Rtuť: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Bot: en:Mercury (element) is a good article; kosmetické úpravy
123aaa (diskuse | příspěvky)
m doplnění
Řádek 12:
|[[Elektronegativita]] (Pauling)||2,00
|-
|[[Teplota tání]]||−38,8389 °C (234,3226 K)
|-
|[[Teplota varu]]||356,73 °C (629,88 K)
Řádek 26:
|colspan="2" align="center" | [[Soubor:Hg Mercury.jpg|center|200px|Kovová elementární rtuť]]
|}
{{prudký jed}}'''Rtuť''', [[chemická značka]] '''Hg''', lat. ''Hydrargyrum'' je těžký, [[jed|toxický]] [[kov|kovový prvek]]. Slouží jako součást [[slitiny|slitin]] ([[amalgám|amalgámů]]) a jako náplň různých přístrojů ([[teploměr]]y, [[barometr]]y). Je jediným kovem, který je za normálních podmínek [[kapalina|kapalný]].
 
== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
Rtuť je ''kapalný kovový prvek'' stříbřitě bílé barvy. Je nápadně [[hustota|těžká]] a dobře vede [[elektrický proud]]. Patří mezi [[přechodné prvky]], které mají valenční [[elektron]]y v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg<sup>+1</sup> ([[Chemická vazba|kovalentní vazba]] rtuť-rtuť) a Hg<sup>+2</sup>, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám [[stříbro|stříbrným]], zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny [[měď]]naté.
 
Z minerálních [[kyselina|kyselin]] je rtuť dobře rozpustná v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] za vývoje oxidů[[oxid]]ů [[dusík]]u. Na [[vzduch]]u je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární [[síra|sírou]] a [[halogeny]].
 
S některými kovy tvoří kapalné i pevné [[Slitina|slitiny]] – [[amalgám]]y. Zvláště snadno vzniká amalgám [[zlato|zlata]] a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem [[alchymie|alchymistů]], kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. [[transmutace]].
Řádek 37:
== Výskyt a výroba ==
[[Soubor:Cinnabar.jpg|right|thumb|ruda rtuti - rumělka neboli cinabarit, HgS]]
V [[zemská kůra|zemské kůře]] je rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3&nbsp;mg/[[kilogram|kg]]. I v mořské [[voda|vodě]] je její [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]] téměř na hranici měřitelnosti - 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom rtuti přibližně 120 [[miliarda|miliard]] atomů[[atom]]ů [[vodík]]u.
 
V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však [[sulfid rtuťnatý]], HgS, česky ''rumělka'' neboli [[cinabarit]]. Největší světová ložiska tohoto nerostu[[nerost]]u se nacházejí ve [[Španělsko|Španělsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Itálie|Itálii]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Rusko|Rusku]].
 
Výroba rtuti z rumělky spočívá v její pražení za přístupu vzduchu podle rovnice:
Řádek 280:
[[ur:پارہ]]
[[vi:Thủy ngân]]
[[war:Asoge]]
[[xal:Мөңгүсн]]
[[yo:Mercury (element)]]