Chmel otáčivý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: vi:Hoa bia |
Odkazy |
||
Řádek 29:
== Vzhled ==
[[Lodyha|Lodyhy]] má 2 až 6 m dlouhé drsně chlupaté. [[Palist]]y jsou téměř srostlé, [[list]]y vstřícné, dlouze [[řapík]]até, dlanité, 3-5 laločnatéSamčí rostliny mají na konci lodyh v [[úžlabí (botanika)|úžlabí]] listů vrcholičnaté laty prašníkových květů, u samičích vyrůstají vrcholičnaté svazečky pestíkových květů.
== Areál rozšíření ==
Řádek 41:
Chmel patří k velmi starým kulturním rostlinám. Už ve středověku pojídali labužníci chmelové výhonky se solí, [[pepř]]em, octem a olejem a věřili v jeho léčebné účinky. První údaje o pěstování chmele na území [[Česko|ČR]] jsou z roku [[859]]. Významně se o jeho rozšíření v českých zemích zasadil císař [[Karel IV.]]
Mladé výhonky chmele se dodnes někdy užívají jako [[zelenina]] („chmelový chřest“). Z výhonků se též připravují [[polévka|polévky]] i omelety, ale nakládají se také jako [[zelenina]].
Hlávky samičích [[květ]]ů (chmelové šištice) nebo extrakt z nich se používají v pivovarnictví při výrobě [[pivo|piva]], obsahují totiž [[hořčiny]] ([[lupulin]]), které mu dodávají chuť a aroma. Jelikož květy ztrácejí po [[opylení]] na kvalitě, je třeba dbát na to, aby se ve [[chmelnice|chmelnici]] nevyskytovaly samčí rostliny. Pro výrobu piva se používají chmelové pelety (lisované chmelové granule), které jsou výhodnější zejména z hlediska přepravy a skladování. V českém pivovanictví patří mezi nejlépe hodnocené odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který získal cerifikát Chráněné označení původu. První historická zmínka o užití chmele pro dochucení piva pochází z [[listina|listiny]] [[Frankové|franského]] krále [[Pipin III. Krátký|Pipina III. Krátkého]] z r. [[768]].<ref>{{Citace monografie
| |||