Raimond III. z Tripolisu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil odkaz na šablonu Citace monografie
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: en:Raymond III, Count of Tripoli; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Toulouse7.jpg|thumb|upright=2|Pečeť hraběte Raimonda III.]]
'''Raimond III. z Tripolisu''' ([[1140]] – [[1187]], též možno psát '''Raymond''', či '''Raimund'''; [[francouzština|francouzsky]] {{Cizojazyčně|fr|'''Raymond III de Tripoli'''}}, [[latina|latinsky]] {{Cizojazyčně|la|'''Raimundus'''}}, mezi [[Arab]]y a Turky byl znám jako '''Raymond&nbsp;Ibn Raymond&nbsp;as&nbsp;Sanjili'''<ref name="mak215">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Meč a kříž |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=215}}</ref>) byl v letech [[1152]]-[[1187]] [[hrabství Tripolis|hrabětem z Tripolisu]] a [[galilejské knížectví|knížetem z Galileje]], kterou získal sňatkem.
 
Řádek 8:
Když roku [[1187]] na jeruzalémský trůn dosedl [[Guy de Lusignan]], Raimond III. mu odmítl přísahat věrnost. Nakonec se s ním však smířil a podpořil ho v nové válce se Saladinem. V následné [[bitva u Hattínu|bitvě u Hattínu]] byli křižáci Saladinem poraženi, Raimondovi se ale podařilo s několika dalšími z bitvy vyváznout. Uprchl nejprve do [[Tyros|Tyru]] a poté do Tripolisu, kde ještě téhož roku zemřel.
 
== Mládí ==
[[Soubor:Near East 1135-cs.svg|thumb|left|Křižácké státy na Blízkém východě kolem roku 1135]]
Raimond III. byl pravnukem [[Raimond de Saint-Gilles|Raimonda de Saint-Gilles]], hraběte z Toulouse a jednoho z předních vůdců [[první křížová výprava|první křížové výpravy]]. Mladý Raimond III. usedl na tripolský trůn ve svých dvanácti letech, když byl roku 1152 [[assassinové|assassiny]] zavražděn jeho otec a předchůdce, hrabě [[Raimond II. z Tripolisu|Raimond II.]] Protože Raimond III. nebyl plnoletý, faktickou vládu za něho další tři roky držela jeho matka [[Hodierna z Tripolisu|Hodierna]]. Poté začal být znám jako ''Raimond mladší'', aby byl svými současníky odlišen od svého otce.
Řádek 28:
}}</ref>
 
== Regent Balduina IV. ==
Roku [[1174]], po smrti krále Amauryho, nastoupil na jeruzalémský trůn jeho syn [[Balduin IV. Jeruzalémský|Balduin IV.]], který však byl stále nezletilý a nemohl se proto ujmout vlády ''de facto''. U mladého krále se také brzy projevily příznaky [[malomocenství]] a bylo jasné, že vládnout dlouho nebude. O úřad regenta království měl velký zájem [[jeruzalém]]ský [[senešal]] [[Miles z Plancy]], avšak Raimond III. se brzy dostavil do Jeruzaléma a požadoval, jakožto blízký králův příbuzný (byl prvním bratrancem Amauryho I.), regentství pro sebe. Tímto argumentem pro sebe získal podporu předních baronů [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]], jako [[Homfroi II. z Toronu|Homfroie II. z Toronu]], [[Balian z Ibelinu|Baliana z Ibelinu]] a [[Reginald ze Sidonu|Reginalda ze Sidonu]]. Krátce poté byl v [[Akkon]]u Miles z Plancy zavražděn a již nic nemohlo překážet Raimondově nástupu do regentského úřadu.
 
Raimond III. se později oženil s [[Galilejské knížectví|galilejskou kněžnou]] Echivou, vdovou po Gautieru de Saint-Omer, pánovi z [[Tiberias]]u. Připojením [[Galilea|Galiley]] a pevnosti [[Tiberias]] s [[galilejské jezero|Galilejským jezerem]] získal Raimond kontrolu nad severními částmi Jeruzalémského království pro [[Hrabství Tripolis]]. Z moci regenta roku 1174 dosadil [[Guillaume z Tyru|Guillauama z Tyru]] do úřadu jeruzalémského kancléře a o rok později na [[arcibiskup]]ský stolec v [[Tyros|Tyru]]. Roku [[1176]] král Balduin IV. dosáhl věku, kdy se mohl plně chopit vlády a Raimond rezignoval na funkci regenta. Poté se chopil vyjednávání o sňatku mezi královou sestrou, princeznou [[Sibyla Jeruzalémská|Sibylou]] a [[Vilém VII. z Montferratu|Vilémem VII. z Montferratu]]. Vilém však zemřel roku [[1177]] a zanechal na světě svého a Sibylina syna, budoucího krále [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduina V.]]
 
