229 795
editací
m (Robot: Changing Kategorie:Oppidum) |
m (Bot: de:Oppidum von Manching is a good article; kosmetické úpravy) |
||
==Poloha==
Přestože většina [[oppidum|oppid]] byla postavena na vyvýšených, strategicky umístěných polohách, osídlení Manchingu se rozkládalo v rovinaté oblasti u soutoku řeky [[Paar]] s [[Dunaj
==Výzkum==
[[
Zbytky osídlení byly známy a popsány již v roce [[1831]], avšak teprve [[Paul Reinecke]] (tvůrce dodnes platného periodizačního systému doby laténské) je správně označil jako keltské oppidum. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] však bylo naleziště zdevastováno, protože zde vzniklo vojenské letiště, které bylo následně bombardováním srovnáno se zemí. V roce [[1955]], kdy se započaly plány na stavbu dalšího letiště, proběhly v omezeném rozsahu záchranné vykopávky. Od 70. do 90. let na lokalitě probíhal rozsáhlý systematický výzkum, v současné době se realizuje množství menších záchranných výzkumů: celkem bylo prozkoumáno asi 49 hektarů. Poznatky výzkumem získané jsou průběžně publikovány v samostatné edici "Ausgrabungen in Manching"; doposud bylo vydáno 16 svazků. Od roku 2006 jsou nálezy z Manchingu vystaveny v Keltisch-Römischen Museum Manching.
==Oppidum==
[[Oppidum]] Manching vzniklo na průsečíku dálkových obchodních cest vedoucích severojižním a západovýchodním směrem. Je to (po oppidu [[Kelheim]]) druhé největší [[Keltové|keltské]] osídlení v [[Německo|Německu]]. Oppidum, jehož rozloha je 380 ha, bylo založeno a vybudováno plánovitě - plocha byla rozdělena do pravidelných parcel, které byly zastavěny ohraničenými dvorci. Ty v sobě uzavíraly jak velké obytné domy, stavěné na povrchu, tak zahloubené menší chaty, zřejmě sloužící výrobním účelům, i hospodářské budovy, špýchary, stáje, zásobní jámy, cisterny aj. V centrální části oppida byl zjištěn chrámový okrsek se svatyní.
[[
Městské opevnění, v němž se podařilo prokázat nejméně dvě [[brána|brány]], dosahovalo délky až 7 km. [[fortifikace|Fortifikační]] systém je výjimečný tím, že zahrnuje dva druhy opevnění, které se vedle sebe nikde jinde nedochovaly – jedná se o [[hradba|hradbu]] typu [[murus gallicus]] a [[pfostenschlitzmauer]] (v obou případech jde o variaci na konstrukci ze dřeva, která je vyplněná hlinitoštěrkovým zásypem a zepředu chráněná kamenným obložením).
# místo vyhrazené pro bydlení a drobné řemeslné dílny na jihozápadě
Manching měl také svou vlastní mincovnu. Obyvatelé byli zásobováni z nedalekých zemědělských usedlostí, z nichž některé byly odkryty během výzkumu. Zboží vyrobené v oppidu (především keramika, výrobky ze železa a skla) se vyváželo. Manching byl obýván asi 300 let, největšího rozkvětu dosáhl ve
==Archeologické nálezy==
Obrovské množství nálezů zahrnuje především keramiku různých tvarů, široké spektrum železných předmětů - řemeslnické či zemědělské nástroje, stavební kování (skoby, hřeby, zámky, klíče), součásti vozů a koňských postrojů a ostruhy, militária (zlomky mečů a jejich pochev, listů kopí, šipky), předměty z vybavení domácnosti - součásti kotlů a jejich závěsů, nože, vidličky aj.; šperky (především spony) jsou vedle železa vyráběny i z bronzu, nalezeno bylo velké množství skleněných perel a náramků; kromě četných vlastních mincí zlatých i stříbrných různých nominálů byly nalezeny i předměty k jejich výrobě (destičky k odlévání mincovních střížků, mincovní vážky, razidla); dálkový obchod dokládají zlomky vinných amfor, bronzových a skleněných nádob a jantaru.
Nálezy lidských stehenních kostí a lebek svědčí o existenci určitého kultu mrtvých nebo uctívání zemřelých předků. V blízkosti svatyně se našly [[depot
[[Kategorie:Oppida|Manching]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Německu]]
{{Link GA|de}}
[[cy:Oppidum Manching]]
|
editací