Cremona: Porovnání verzí

Přidáno 93 bajtů ,  před 10 lety
gramatika, úprava, wiki
(→‎Slavní rodáci: doplnenie, úprava)
(gramatika, úprava, wiki)
{{Infobox Itálie obec|
jméno=Cremona|
znak=[[Soubor:View from torrazzo4.jpg|thumb|250px]]|
znak= |
oblast=Lombardie|
provincie=Cremona|
 
== Historie ==
'''Cremona''' existovala už jako keltská (galská) osada a od roku [[218 př. n. l.]] jako římská kolonie, ale ve středověku byla opakovaně devastována barbarskými nájezdy, a pak válkami mezi císařskými a papežskými vojsky (načas byla i hlavním opěrným bodem [[Fridrich Barbarossa|Friedricha I. Barbarossy]] a později jeho vnuka [[Fridrich II.|Friedricha II.]] ) V roce [[1334]] však připadla [[Milán]]u a od té doby s ním sdílela společné osudy až do [[sjednocení Itálie]] v [[19. století]].
[[Soubor:Cremona_centro.jpg|thumb|left|Centrum města]]‎
 
== Pamětihodnosti ==
=== Palazzo del Comune (Palazzo Comunale) ===
Pochází sz let [[1206]] - 46[[1246]] (při [[renesance|renesanční]] přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Dnes skrývá čtyři vzácné housle - od Guarnieriho del Gesù, od [[Andrea Amati|Andrey Amatiho]], Niccola Amatiho a [[Antonio Stradivari|Antonia Stradivariho]].
 
=== Museo Stradivariano v Palazzo Affaitati ===
=== Dóm ===
Nachází se v ulici Via Ugolani (severozápadně od centra) v Palazzo Affaitati (1561). Pyšní se sbírkou více než 700 [[housle|houslí]], [[viola|viol]], [[violoncello|violoncell]] a [[kytara|kytar]] slavných mistrů, akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též [[Pinakotéka]] s díly domácích i evropských mistrů [[renesance]].
* Více informací na [[Katedrála v Cremoně]].
* Je hlavní turistickou atrakcí. Byla postavena v lombardsko-románském stylu počátkem 12.století. Dokončena byla až renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, odrážející prvky všech období. Honosí se velkou růžicí ze 13. století a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. Interiér dómu je vyzdoben ohromujícími freskami z raného 16. století, vlámskými tapisériemi a malbami v bočních kaplích. Zejména cenný je pak portál s gotickou předsíní na sloupech podpíraných románskými lvy. Na hlavních sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, [[Karel Veliký]] aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let [[1505]] - 73, výjevy z [[Nový zákon|Nového zákona]] vytvořili [[Boccaccio Boccaccino]], [[Romanino da Brescia]] a jiní malíři. Cenné jsou i chórové lavice z roku [[1490]] a zejména bruselské tapisérie se Samsonovými příběhy ze 17. století. Varhany v kostele, postavené v roce 1879 (ve skříni ze 16. století), jsou považovány za vůbec nejkrásnější v [[Itálie|Itálii]]. Z vrcholku [[kampanila|kampanily]] se vám naskytne široký rozhled. Před dómem si povšimnete [[pulpit]]u, z něhož potulní kněží, jako třeba [[sv. Bernardin Sienský]], promlouvali k přihlížejícím. Jeho kampanila (zvaná Torazzo) je údajně nejvyšší středověkou zvonicí v Itálii (111 metrů). Jsou s dómem propojeny renesanční lodžií. Vedle dómu stojí osmiboké [[baptisterium]] založené roku [[1167]] (nyní je renesančně upravené).
[[Soubor:Cremona01.jpg|thumb|left|Zvonice]]
 
=== Loggie dei Militi ===
Na druhé straně [[katedrála|dómu]] lze spatřit arkády Loggie dei Militi (lodžie vojáků) ze 13. století (1292) v [[gotika|gotickém stylu]], kde se dříve scházela městská šlechta. Dnes je to [[válečný pomník]].
 
=== Palazzo del Comune (Palazzo Comunale) ===
Pochází s let [[1206]] - 46 (při renesanční přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Dnes skrývá čtyři vzácné housle - od Guarnieriho del Gesù, od [[Andrea Amati|Andrey Amatiho]], Niccola Amatiho a [[Antonio Stradivari|Antonia Stradivariho]].
 
