Správní úřad: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m konec
úpravy
Řádek 1:
'''Správní úřad''' je organizační jednotka zřízená zákonem, jejíž působnost je stanovena zákonem (čl. 79 Ústavy), která vystupuje navenek prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu či za subjekt (např. [[stát]]), jehož je správní úřad organizační součástí (organizační složkou). Atributem úřadu je pak trvalost, to znamená, že úřad v tomto pojetí existuje bez ohledu na personální změny v něm. Dalším znakem je i absence [[právní subjektivita|právní subjektivity]]; úřad je vždy non-subjekt. Dnes se v českém právu termín ''správní úřad'' používá i například v označeních některých typů či věcných působností úřadů: například [[silniční správní úřad]], [[drážní správní úřad]] atd.
 
== Správní orgány ==
Tato charakteristika vychází z institucionálního pojetí úřadu. V současnosti převažuje v českém právu toto chápání úřadu, které je také vyjádřeno v označení správních úřadů termínem '''správní orgán''', '''orgán státní správy'''. Atributem úřadu je pak trvalost, to znamená, že úřad v tomto pojetí existuje bez ohledu na personální změny v něm.
Při výkonu správní působnosti správní úřad působí jako '''správní orgán''', případně '''orgán státní správy'''. Typickým správním orgánem státu je [[státní úřad]], jako správní orgán státu však může působit i úřad [[samosprávný celek|samosprávného celku]] (v Česku kraje, [[obec|obce]] nebo [[městská část|městského obvodu či městské části]])<ref>§ 7 odst. 2 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích; § 2 odst. 2 zák. č. 129/2000 sb., o krajích</ref> při výkonu [[přenesená působnost|přenesené působnosti]]. Například působnost [[matriční úřad|matričního úřadu]] vykonávají mj. obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a kraje v rámci své přenesené působnosti.<ref>§ 2 odst. 1 zák. č. 301/2000 Sb., ve znění zák. č. 342/2006 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů</ref> Správním orgánem mohou být na základě zákona z titulu své funkce a při jejím výkonu i fyzické osoby (např. [[veřejná stráž]], [[prezident republiky]] aj.) Rovněž při výkonu policejních působností je mnohdy správním orgánem konkrétní [[strážník]] či [[policista]], nikoliv příslušná policie jako organizace.
Dalším znakem je i absence [[právní subjektivita|právní subjektivity]]; úřad je vždy non-subjekt.
<!-- V souvislosti se zrušením okresních úřadů{{subst:fakt}} došlo k přenesení výkonu státní správy ze státních orgánů na územní samosprávné celky ([[obec|obce]] a [[kraj (územní jednotka)|kraje]]), které zajišťují výkon státní správy v rámci [[přenesená působnost|přenesené působnosti]].<ref>§ 7Tato odst.skutečnost{{subst:fakt}} 2modifikovala zák.výše č.uvedenou 128/2000charakteristiku Sb.,správního oúřadu obcích;ve §smyslu 2funkčního odst.pojetí 2 zák.zákon č.přiznává 129/2000postavení sb.úřadu určitým osobám, oútvarům krajích</refv rámci organizační jednotky nebo také několika organizačním jednotkám společně. -->
 
Správní úřady i ostatní správní orgány jsou součástí [[výkonná moc|výkonné moci]] a při výkonu státní působnosti podléhají [[vláda|vládě]], která je metodicky řídí prostřednictvím [[interní normativní akt|interních normativních aktů]].{{chybí zdroj}} Správní úřady jsou na rozdíl od [[soud]]ů vázány i podzákonnými právními předpisy ([[vyhláška]]mi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, [[nařízení]]mi vlády); mohou postupovat jen na základě a v mezích zákona (''[[secundum et intra legem]]'').<ref>čl. 2 odst. 3 zák. č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 zák. č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod</ref>
<!-- jsou na rozdíl od [[soud]]ů vázány i podzákonnými právními předpisy{{subst:fakt}} ([[vyhláška]]mi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, [[nařízení]]mi vlády); -->
 
V souvislosti se zrušením okresních úřadů došlo k přenesení výkonu státní správy ze státních orgánů na územní samosprávné celky ([[obec|obce]] a [[kraj (územní jednotka)|kraje]]), které zajišťují výkon státní správy v rámci [[přenesená působnost|přenesené působnosti]].<ref>§ 7 odst. 2 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích; § 2 odst. 2 zák. č. 129/2000 sb., o krajích</ref>
 
Tato skutečnost modifikovala výše uvedenou charakteristiku správního úřadu ve smyslu funkčního pojetí – zákon přiznává postavení úřadu určitým osobám, útvarům v rámci organizační jednotky nebo také několika organizačním jednotkám společně.
 
Například působnost matričního úřadu vykonávají mj. obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a kraje v rámci své přenesené působnosti.<ref>§2 odst. 1 zák. č. 301/2000 Sb., ve znění zák. č. 342/2006 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů</ref>
 
Dnes se v českém právu termín ''správní úřad'' používá například v označeních některých typů či věcných působností těchto úřadů: například [[silniční správní úřad]], [[drážní správní úřad]] atd. V některých formulacích právních předpisů jsou správní úřady mlčky zahrnuty pod pojem [[správní orgán]], správním orgánem však mohou být kromě správních úřadů také [[fyzická osoba|fyzické osoby]] nebo různé soukromé [[právnická osoba|právnické osoby]] na základě [[pověření]] ze zákona nebo ze strany výkonné moci.
 
== Literatura ==
*{{Citace monografie
| příjmení = Hendrych
| jméno = Dušan
Řádek 69 ⟶ 63:
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
 
{{Citace monografie
| příjmení = Sládeček
| jméno = Vladimír
Řádek 124 ⟶ 117:
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
 
{{Citace monografie
| příjmení = Boguszak
| jméno = Jiří