | příjmení = Sommer | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Sommer | spoluautoři = a kol. | titul = Přemyslovci. Budování českého státu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 779 | isbn = 978-80-7106-352-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 582 | isbn = 80-7185-273-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | místo = Praha | rok = 1990 | počet stran = 361 | isbn = 80-205-0099-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Století posledních Přemyslovců | vydavatel = Melantrich | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 412 | isbn = 80-7023-281-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Počátky Čech královských 1198-1253 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 964 | isbn = 80-7106-140-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žemlička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Žemlička | titul = Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 497 | isbn = 80-7106-759-8}}
 
=== Reference ===
<references/>
 
=== Externí zdroje ===
* [http://veritas.evangnet.cz/html/circl2cz.htm#3 O svatoanežské tradici (Kruh českých duchovních tradic)]
* [http://zivotopisyonline.cz/svata-anezka-ceska-2011211-631282-nejslavnejsi-ceska-svetice/ sv. Anežka Česká na životopisech online]
* {{en}} [http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/letter/834.html Dopis Václava I. Anežce (2/6/1236)]
* {{en}} [http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/letter/560.html Dopis Kláry z Asissi z roku 1234]
* {{en}} [http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/letter/569.html Dopis Kláry Anežce z roku 1238]
* {{en}} [http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/letter/572.html Dopis Kláry Anežce z roku 1253]
 
[[Kategorie:Svatí]]
[[Kategorie:Čeští svatí]]
[[Kategorie:Zakladatelé řádů]]
[[Kategorie:Klarisky]]
[[Kategorie:Přemyslovci]]
[[Kategorie:České princezny]]
[[Kategorie:Narození 1211]]
[[Kategorie:Úmrtí 1282]]
[[Kategorie:Osobnosti na českých bankovkách]]
[[Kategorie:Ženy]]
 
[[ca:Agnès de Bohèmia]]
[[ceb:Inés sa Bohemia]]
[[de:Agnes von Böhmen (1211–1282)]]
[[en:Agnes of Bohemia]]
[[es:Inés de Bohemia]]
[[fr:Agnès de Bohême]]
[[hu:Prágai Szent Ágnes]]
[[it:Agnese di Boemia]]
[[ko:스바타 아네슈카]]
[[nl:Agnes van Bohemen (1211-1282)]]
[[pl:Agnieszka Przemyślidka (1211-1282)]]
[[pt:Inês de Praga]]
[[ru:Агнесса Чешская]]
[[sk:Anežka Česká]]
[[tl:Inés ng Bohemia]]
Neregistrovaný uživatel