Rakouská severozápadní dráha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění se zdrojem |
m +zdroj |
||
Řádek 1:
[[Soubor:OeNWB.png|thumb|220px|Černými čarami je zde znázorněna síť ÖNWB, červenými pak síť majetkově spřízněné firmy SNDVB. Silnými čarami jsou vyznačeny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž firmy pouze provozovaly dopravu. Na mapě nejsou vyznačeny dvě tratě na jižní Moravě, na nichž ÖNWB v období [[1874]] - [[1876]] dopravu také provozovala.<ref name=sekera>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie železničních tratí ČR, databáze; Sekera, Pavel]</ref>]]
[[Soubor:Tesnov.jpg|thumb|220px|Severozápadní nádraží v Praze. Po roce [[1919]] neslo název Praha Denisovo nádraží, po roce 1940 Praha Vltavské nádraží, po roce 1945 Praha Denisovo nádraží, po roce 1953 Praha - Těšnov <ref>Železnice, 150 let železnic v Praze, 1995, příloha str. V</ref>.]]
[[Soubor:Northwestern Railway Negrelli Viaduct eastern side.jpg|thumb|220px|Po roce 1985 po Severozápadním nádraží zůstávají pouze tyto dva oblouky [[Negrelliho viadukt|Negrelliho viaduktu]] zašpiněné kouřem parních lokomotiv.]]
Řádek 93:
}}</ref>
Roku [[1873]] byla vybudována odbočná trať z Lysé nad Labem na provizorní nádraží na [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] na [[Karlín|Karlínském]] předměstí [[Praha|Prahy]], ta byla roku [[1875]] prodloužena až na [[Nádraží Praha-Těšnov|Severozápadní nádraží]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | příjmení2 = | jméno2 = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Vývoj pražského železničního uzlu v datech | periodikum = Železnice | odkaz na periodikum = | rok = 1995 | měsíc = | ročník = 1995 | číslo = zvláštní číslo | strany = I - VIII | url = | issn = }} </ref> Dráha tak ve Vídni i v Praze měla [[hlavové nádraží|hlavová nádraží]] s výstavními budovami s vysokou architektonickou hodnotou. Paradoxní je, že obě tato nádraží dnes již cestujícím neslouží, a po tom pražském už dnes po jeho odstřelu v roce [[1985]] nenajdeme prakticky ani stopy.
Tratě Rakouské severozápadní dráhy překonávají náročné terény v [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]], Podkrkonoší nebo na okraji [[Orlické hory|Orlických hor]]. Vedou v rovinaté krajině mezi [[Hradec Králové|Hradcem Králové]] a [[Mělník]]em, v těsném kaňonu [[Labe]] v okolí [[Ústí nad Labem]], kde byl kvůli dráze postaven první ústecký most přes Labe, aby se Severozápadní dráha mohla v dnešním nádraží [[Ústí nad Labem západ]] spojit s tratí [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické dráhy]], která dopravovala velkou část severočeského hnědého uhlí. Spolu s touto společností a se [[Rakouská společnost státní dráhy|Společností státní dráhy]] zde Severozápadní dráha vlastnila jedno z největších [[Seřaďovací nádraží|seřaďovacích nádraží]] v celém [[Předlitavsko|Rakousku]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 111:
V nejzápadnějším části byla vystavěna pohraniční stanice s dnešním názvem [[Děčín východ]] a trať se zde dalším mostem přes Labe v [[Prostřední Žleb|Prostředním Žlebu]] spojovala s tratí, kterou provozovala StEG, jenž vede dále do [[Sasko|Saska]].
Severozápadní dráha na rozdíl od [[KFNB]] nebo [[StEG]] nestavěla své vlastní [[lokálka|lokálky]]. V jejím okolí však lokálky stavěly jiné firmy, pro něž pak ÖNWB na jejich lokálních tratích provozovala dopravu. Takto zajišťovala dopravu například na trati [[Železniční trať Čáslav - Třemošnice|z Čáslavi do Třemošnice]].<ref name=sekera/>
==Technický přínos Severozápadní dráhy==
| |||