Jaroslav Průcha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Literatura: Doplněn jeden lit.odkaz; typo
Doplněn výběr divadelních režií
Řádek 3:
 
== Život ==
Vyučil se lakýrníkem, avšak pracoval jako zámečník ve [[Škoda Plzeň|Škodových]] závodech v Plzni.<ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', ACADEMIAAcademia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;393</ref> Po několika peripetiích v ochotnických spolcích, válečném divadle během vojenské služby za [[první světová válka|první světové války]], několika [[angažmá]] u kočovných divadelních společností, neúspěšném pokusu založit vlastní divadelní společnost, angažmá v různých oblastních divadlech (zejména v divadle na [[Kladno|Kladně]] ([[1924]] –[[1928]]), které pak na jeho počest společně s divadlem v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]] neslo jeho jméno), krátkém působení v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]], v [[Olomouc]]i ([[1929]]) a&nbsp; v&nbsp;[[Národní divadlo v Brně|brněnském Národním divadle]] ([[1930]]), nakonec zakotvil po nabídce [[Karel Hugo Hilar|K.H.Hilara]] v roce [[1931]] v pražském [[Národní divadlo|Národním divadle]]. Zde působil až do roku [[1958]], kdy v důsledku těžkého onemocnění musel přestat hrát, členem Národního divadla byl až do své [[smrt]]i. V&nbsp;letech [[1944]] až [[1945]], kdy Národní divadlo kvůli [[nacizmus|nacistickému]] zákazu nehrálo, se pokoušel i o vlastní [[drama]]tickou tvorbu, dále zde také působil jako [[režisér]]. Vzhledem ke svému levicovému smýšlení a své tehdejší politické [[angažovanost]]i působil v Národním divadle i jako šéf [[činohra|činohry]] (v&nbsp;letech [[1951]] až [[1953]]) a dále také jako hlavní režisér.
 
Jednalo se o výrazného a dosti typického představitele výrazných [[charakter]]ních postav, často hrál prosté a moudré chlapíky pocházející z lidu. Ve [[film]]u začal působit již v roce [[1928]] a hrál téměř až do své smrti.
[[File:Hrob Průchy a Petrovické.jpg|thumb|Pohřben na Vyšehradském hřbitově]]
{{Citát|Umřel Jaroslav Průcha! Neuvěřitelná zpráva! V kině Světozor, na oslavě svých pětašedesátin v dubnu 1963, s náručí růží od svých přátel a ctitelů, oslavován a poctěn jako málokterý z našich herců, skonává tento vzácný člověk a kamarád. Jaroušek nebyl jenom kolega a přítel, znamenal pro mne mnohem více. Byl upřímný, bezelstný člověk, který uměl říci pravdu za všech okolností, ať to bylo komukoli.|[[Jan Pivec]]<ref>[[Bohumil Bezouška|B.Bezouška]], V.Pivcová, J.Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec|Jana Pivce]],'' Odeon, Praha, [[1985]], str.&nbsp;172</ref>}}
 
== Divadelní režie, výběr ==
* [[1945]] K.M.Simonov: ''Ruští lidé'', [[Stavovské divadlo]]
* [[1946]] [[Moliere]]: ''Šibalství Skapinova'', Stavovské divadlo
* 1946 Charles Vildrac: ''Koráb Tenacity'' , Velká opereta
* [[1947]] Jiří Mucha: ''U zlatého věku'', Stavovské divadlo
* 1947 L.M.Leonov: ''Vpád'', Stavovské divadlo
* [[1949]] O.J.Kornijčuk: ''Makar Dub''rava, [[Tylovo divadlo]]
* [[1950]] [[Moliere]]: ''Lakomec'', Tylovo divadlo
* [[1953]] [[Josef Kajetán Tyl|J.K.Tyl]]: ''Kutnohorští havíři'', Tylovo divadlo (spolurežie [[Antonín Dvořák (scénograf)|Antonín Dvořák]])
* [[1955]] [[Antonín Zápotocký]]: ''Vstanou noví bojovníci'', Tylovo divadlo
* 1955 L.N.Tolstoj: ''Není nad vzdělanost'', Tylovo divadlo
* [[1956]] J.K.Tyl: ''Jiříkovo vidění'', [[Tylovo divadlo]]
 
== Ocenění ==