Ronov (hrad, okres Česká Lípa): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
W.Rebel (diskuse | příspěvky)
m typo
rozšiřuji kap.cestovní ruch podle mapy
Řádek 1:
[[Soubor:Zřícenina_hradu_Ronov_u_České Lípy.jpg|thumb|Zřícenina obytné věže hradu Ronov u České Lípy]]
'''Ronov''' je [[zřícenina]] [[hrad]]u u [[Blíževedly|Blíževedel]] na vrcholu čedičového kužele [[Ronov (Ralská pahorkatina)|Ronov]] vysokého 552 m n.m., zhruba 10 km jihozápadně od [[Česká Lípa|České Lípy]].
 
==Historie==
Řádek 17:
}}</ref>. V roce 1437 jej prodali Vilémovi z Illburka, jehož rod vlastnil rozsáhlý hrad do roku 1454, kdy vymřel. Vdova po Vilémově jediném synovi jej opustila a přestěhovala se do stvolínské tvrze.
 
Od roku 1608 byl uváděn jako zpustlý, v roce 1643 vypálen švédskými vojsky, když se na hradě ukrývali obyvatelé nedalekých [[Stvolínky|Stvolínek]] a dalších vesnic. V roce 1832 zříceninu navštívil [[Karel Hynek Mácha]], který zde podle seznamu Hrady spatřené pořídil jednu nedochovanou kresbu. Roku 1845 nechal tehdejší majitel panství, litoměřický biskup [[Augustin Hille]] postavit na vrchol Ronova křížovou cestu, která se však nedochovala. Na vrcholu hradu nechal vztyčit dřevěný kříž.
 
Později hledači pokladů vybourali trhavinou do věže otvor, jímž učinili zřícenina hradu volně přístupnou.
Řádek 24:
Poprvé se postaral o lepší opevnění Vilém z Illburka. Vnější hradby nechal doplnit věžovitým stavením se zaoblenými rohy. Součástí stavení byla vstupní brána, kudy se dalo vejít na pavlač u opevnění. Do vnitřního hradu vedla branka v příčné zdi. Všechny budovy, věže a hradby byly součástí pevnostního systému v německém stylu.<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| jméno =
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních
| vydavatel = Olympia a.s.
Řádek 35 ⟶ 34:
 
==Cestovní ruch==
VZ vrcholu je dobrý výhled po okolí, na nedaleké Stvolínky, Stranné či Blíževedly.<ref name="Českolipsko">{{Citace monografie
| příjmení =
| příjmení2 =
| jméno =
| jméno2 =
| titul = Českolipsko a Máchův kraj
| vydavatel = Česká turistika s.r.o
Řádek 47 ⟶ 42:
| kapitola = Holanské rybníky
| strany = 31
}}</ref>. Cesta vzhůru po červené turisticky značené cestě je dosti náročná, s převýšením 230 metrů. Nejbližší železniční zastávka je v [[Kravaře (okres Česká Lípa)|Kravařích]]. Vrch včetně hradu jsou na území [[CHKO Kokořínsko]]. Po úpatí vrchu vede další značená cesta, zelená z Kravař na jih, do Kokořínska. Poblíž vede železniční trať z České Lípy do Lovosic, nejbližší (asi 2 km) zastávky vlaku jsou ve Stvolínkách a v Blíževedlech. Nejbližší silnicí je spojka mezi Blíževedly a Holany.<ref name="Mapa KČT">{{Citace monografie
| titul = Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání
| vydavatel = Trasa s.r.o
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7324-168-1
}}</ref>
 
==Pověsti==