=== Kostely ===
{{Hlavní článek|Katedrála v Cremoně}}
[[Soubor:Cremona_centroCremona02.jpg|thumb|left|Centrum městaDóm]]
*''Dóm'' Jeje hlavní turistickou atrakcí. BylaByl postavenapostaven v lombardsko-románském stylu počátkem [[12. století]]. DokončenaDokončen bylabyl až renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, odrážející prvky všech období. Honosí se velkou růžicí ze [[13. století]] a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. [[Interiér]] dómu je vyzdoben ohromujícími freskami[[freska]]mi z raného [[16. století]], vlámskými tapisériemi[[tapisérie]]mi a malbami v bočních kaplích. Zejména cenný je pak [[portál]] s gotickou předsíní na sloupech[[sloup]]ech podpíraných románskými lvy. Na hlavních sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, [[Karel Veliký]] aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let [[1505]] - 73[[1573]], výjevy z [[Nový zákon|Nového zákona]] vytvořili [[Boccaccio Boccaccino]], [[Romanino da Brescia]] a jiní malíři. Cenné jsou i chórové[[chór]]ové lavice z roku [[1490]] a zejména bruselské[[brusel]]ské tapisérie se Samsonovými příběhy ze [[17. století]]. [[Varhany]] v kostele, postavené v roce [[1879]] (ve skříni ze 16. století), jsou považovány za vůbec nejkrásnější v [[Itálie|Itálii]]. Z vrcholku [[kampanila|kampanily]] se vám naskytne široký rozhled. Před dómem si povšimneteje [[pulpit]]u, z něhož potulní kněží, jako třeba [[sv. Bernardin Sienský]], promlouvali k přihlížejícím. Jeho kampanila (zvaná Torazzo) je údajně nejvyšší středověkou[[středověk]]ou zvonicí v Itálii (111 metrů). Jsou s dómem propojeny renesanční lodžií. Vedle dómu stojí osmiboké [[baptisterium]] založené roku [[1167]] (nyní je renesančně upravené).
 
Renesanční''San Sigismondo'' je renesanční kostel nacházející se na východním okraji Cremony. Právě tady se v roce [[1441]] konala svatba [[Francesco Sforza|Francesca Sforzy]] a [[Bianca Visconti|Biancy Viscontiové]]. Na paměť této události jej dal pak [[Francesco Sforza]] v roce [[1463]] opravit (původně jen [[kaple]]). Interiér oplývá malbami z 16. století, oltářními obrazy a freskami členů cremonské školy (rodina Campiů, Gatti a Boccaccino).
==== San Sigismondo ====
Renesanční kostel nacházející se na východním okraji Cremony. Právě tady se v roce [[1441]] konala svatba [[Francesco Sforza|Francesca Sforzy]] a [[Bianca Visconti|Biancy Viscontiové]]. Na paměť této události jej dal pak [[Francesco Sforza]] v roce 1463 opravit (původně jen kaple). Interiér oplývá malbami z 16.století, oltářními obrazy a freskami členů cremonské školy (rodina Campiů, Gatti a Boccaccino).
 
Gotický''San Agostino'' je [[gotika|gotický]] [[augustinián]]ský kostel z roku [[1339]] s cennou vnitřní výzdobou.
==== San Agostino ====
Gotický [[augustinián]]ský kostel z roku 1339 s cennou vnitřní výzdobou.
 
Kostel''San Pietro del Po'' je kostel z 16. století. Má soudobou štukovou[[štuk]]ovou a freskovou výzdobu.
==== San Pietro del Po ====
Kostel z 16.století. Má soudobou štukovou a freskovou výzdobu.
 
=== Loggie dei Militi ===
== Museo Stradivariano v Palazzo Affaitati ==
Na druhé straně [[katedrála|dómu]] lze spatřit arkády Loggie dei Militi (lodžie vojáků) ze [[13. století]] (1292) v [[gotika|gotickém stylu]], kde se dříve scházela městská [[šlechta]]. Dnes je to [[válka|válečný]] [[pomník]].
Nachází se v ulici Via Ugolani (severozápadně od centra) v Palazzo Affaitati (1561). Pyšní se sbírkou více než 700 [[housle|houslí]], [[viola|viol]], [[violoncello|violoncell]] a [[kytara|kytar]] slavných mistrů, akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též [[Pinakotéka]] s díly domácích i evropských mistrů [[renesance]].
 
