Rádžasthán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: hsb:Radźastan; kosmetické úpravy
→‎Historie: Harappská kultura
Řádek 73:
 
== Historie ==
Na severu Rádžasthánu se u vesnice Kálíbanga dochovaly zbytky významného města [[Harappská kultura|harappské kultury]], které bylo osídleno ve dvou obdobích. První období skončilo kolem 2600 př. n. l. zemětřesením. Město bylo opuštěno kolem roku 2000 př. n. l. kvůli vyschnutí řeky (Ghaggar-Hakra).
 
V následujících obdobích bylo území Rádžasthánu součástí [[Maurjovská říše|maurjovské]] a [[Guptovská říše|guptovské]] říše.
Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s územím oblasti zvané [[Rádžpútána]] (राजपूताना), která zde existovala do roku [[1949]]. Skládala se z malých království, většině z nich vládli příslušníci [[hinduismus|hinduistické]] válečnické kasty [[rádžpúti|rádžpútů]], království [[Tonk]] bylo muslimské a vládl mu [[naváb]]. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k moci už v 6. století. Po staletí bránily muslimskému náporu a vzdorovaly i [[Mughalská říše|Mughalům]], kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor [[Arávalí]] a zůstali nepokořeni.
 
Území Rádžasthánu se do značné míry překrývá s územím oblasti zvané [[Rádžpútána]] (राजपूताना), která zde existovala do roku [[1949]]. Skládala se z malých království, většině z nich vládli příslušníci [[hinduismus|hinduistické]] válečnické kasty [[rádžpúti|rádžpútů]], království [[Tonk]] bylo muslimské a vládl mu [[naváb]]. Další oblasti (dříve království) jsou například Mévár (okolí Udajpuru), Márvár (okolí Džódhpuru), Dhúndhár (okolí Džajpuru) a Mevát (severovýchod). Rádžpútské rodiny se dostaly k moci už v 6. století. Po staletí bránily muslimskému náporu a vzdorovaly i [[Mughalská říše|Mughalům]], kterým se ale nakonec podařilo získat pevnou kontrolu nad celou severní Indií včetně Rádžasthánu. Někteří rádžpúti se však stáhli do hor [[Arávalí]] a zůstali nepokořeni. Nejznámějším příkladem je [[Mahárána Pratáp]] (महाराणा प्रताप), král [[Mévár]]u (मेवाड़) v letech [[1568]] – [[1597]]. Hrad [[Čittaurgarh]] (चित्तौडगढ़), odkud pocházeli jeho předkové, byl okupován Mughaly a většina rádžpútů se mezitím stala mughalskými vazaly; mnozí z nich sloužili v mughalské armádě. Mughalský vládce [[Akbar]] chtěl s Pratápem dosáhnout stejné dohody a vyslal za ním několik poselstev. Pratáp se ale odmítal sklonit, a tak došlo k vojenskému střetnutí v průsmyku [[Haldí Ghátí]] (हल्दी घाटी). Mughalská vojska byla v přesile a bitvu vyhrála, byť se značnými ztrátami. Pratápovi se podařilo uprchnout, stáhl se do hor a přešel na partyzánskou válku. 30 let na něj Akbar posílal jednu vojenskou výpravu za druhou, ale nikdy ho nedokázal chytit. V posledních deseti letech života se Pratápovi podařilo postupně dobýt zpět většinu Méváru až na hrady Mandalgarh a Čittaurgarh. Zemřel v 56 letech na následky zranění při lovu.
 
Počátkem 18. století se mughalská říše otřásala vnitřními i vnějšími konflikty, čehož se mnoho vazalů včetně rádžpútů pokusilo využít k obnovení nezávislosti. Rádžpútána se ovšem krátce poté stala terčem nájezdu [[Maráthové|Maráthů]] a maráthský generál [[Šindé]] dobyl [[Adžmér]]. Na počátku 19. století tak rádžpútští králové uzavřeli dohody s Brity. Vzdali se suverenity výměnou za ochranu a autonomii. Adžmér se stal provincií [[Britská Indie|Britské Indie]], zatímco autonomní rádžpútská království byla seskupena do správní oblasti Rádžpútána ''(Rajputana Agency).''.
 
== Obrázky měst ==