Smazaný obsah Přidaný obsah
123aaa (diskuse | příspěvky)
Řádek 33:
Štěpná reakce uranového reflektoru způsobila značné zamoření, vytvoříce velké množství radioaktivního spadu. V kombinaci s výrazně větším účinkem a silným větrem test způsobil množství závažných důsledků. Přestože řídící pracovníci testu věděli, že změna v počasí způsobí zasáhnutí oblastí, které nebyly vysídlené, rozhodli se pro uskutečnění testu. Radioaktivní spad se rozšířil východně na obývané atoly [[Rongelap]] a [[Rongerik]]. Až tři dny po explozi americké námořnictvo evakuovaly 236 ostrovanů a 28 amerických vojáků na základnu na ostrově Kwajalein, u kterých se objevila nausea (nucení na zvracení), průjmy, popápeniny a depigmentace kůže, bolesti hlavy a očí, otupělost a celková vyčerpanost. Laboratorní testy prokázaly pokles počtu krevních buněk, především leokocytů T-lymfocytů, které základem obranyschopnosti lidského organismu. Později postiženým vypadaly nehty a vlasy. Přesná dávka, které byli ostrované vystaveni nebyla změřena. Odhady hovoří o hodnotách od 11 rem až do 190 rem na. Mnoho obyvatel [[Marshallovy ostrovy|Marshallových ostrovů]] od té doby trpí vrozenými vadami a obdrželi kompenzaci od vlády USA.<ref> [http://www.rmiembassyus.org/Nuclear%20Issues.htm] {{en}}</ref>
Do kontaktu s radioaktivním spadem přišel také japonský rybářský člun ''[[Lucky Dragon No. 5]]'', což zapříčinilo onemocnění členů posádky, jedna osoba nakonec zemřela. To způsobilo silný mezinárodní odpor a znovu podnítilo obavy Japonců týkající se radioaktivity, obzvlášť s ohledem na možnou kontaminaci ryb. Bouřlivý protest v Japonsku dosáhl takové úrovně, že diplomatické vztahy zůstaly velmi napjaté a incident byl mnohými označován jako „druhá Hirošima“. I přesto japonská a americká vláda rychle dosáhla politické dohody, která přinesla rybářům kompenzaci 2 milióny dolarů, a oběti obdrželi mezi 1,91 a 2,29 miliónů jenů pro každého. Zároveň bylo dohodnuté, že oběti nebudou mít status [[Hibakuša]]. Neočekávaný radioaktivní spad a radiace zasáhla mnoho plavidel a osob začleněných do testu. Jeden vědec později prohlásil, že byl na lodi vzdálené asi 45 km a obdržel radiaci 10R. Šestnáct členů posádky letadla USS Bairoko utrpělo popáleniny a byl u nich zvýšený výskyt rakoviny. Radioaktivní kontaminace také zasáhla mnoho testovacích zařízení, kterékterá bylibyla vybudovanévybudovaná na atole Bikini. Radioaktivní spad zasáhl [[Austrálie|Austrálii]], [[Indie|Indii]], [[Japonsko]] a dokonce i [[Spojené státy americké|USA]] a části [[Evropa|Evropy]]. Přestože byl test organizovaný jako tajný, Castle Bravo se rychle stal mezinárodním incidentem a byly vyslovenévysloveny výzvy na zákaz atmosférických testů termonukleárních zbraní.<ref>DeGroot 2004, str. 196-198</ref>
 
== Pozdější zařízení ==