=== Antonio Stradivari a jeho housle ===
== Slavní rodáci ==
[[Soubor:Antonio Stradivari Cremona2.jpg|thumb|right|Socha Antonia Stradivariho]]
* [[Gerard z Cremony]] ([[1114]] - [[1187]]), italský matematik, který svým překladem z arabštiny "znovuobjevil" Ptolemaiovu astronomii
Housle spatřily světlo světa v Cremoně. První nástroj zhotovil houslař [[Andrea Amati]] ve 30. letech 16. století a pro svůj kvalitnější zvuk (oproti středověkým skřipkám) si záhy získaly oblibu u královských dvorů po celé [[Evropa|Evropě]].
* [[Claudio Monteverdi]] ([[1567]] - [[1643]]), hudební skladatel, jeden z otců italské opery
Ale byl to až [[Antonio Stradivari]], žák vnuka [[Andrea Amati|Andrey Amatiho]], [[Niccolo Amati|Niccola]], který dovedl toto řemeslo do dokonalosti. Chodíval do dolomitských lesů, kde hledal ideální dřevo na výrobu svého nástroje. Jeho dílna si připsala více než 1100 kusů, z nichž přes 400 se dochovalo dodnes. Žádná moderní technologie zatím nedokáže vytvořit housle s lepším zvukem. Obdivovatele tohoto mistra by neměli vynechat [[Museo Stradivariano]], [[Palazzo del Comune]] ani houslařův náhrobek na [[Piazza Roma]].
* [[Niccolò Amati]] ([[1596]] - [[1684]]), italský houslař
* [[Antonio Stradivari]] ([[1644]] - [[1737]]), italský houslař
* [[Ugo Tognazzi]] (* [[1922]] - [[1990]]), italský herec, režisér a scenárista
 
== Průmysl ==
Jak již bylo řečeno, město proslulo především výrobou houslí. Má však také četné průmyslové závody, především strojírenské (výroba zemědělských strojů) a potravinářské. Jižně od města, u [[Contemaggiore]], jsou ložiska [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]]. Větší význam má ale jako kulturní středisko.
 
=== Antonio Stradivari a jeho housle ===
[[Soubor:Antonio Stradivari Cremona2.jpg|thumb|right|Socha Antonia Stradivariho]]
Housle spatřily světlo světa v Cremoně. První nástroj zhotovil houslař [[Andrea Amati]] ve 30.letech 16.století a pro svůj kvalitnější zvuk (oproti středověkým skřipkám) si záhy získaly oblibu u královských dvorů po celé [[Evropa|Evropě]].
Ale byl to až [[Antonio Stradivari]], žák vnuka [[Andrea Amati|Andrey Amatiho]], [[Niccolo Amati|Niccola]], který dovedl toto řemeslo do dokonalosti. Chodíval do dolomitských lesů, kde hledal ideální dřevo na výrobu svého nástroje. Jeho dílna si připsala více než 1100 kusů, z nichž přes 400 se dochovalo dodnes. Žádná moderní technologie zatím nedokáže vytvořit housle s lepším zvukem. Obdivovatele tohoto mistra by neměli vynechat [[Museo Stradivariano]], [[Palazzo del Comune]] ani houslařův náhrobek na [[Piazza Roma]].
 
== Vývoj počtu obyvatel ==
 
</timeline>
 
== Slavní rodáci ==
* [[Gerard z Cremony]] ([[1114]] - [[1187]]), italský matematik, který svým překladem z arabštiny "znovuobjevil" Ptolemaiovu astronomii
* [[Claudio Monteverdi]] ([[1567]] - [[1643]]), hudební skladatel, jeden z otců italské opery
* [[Niccolò Amati]] ([[1596]] - [[1684]]), italský houslař
* [[Antonio Stradivari]] ([[1644]] - [[1737]]), italský houslař
* [[Ugo Tognazzi]] (* [[1922]] - [[1990]]), italský herec, režisér a scenárista
 
== Reference ==