Pařížské hradby: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úpravy v názvech ulic
Řádek 1:
[[Soubor:Enceintesp.jpg|thumb|upright=2.2|'''Vývoj pařížských hradeb:'''<br /><span style="color:#b88914">'''----------'''</span> galorománské hradby<br /><span style="color:#d9686c">'''----------'''</span> hradby 10. a 11. století<br /><span style="color:#b8141d">'''----------'''</span> hradby Filipa II. Augusta<br /><span style="color:#18901f">'''----------'''</span> hradby Karla V.<br /><span style="color:#e58e06">'''----------'''</span> hradby Ludvíka XIII.<br /><span style="color:#9c266f">'''----------'''</span> hradby ''Fermiers généraux''<br /><span style="color:#000000">'''----------'''</span> Thiersovy hradby]]
'''Pařížské hradby''' byly systém městského [[opevnění]] [[Paříž]]e, které obklopovalo město až do počátku [[20. století]]. S tím, jak se zvětšovala Paříž, rozšiřovaly se i prstence [[hradba|hradeb]] kolem ní, takže se během staletí vytvořilo několik odlišných opevňovacích systémů. Rozlišuje se sedm základních hradeb. Nejstarší mohlymohlo být předpokládané [[Galie|galské]] opevěníopevnění, po němž následovalo galo-[[Starověký Řím|románské]]. Ve [[středověk]]u pak byly postaveny hradby [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Karel V. MoudrýFrancouzský|Karla V.]] Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal postavit [[Ludvík XIII.]] Na konci [[18. století]] vznikly hradby zvané ''Fermiers généraux'' a po nich v polovině [[19. století]] tzv. [[Adolphe Thiers|Thiersovy]] hradby, které byly odstraněny až po roce [[1919]]. S výjimkou období [[1670]] (kdy nechal [[Ludvík XIV.]] strhnout hradby svého otce Ludvíka IIIXIII.) až [[1785]] (kdy byla zahájena výstavba ''Fermiers généraux''), byla Paříž vždy až do [[první světová válka|první světové války]] oblopena hradbami. Mnohé hradby zanechaly po sobě též stopy ve struktuře pařížských ulic. Tzv. [[Pařížské bulváry#Velké bulváry|velké bulváry]] (Grands Boulevards), tj. ''Beaumarchais'', ''Filles-du-Calvaire'', ''[[Boulevard du Temple|Temple]]'', ''Saint-Martin'', ''Saint-Denis'', ''Bonne-Nouvelle'', ''Poissonnière'', ''Montmartre'', ''Italiens'', ''Capucines'' a ''Madeleine'' vznikly na místě hradeb Ludvíka XIII. Tzv. [[Pařížské bulváry#Druhá řada bulvárů|vnější bulváry]] (boulevards extérieurs) ukazují, kudy vedla hradební zeď ''Fermiers généraux'' (''Charonne'', ''Ménilmontant'', ''Belleville'', ''La Villette'', ''La Chapelle'', ''Rochechouart'', ''Clichy'', ''Batignolles'' a ''Courcelles''). Tzv. [[maršálské bulváry]] (Boulevards des Maréchaux) pojmenované po [[maršál Francie|francouzskýchmaršálech maršálcíchFrancie]]: ''[[Nicolas Jean de DieuBoulevard Soult|Soult]]'', ''[[Józef AntoniBoulevard Poniatowski|Poniatowski]]'', ''[[JeanBoulevard du Général-Jean-Simon|Général-Jean-Simon]]'', ''[[AndréBoulevard Masséna|Masséna]]'', ''[[François-ChristopheBoulevard Kellermann|Kellermann]]'', ''[[Jean-BaptisteBoulevard Jourdan|Jourdan]]'', ''[[Guillaume Marie AnneBoulevard Brune|Brune]]'', ''[[Francois-JosephBoulevard Lefebvre|Lefebvre]]'', ''[[Claude-VictorBoulevard PerrinVictor|Victor]]'', ''[[MartialBoulevard du Général-Martial-Valin|Général-Martial-Valin]]'', ''[[JoachimBoulevard Murat|Murat]]'', ''[[Louis GabrielBoulevard Suchet|Suchet]]'', ''[[JeanBoulevard Lannes|Lannes]]'', ''[[ÉtienneBoulevard Eustachede l'Amiral Bruix|Amiral-Bruix]]'', ''[[Laurent deBoulevard Gouvion-Saint-Cyr|Gouvion-Saint-Cyr]]'', ''[[LouisBoulevard Berthier|Berthier]]'', ''[[Jean-BaptisteBoulevard Bessières|Bessières]]'', ''[[MichelBoulevard Ney|Ney]]'', ''[[JacquesBoulevard MacDonald|Macdonald|MacDonald]]'', ''[[Jean Mathieu PhilibertBoulevard Sérurier|Sérurier]]'', ''[[Édouard Adolphe Casimir JosephBoulevard Mortier|Mortier]]'' a ''[[Louis-NicolasBoulevard Davout|Davout]]'' se nacházejí na místě Thiersových hradeb a konečně [[Boulevard périphérique]] byl postaven na místě tzv. [[Zonezone non aedificandi]]. Samotných hmotných pozůstatků hradeb se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Jsou to především části hradeb Filipa II. Augusta ve čtvrti [[Le Marais|Marais]] a některé stavby ''Fermiers généraux''.
 
== Historie ==
Řádek 17:
[[Soubor:Munser1572.jpg|thumb|left|upright=1.1|Pařížské hradby na plánu z roku [[1572]]]]
=== Hradby Karla V. ===
Ačkoliv hradby z přelomu [[12. století|12.]] a [[13. století]] zahrnovaly i ornou půdu a [[vinice]], pro případ dlouhodobého obléhání, počet obyvatel stále stoupal, půda byla zabírána pro výstavbu a pěstování zemědělských plodin se přesouvalo mimo městské hradby. Rovněž se rozvíjela předměstí, především Saint-Honoré na západě. [[Stoletá válka]] mezi [[Francie|Francií]] a [[Anglie|Anglií]] si vyžádala výstavbu nových městských hradeb. V roce [[1356]] začal na pravém břehu [[Étienne Marcel]] stavět hliněný val několik set metrů od hradeb, který byl dokončen v roce [[1358]]. Král [[Karel V. MoudrýFrancouzský|Karel V.]] poté nařídil, aby byl tento val opevněn a doplněn vodním příkopem napájeným ze Seiny. Výstavba nových městských hradeb byla dokončena roku [[1383]] za jeho nástupce [[Karel VI. Francouzský|Karla VI.]] Na pravém břehu nahradily předchozí opevnění Filipa II. Augusta. Nová zeď obklopovala území o rozloze 439 ha, na kterém žilo zhruba 150 000 obyvatel. Hradby byly rozšířeny pouze na pravém břehu Seiny západně od Louvru, který tak přestal být součástí opevnění a zahrnovaly především čtvrť [[Le Marais|Marais]]. Karel V. během povstání Étienna Marcela opustil královský palác na ostrově Cité a přesídlil do paláce Saint-Pol na pravém břehu. Ten však byl špatně chráněn, proto byl systém hradeb zpevněn právě zde. Součástí těchto hradeb byla i pevnost [[Bastila]] vystavěná v letech [[1370]]-[[1382]].
 
=== Hradby Ludvíka XIII. ===