Rakouská severozápadní dráha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Období provozu: doplnění zdroje
m přehození odstavců
Řádek 112:
 
Severozápadní dráha na rozdíl od [[KFNB]] nebo [[StEG]] nestavěla své vlastní [[lokálka|lokálky]]. V jejím okolí však lokálky stavěly jiné firmy, pro něž pak ÖNWB na jejich lokálních tratích provozovala dopravu. Takto zajišťovala dopravu například na trati [[Železniční trať Čáslav - Třemošnice|z Čáslavi do Třemošnice]].<ref name=sekera/>
 
==Technický přínos Severozápadní dráhy==
Ačkoliv tratě Severozápadní dráhy v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] rozhodně nepatřily mezi stavebně nejnáročnější, přesto na nich byla užita řada technických novinek, které posunuly [[doprava|dopravní]] stavitelství o dalších pár kroků vpřed. Nelze minout železný most přes [[Dyje|Dyji]] u [[Znojmo|Znojma]] z roku [[1871]] se třemi kamennými pilíři s výškou až 48 metrů, na něž se montoval 220 metrů dlouhý průběžný příhradový nosník s výškou 5 metrů a horní mostovkou. Tato konstrukce byla v Rakousku novinkou přišlou z [[Německo|Německa]] a [[Anglie]]. Po dokončení ve Znojmě kolovaly pověsti o naklánění mostní opěry. Následné šetření obavy vyvrátilo a most stojí dodnes.<ref name=po stopách1>{{Citace monografie | příjmení = Krejčiřík | jméno = Mojmír | odkaz na autora = | titul = Po stopách našich železnic | vydavatel = Nadas | místo = Praha | rok = 1991 | isbn = 80-7030-061-2 | kapitola = Zlatý věk železničního stavitelství | strany = 101 - 107 | jazyk = Česky }} </ref>
 
Dalším zajímavým mostem byl kombinovaný železniční a silniční most přes [[Labe]] v [[Ústí nad Labem]] z roku [[1874]] s délkou 310 metrů. Další most přes Labe mezi [[Děčín]]em a [[Prostřední Žleb|Prostředním Žlebem]] byl vůbec největším mostem na našem území. Na jeho stavbě bylo při zakládání pilířů bylo použito [[Keson|Kesonů]].<ref name=po stopách1/>
 
Komplikovaná byla též výstavba [[Praha-Těšnov|Severozápadního nádraží]] v [[Praha|Praze]], která si vyžádala přemístění obrovského množství zeminy a stavbu dvou mostů přes plavební kanál.<ref name=po stopách1/>
 
Zcela převratná byla výstavba železničářské kolonie v [[Nymburk|Nymburce]], která se svými pravoúhlými ulicemi, stromořadími, zahradami a parkovým náměstím dlouho neměla obdoby. Domov zde našlo 200 rodin zaměstnanců.<ref name=po stopách1/>
 
Kvůli nedostatečné životnosti [[pražec|pražců]] společnost v roce [[1876]] zkoušela systém pražců železných, od kterých ale bylo později upuštěno. Další novinkou, která se však již uchytila, byla konstrukce převislého styku kolejnic.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Krejčiřík | jméno = Mojmír | odkaz na autora = | titul = Po stopách našich železnic | vydavatel = Nadas | místo = Praha | rok = 1991 | isbn = 80-7030-061-2 | kapitola = Železniční svršek a budovy | strany = 125 | jazyk = Česky }}</ref>
 
==Období provozu==
Řádek 185 ⟶ 174:
| strany = 157
| jazyk = Čeština}}</ref>
 
==Technický přínos Severozápadní dráhy==
Ačkoliv tratě Severozápadní dráhy v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] rozhodně nepatřily mezi stavebně nejnáročnější, přesto na nich byla užita řada technických novinek, které posunuly [[doprava|dopravní]] stavitelství o dalších pár kroků vpřed. Nelze minout železný most přes [[Dyje|Dyji]] u [[Znojmo|Znojma]] z roku [[1871]] se třemi kamennými pilíři s výškou až 48 metrů, na něž se montoval 220 metrů dlouhý průběžný příhradový nosník s výškou 5 metrů a horní mostovkou. Tato konstrukce byla v Rakousku novinkou přišlou z [[Německo|Německa]] a [[Anglie]]. Po dokončení ve Znojmě kolovaly pověsti o naklánění mostní opěry. Následné šetření obavy vyvrátilo a most stojí dodnes.<ref name=po stopách1>{{Citace monografie | příjmení = Krejčiřík | jméno = Mojmír | odkaz na autora = | titul = Po stopách našich železnic | vydavatel = Nadas | místo = Praha | rok = 1991 | isbn = 80-7030-061-2 | kapitola = Zlatý věk železničního stavitelství | strany = 101 - 107 | jazyk = Česky }} </ref>
 
Dalším zajímavým mostem byl kombinovaný železniční a silniční most přes [[Labe]] v [[Ústí nad Labem]] z roku [[1874]] s délkou 310 metrů. Další most přes Labe mezi [[Děčín]]em a [[Prostřední Žleb|Prostředním Žlebem]] byl vůbec největším mostem na našem území. Na jeho stavbě bylo při zakládání pilířů bylo použito [[Keson|Kesonů]].<ref name=po stopách1/>
 
Komplikovaná byla též výstavba [[Praha-Těšnov|Severozápadního nádraží]] v [[Praha|Praze]], která si vyžádala přemístění obrovského množství zeminy a stavbu dvou mostů přes plavební kanál.<ref name=po stopách1/>
 
Zcela převratná byla výstavba železničářské kolonie v [[Nymburk|Nymburce]], která se svými pravoúhlými ulicemi, stromořadími, zahradami a parkovým náměstím dlouho neměla obdoby. Domov zde našlo 200 rodin zaměstnanců.<ref name=po stopách1/>
 
Kvůli nedostatečné životnosti [[pražec|pražců]] společnost v roce [[1876]] zkoušela systém pražců železných, od kterých ale bylo později upuštěno. Další novinkou, která se však již uchytila, byla konstrukce převislého styku kolejnic.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Krejčiřík | jméno = Mojmír | odkaz na autora = | titul = Po stopách našich železnic | vydavatel = Nadas | místo = Praha | rok = 1991 | isbn = 80-7030-061-2 | kapitola = Železniční svršek a budovy | strany = 125 | jazyk = Česky }}</ref>
 
==Související články==