Verze z 11. 10. 2010, 02:07 editovat Kirk (diskuse \| příspěvky) 25 777 editací typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 10. 2010, 02:08 editovat zrušit editaci Kirk (diskuse \| příspěvky) 25 777 editací úprava Přejít na další porovnání →
Řádek 8: *'''Zájmové sdružení Osoblažsko''' je územně podstatně menší. Jedná se o zájmové sdružení [[obec\|obcí]], jehož členy jsou obce [[Bohušov]], [[Dívčí Hrad]], [[Hlinka (okres Bruntál)\|Hlinka]], [[Liptaň]], [[Osoblaha]], [[Rusín]], [[Slezské Pavlovice]], [[Slezské Rudoltice]], [[Třemešná]] a [[Vysoká]]. Součástí regionu je tak i vesnice [[Rudíkovy]], která nebyla součásti výše zmíněné Osoblažské enklávy. Takto vymezená oblast se rozkládá na 167,2 km² a trvale zde bylo k 1. lednu 2006 přihlášeno k pobytu 4794 lidí. Hustota zalidnění vzhledem k relativně příhodným přírodním podmínkám tak je extrémně nízká - 29 obyv./km², což je přibližně poloviční hodnota hustoty zalidnění celého okresu Bruntál (63 obyv./km²) a méně než čtvrtinová hodnota hustoty zalidnění České republiky (130 obyv./km²). Pověřenou obcí východní části Osoblažska je obec subregionálního významu Osoblaha s 1134 obyvateli (2006, největší obec oblasti), zatímco katastry obcí Liptaň, Třemešná a Vysoká v západní části oblasti spadají pod pověřenou obec [[Město Albrechtice]], které však leží mimo zájmové území. Po prohrané (z rakouské strany) [[prusko-rakouská válka\|prusko-rakouské válce]] Osoblažsko zůstalo součástí [[Rakouské císařství\|Rakouska]]. Osoblažsko se tímto dějinným zvratem dostalo na samou periferii ~~rakouské části [[Slezsko\|Slezska]]~~Rakouska. Další ránu Osoblažsku zasadily události, které se odehrály po [[Druhá světová válka\|2. světové válce]], kdy bylo odsunuto většinové obyvatelstvo německého původu. Naprostá většina původního obyvatelstva tedy byla odsunuta a oblast tak už nikdy ani zdaleka nedosáhla takového počtu obyvatel, který by odpovídal počtu obyvatel Osoblažska před druhou světovou válkou. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho [[Periferie (geografie)\|periferního]] postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch. Průmysl se na území Osoblažska v důsledku jeho [[Periferie (geografie)\|periferního]] postavení, špatné dopravní dostupnosti a tradičně zemědělského zaměření v průběhu doby téměř nerozvíjel, což má dnes za následky vysokou nezaměstnanost na straně jedné, ale na druhé straně také zachování kvalitních přírodních podmínek, na kterých lze v kombinaci s kulturními památkami oblasti rozvíjet cestovní ruch. == Související články ==

Osoblažsko: Porovnání verzí