Karel II. Minsterberský: Porovnání verzí

'''Karel II. Minsterberský''' či '''Minsterbersko-Olešnický''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1545]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]] – [[28. leden|10. ledna]] [[1617]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]]) byl [[MinsterberskéMinstrberské knížectví|minsterberský]], [[Olešnické knížectví|olešnický]] a [[Bernštatské knížectví|bernštatský kníže]] pocházející z minsterberské větve [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Poděbrad]].

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Jindřich II. Minsterberský|Jindřicha II.]] a jeho druhé ženy [[Markéta Meklenburská|Markéty Meklenburské]]. Po smrti lehnicko-břežského knížete [[Jáchym Fridrich Břežský|Jáchyma Fridricha]] roku [[1602]] byl poručníkem jeho nezletilých synů [[Jan Kristián Břežský|Jana Kristiána]] a [[Jiří Rudolf Břežský|Jiřího Rudolfa]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 184 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> V roce [[1608]] se stal vrchním slezským hejtmanem. JakožtoJako protestant s nelibostí hleděl na zvolení [[Karel Habsburský (vratislavský biskup)|Karla Habsburského]], syna arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]] a bratra českého krále [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], na vratislavský biskupský stolec.<ref>Neznámá země, s. 185</ref> Stárnoucí kníže ještě zažil příklon slezských knížat k českým stavům, avšak vypuknutí [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] se již nedožil.