== Dynastické spory ==
 
Zemřelý král [[Amaury I. Jeruzalémský|Amaury I.]] byl dvakrát ženatý, nejprve s [[Amežka z Courtenay|Anežkou z Courtenay]], se kterou byl křižáckou šlechtou donucen se rozvést poté, co nastoupil na trůn,<ref name="sl52">{{Citace monografie | jméno=Věra | příjmení=Hrochová | titul=Křižáci v&nbsp;Levantě |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=1975 | jazyk = |strany=152 | poznámka=[dále jen Hrochová]}}</ref> aby se mohl oženit s [[Byzanc|byzantskou]] princeznou [[Marie Komnenovna|Marií Komnenovnou]], čímž Jeruzalémské království pokračovalo v přátelském kursu k Byzanci. Amauryho první dcera Sibyla, jejíž matkou byla Anežka si později vydobyla silnou pozici u královského dvora. Jeho druhá dcera [[Isabella Jeruzalémská|Isabella]], jejíž matka byla Marie byla později podporována mocným rodem [[Ibelin]]ů.
Řádek 40:
 
:''„Nebyl mezi Franky té doby nikdo odvážnější, než pán Tripolska, Raymond Ibn Raymond as Sanjili, potomek Saint-Gillesův. Byl ale plný ambicí a horoucně si přál stát se králem...“''<ref name="mak215">{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Meč a kříž |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=215}}</ref>
[[ImageSoubor:Raymond III of Tripoli denier.jpg|thumb|upright=2|Stříbrný [[denier]] Raimonda&nbsp;III.]]
Ačkoliv Raimondova žena Echiva měla několik dětí ze svého prvního manželství, Raimod sám neměl žádné potomky, kteří by se mohli stát jeho nástupci. Možná právě proto se Raimond nepokusil přímo vznést nárok na trůn, namísto toho se snažil získat více vlivu u dvora těsnou spoluprací s mocnými barony z [[Ibelin]]u a pokusy provdat jeruzalémské princezny Sibylu a Isabellu za své spojence. Král však začal více spoléhat na své příbuzné z matčiny strany, svou matku Anežku a jejího bratra [[Joscelin III. z Edessy|Joscelina]], kteří si nečinili žádné nároky na trůn.
 
Řádek 47:
V roce [[1182]] Balduin IV. který již byl v důsledku své nemoci velmi omezen ve schopnosti vykonávat vládu, jmenoval regentem svého švagra Guye. Raimond proti tomu protestoval, ale když Guy upadl příštího roku u krále v nemilost, byl znovu jmenován regentem Raimond, který tím získal pod svou kontrolu [[Bejrút]]. Král, aby zabránil Guyovi v nástupnictví na trůn, jmenoval, s podporou Raimonda a ''Královské rady'', svým dědicem svého synovce, mladého [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduina z Montferratu]]. Roku [[1183]] byl šestiletý Balduin korunován spoluvládcem Balduina IV. jako [[Balduin V. Jeruzalémský|Balduin V.]], korunovační ceremoniál řídil Raimond sám.
 
== Regent Balduina V. ==
[[FileSoubor:Boh3 ray3.jpg|thumb|left|Raimond a Bohemond III. u Jeruzeléma ''(středověká iluminace)'']]
Malomocný král Balduin IV. zemřel na jaře roku [[1185]] a nástupcem se stal jeho spoluvládce, [[Balduin V.]] Raimond III. zůstal ve funci regenta, aby de facto vládl za mladého krále, jemuž dělal osobního strážce strýc [[Joscelin III. z Edessy|Joscelin III.]] Navzdory tomu byl Balduin V. velmi neduživý a v létě [[1186]] podlehl v [[Akkon]]u nemoci. Na jeho pohřbu v Jeruzalémě rakev Balduinův děd [[Vilém V. z Montferratu|Vilém z Montferratu]] a Joscelin III., Raimond však chyběl.
 
Po pohřbu Joscelin III. jmenoval Balduinovu matku Sibylu nástupkyní pod podmínkou, že se rozvede z Guyem de Lusignan a ''Královská rada'' jí vybere nového manžela. Sibyla s tím souhlasila, ale při korunovaci vložila korunu na hlavu Guyovi, čímž ho zcela legálně korunovala svým spoluvládcem. Mezitím Raimond odjel do [[Nábulus|Nábulu]], sídlu [[Balian z Ibelinu|Baliana z Ibelinu]], aby vyzval všechny barony k loajalitě Sibylině sestře, princezně Isabelle a [[Ibelin]]ům. Raimond měl zato v plánu, že pokud se podaří Guye a Sibylu sesadit, nechá Isabellu a jejího manžela [[Homfroi IV. z Toronu|Homfroie z Toronu]] korunovat. Nicméně Homfroi, který byl nevlastním synem Guyova nejbližšího spojence [[Renaud de Châtillon|Renauda de Châtillon]], odmítl mít s revoltou cokoliv společného a přidal se na stranu krále. Po tomto neúspěchu Raimond, aby zabránil možné [[občanská válka|občanské válce]], se stáhnul do svého sídla v Tripolisu.
 
