Ludvík II. Hornobavorský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Pracuje se}}thumb|upright|Ludvík Přísný{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= {{Příbuzný|otec|Ota II. Bavorský}} {{Příbuzný|matka|[[Anežka Brunšv...
 
Bez shrnutí editace
Řádek 11:
{{Příbuzný|dcera|Matylda}}
{{Příbuzný|syn|[[Ludvík IV. Bavorský]]}}
}}'''Ludvík II. Hornobavorský''' zvaný Přísný,<ref name="VD23">{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 760 | isbn = 80-7185-433-6 | strany = 23 | poznámka = Dále jen ''Velké dějiny''}}</ref> [[němčina|něm.]] ''Ludwig der Strenge '' ([[13. dubna]] [[1229]] [[Heidelberg]] - [[1. února|1.]]/[[2. února]] [[1294]]{{nejisté datum|úmrtí}} Heidelberg)<ref name="genmittLudvík">[http://www.genealogie-mittelalter.de/wittelsbacher_oberbayern/ludwig_2_der_strenge_herzog_von_bayern_+_1294.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> byl [[Seznam bavorských vládců|bavorský vévoda]] a [[Seznam rýnských falckrabat|rýnský falckrabě]] z dynastie [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]]. Své přízvisko získal vévoda poté, co nechal stít pro podezření z nevěry svou první choť [[Marie Brabantská (1226–1256)|Marii Brabantskou]].<ref name="VD23">''Velké dějiny'', str. 23</ref> V počáteční fázi své vlády nad Bavorskem se opakovaně utkával v bojích se svým českým sousedem, uzavírané mírové dohody neměly nikdy dlouhého trvání. Roku 1273 byl jedním z volitelů Rudolfa Habsburského římským králem.
 
== Život ==
Ludvík byl prvorozeným synem<ref name = "genealogie-mittelaltergenmittOta">[http://www.genealogie-mittelalter.de/wittelsbacher_pfalzgrafen_herzoege/otto_2_der_erlauchte_herzog_von_bayern_+_1253.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> bavorského vévody [[Ota II. Bavorský|Oty II.]] a Anežky z rodu [[Welfové|Welfů]]. Po otcově smrti roku 1253<ref name = "genealogie-mittelaltergenmittOta"></ref> Ludvík společně se mladším bratrem [[Jindřich XIII. Bavorský|JIndřichem]] zdědil Bavorsko. Roku 1255 se dohodl s bratrem o rozdělení země, nazískal Dolnítak Rýnskou Falc s hodností kurfiřta, horní část Bavor, Ingolstadt a Hornípurkrabství Bavorskořezenské.<ref name="VD23">''Velké dějiny'', str. 23</ref> Roku 1257 se jinak nespolupracujícím bratrům<ref name="VD23">''Velké dějiny'', str. 23</ref> podařilo odrazit útok mladého [[seznam českých panovníků|českého krále]] [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]]Právě, českýkterý požadoval vydání dědictví po hrabatech z Bogenu a vrácení Sušicka, jenž drželi Wittelsbachové jako věnné území. Český král při této třetí česko-bavorské válce se časemsvými stalvojenskými Ludvíkovýmzkušenostmi spojencemzcela pohořel. {{#tag:ref|Řada bojovných českých a rakouských pánů po zříceni mostu u Mühldorfu odešla po vzdání se na volný odchod a v listopadu 1257 se v [[Kouba|Koubě]] domluvil mír a předalo výkupné. Wittelsbachové svá území udrželi.<ref name="VD78-80">''Velké dějiny'', str. 78-80</ref>|group="pozn."}}<ref name="VD78">''Velké dějiny'', str. 78</ref>
 
