Kateřina I. Ruská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
RibotBOT (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: sv:Katarina I av Ryssland
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Velkoknížectví litevské - Změněn(y) odkaz(y) na Litevské velkoknížectví
Řádek 5:
== Život ==
 
O jejím životě, zejména raných letech, toho není příliš známo a proto existují i různé poněkud odlišné životopisy. Obecně je přijímáno, že Marta byla dcerou Samuela Skowrońského/Skavronského, prostého [[VelkoknížectvíLitevské litevskévelkoknížectví|litevského]] sedláka [[Poláci|polského]] původu, který s rodinou žil na území [[Livonsko|Livonska]]. Ve věku 17 let nastoupila do služby u [[Evangelická církev|evangelického]] [[Němci|německého]] [[pastor]]a [[Johann Ernst Glück|J. E. Glücka]] (znám jako první překladatel Bible do lotyštiny) v livonském Marienburgu (dnes [[Alūksne]]). Tam poznala [[Švédsko|švédského]] [[dragoun]]a, chudého šlechtice Johanna Cruseho,<ref>někdy se uvádí příjmení Rab(b)e</ref> za nějž se provdala. Po dobytí města ruskými vojsky ([[1702]]) byla spolu se svým pěstounem zavlečena do hlavního města [[Ruské carství|Ruského carství]], kde se dostala na dvůr polního maršálka [[Boris Šeremeťjev|Borise Šeremeťjeva]]. V Moskvě prý pracovala nějaký čas jako pradlena v plukovní prádelně, kde ji potkal [[Alexandr Danilovič Menšikov|Alexandr Menšikov]], který ji od maršálka vykoupil.<ref>tento údaj není jistý</ref>
 
Mezitím Marta přestoupila na [[pravoslaví]] a přijala jméno Kateřina Alexejevna. Krátce byla Menšikovovou favoritkou (pravděpodobně s ním měla dvě děti). V roce [[1706]] u svého přítele Menšikova poznal Martu [[car]] [[Petr I. Veliký|Petr I.]], zamiloval se do ní a v [[listopad]]u roku [[1707]] z ní učinil svou milenku; oženil se s ní nicméně až v roce [[1712]], kdy již byly na světě dvě jejich nejstarší dcery ([[Anna Petrovna]], [[1708]]–[[1728]] a [[Alžběta I. Petrovna|Alžběta Petrovna]], [[1709]]-[[1762]]). V roce [[1724]] ji jmenoval carevnou a spoluregentkou. Kateřina mu porodila 11 dětí, z nichž však pouze první dvě dcery (Anna Petrovna, předpokládaná následnice trůnu, a Alžběta Petrovna, pozdější carevna [[Alžběta I. Petrovna|Alžběta I.]]), se dožily dospělosti; obě se narodily jako nemanželské, ještě před uzavřením sňatku Kateřiny s Petrem, což v budoucnu způsobilo mnohé problémy v nástupnictví na ruském trůnu.