== Bitva u Hattínu a smrt ==
{{viz též|Bitva u Cressonských pramenů|Bitva u Hattínu}}
V Tripolisu zatím Raimond uzavřel příměří se [[Saladin]]em, se kterým měl na rozdíl od jeruzalémského dvora dobré vztahy, v naději na vypořádání se s Guyem de Lusignan a jeho spojenci. Koncem roku [[1186]] se Saladinova armáda utábořila v okolí městečka [[Tiberias]], které patřilo [[léno|lénem]] Raimondovi a bylo součásti [[Galilejské knížectví|Galilejského knížectví]]. Vojáci očekávali útok na Jeruzalémské království, který měl být odvetou za neustále nájezdy pána [[Kerak]]u [[Renaud de Châtillon|Renauda de Châtillon]] na muslimské karavany v [[Zajordánsko|Zajordánsku]].
Řádek 77:
Raimond se poté s ostatními přeživšími od Hattínu uchýlil do [[Tyros|Tyru]]. V srpnu se však vrátil do Tripolisu a zde v září nebo říjnu na [[zánět pohrudnice]] zemřel. Jeho nástupcem na tripolském trůnu trůnu se stal jeho kmotřenec [[Raimond IV. z Tripolisu|Raimond z Antiochie]], ačkoliv kníře [[Bohemund III.]] jako hraběte dosadil svého mladšího syna [[Bohemund IV. z Antiochie|Bohemunda IV.]]
 
== Literatura a film ==
[[ImageSoubor:Jeremy Irons cropped.jpg|thumb|left|Jeremy Irons, představitel filmové podoby Raimonda III.]]
Postava Raimonda z Tripolisu se objevila v mnoha novelách, které se odehrávali na [[Outremer|křižáckém Východě]]. Podobu kladného a soucitného hrdiny přijal Raimond v knize Grahama Shelbyho ''{{Cizojazyčně|en|The Knights of Dark Renown}}'' ([[1969]]). Dětská kniha {{Cizojazyčně|en|''Knight Crusader''}} od Ronalda Welche ho vykresluje lehce rozpolceně, zatímco dětská novela Susan Peekové {{Cizojazyčně|en|''Crusader King''}} ([[2004]]) o králi Balduinovi IV., Raimonda zobrazuje ve vyloženě negativních barvách.
 
Raimond III. vystupuje jako jedna z nejdůležitějších postav také v [[hollywood]] velkofilmu [[Království nebeské (film)|Království nebeské]] z roku [[2005]], byť ve velmi přestylizované podobě, jehož ztvárnil slavný britský herec [[Jeremy Irons]]. Nevystupuje jako Raimond z Tripolisu, nýbrž jako hrabě z Tiberiady, což mu dalo i jeho filmové jméno ''Tiberias'', aby se nepletl s s postavou Ranauda de Châtillon, jehož hrál [[Brendan Gleeson]]. [[Tripolské hrabství]] ve filmu nahraje vůbec žádnou roli a Raimond v něm vystupuje jako ''správce Jeruzaléma''.<ref>[http://www.moviemistakes.com/film4996?singletype=factual Kingdom of Heaven (2005) - 8 factual errors] - 8 factual errors</ref> Filmový Raimond se neúčastnil bitvy u Hattínu a po ní odchází na [[Kypr]].
 
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* M. W. Baldwin, ''Raymond III of Tripolis and the Fall of Jerusalem (1140-1187)''. [[Princeton University Press]], 1936.
* Bernard Hamilton, ''The Leper King and His Heirs''. [[Cambridge University Press]], 2000.
* [[Steven Runciman]], ''A History of the Crusades, vol. II: The Kingdom of Jerusalem''. [[Cambridge University Press]], 1952.
* [[William of Tyre]], ''A History of Deeds Done Beyond the Sea'', trans. E.A. Babcock and A.C. Krey. [[Columbia University Press]], 1943.
=== Související články ===
{{commonscat|Raymond III of Tripoli}}
{{Portál Křížové výpravy}}
{{Portál Středověk}}
* [[Křížové výpravy]]
* [[Křižácké státy]]
=== Reference ===
<references/>
{{Překlad|en|Raymond III of Tripoli|192479394}}
Řádek 116:
[[ar:ريموند الثالث]]
[[de:Raimund III. (Tripolis)]]
[[en:Raymond III, Count of Tripoli]]
[[es:Raimundo III de Trípoli]]
[[fr:Raymond III de Tripoli]]