Právě český král se z původního nepřítele, který vytlačil Wittelsbachy z alpských zemí,<ref name="VD74">''Velké dějiny'', str. 74</ref> načas stal Ludvíkovým spojencem. Svůj podíl na tom měl Ludvíkův sňatek s Annou, dcerou Přemyslova straníka, hlohovského vévody Konráda. Přemysl se zavázal vyplatit Ludvíkovi místo nevěstina otce věno.<ref name="VD89">''Velké dějiny'', str. 89</ref> Mír mezi oběma zeměmi příliš dlouho nevydržel a již roku 1265 se začala chystat další válka.<ref name="VD106">''Velké dějiny'', str. 106</ref> Na území Bavorska šla dvě česká vojska ze severu a z jihu, ale i přes obrovský počet žoldnéřů Přemysl opět neuspěl a ustoupil.<ref name="VD110">''Velké dějiny'', str. 110</ref> Poté došlo za nejasných okolností ke sjednání míru a zdá se, že český král přehodnotil svůj postoj vůči Bavorsku.<ref name="VD111">''Velké dějiny'', str. 111</ref> Roku 1271 je již Ludvík jmenován mezi českými spojenci, zatímco Jindřich se objevuje na straně uherského krále Štěpána.<ref name="VD137">''Velké dějiny'', str. 137</ref>
 
Ludvík po smrti římského krále [[Richard z Cornwallu|Richarda z Cornwallu]] odmítl uznat druhého nominálního krále [[Alfons X. Kastilský|Alfonse Kastilského]] a připojil se k arcibiskupovi Wernerovi. Jako vhodného kandidáta si tito stoupenci nové jednotné volby vyhlédli švábského hraběte [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]].<ref name="VD145">''Velké dějiny'', str. 145</ref> 11. září Ludvík společně se třemi duchovními kurfiřty zvolil Rudolfa Habsburského římským králem. O měsíc později slavil sňatek s Rudolfovou dcerou [[Matylda Habsburská|Matyldou]].<ref name="genmittLudvík"></ref> Tou dobou byl již jeho mladší bratr Jindřich usmířen s Přemyslem Otakarem, oba vládci se shodli na míru a vyřešení sporných územních otázek, čímž se posílila bratrská rivalita mezi Ludvíkem a Jindřichem.<ref name="VD147">''Velké dějiny'', str. 147</ref> Trvalé nepřátelství<ref name="VD159">''Velké dějiny'', s. 159</ref> mezi bratry bylo uzavřeno mírovou smlouvou 2. února 1276, která vznikla na základě zprostředkování krále Rudolfa.<ref name="VD160">''Velké dějiny'', s. 160</ref>
 
V říjnu 1276 se Ludvík podílel na Rudolfově tažení do Rakous a zabral město [[Klosterneuburg]]<ref name="VD166">''Velké dějiny'', s. 166</ref>
 
 
 
Ludvík poskytl výchovu svému snyovci Konradinovi. <ref name="VD59">''Velké dějiny'', str. 59</ref>
Římský král [[Rudolf Habsburský]] zemřel 15. července [[1291]] ve [[Špýr]]u<ref name="Vác131">''Václav II.'', s. 131</ref> Správu říše za nebožtíka dočasně převzal falckrabě [[Ludvík II. Hornobavorský|Ludvík Rýnský]]. Václav nastalé situace využil a při jednání s&nbsp;říšským správcem se mu podařilo získat Chebsko, jež mělo pro české země důležitou strategickou a ekonomickou polohu.<ref name="VD424">''Velké dějiny'', s. 424</ref>
 
[[cisterciácký řád|cisterciáckou]] [[Klášter Fürstenfeld]] na věčnou památku své první manželky Marie Brabantské, která byl pro údajnou nevěru popravena.http://www.kloster-fuerstenfeld.de/000001985b0d93482/index.html
 
Ludvík byl uložen k poslednímu odpočinku ve Fürstenfeldu. Umístění hrobu se dooposud nenalezlo.<ref>http://www.kloster-fuerstenfeld.de/000001985b0d93482/index.html</ref>
 
 
 
== Vývod předků ==
Řádek 51 ⟶ 64:
{{Portál Německo}}
{{Portál Středověk}}
=== LiteraturaPoznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Rall | jméno = Hans | příjmení2 = Rall | jméno2 = Marga | titul = Die Wittelsbacher in Lebensbildern | vydavatel = Styria ; Pustet | místo = Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg | rok = 1986 | počet stran = 431 | isbn = 3-222-11669-5 | jazyk = německy}}
=== Externí odkazy ===
 
[[Kategorie:Muži]]