Emfyteuze: Porovnání verzí

▲Původně ve 13. století se objevuje v pramenech pojem ''německé právo'' resp. ''právo Němců'', výjimečně ''právo lenní'' nebo ''právo dědické'' (ale to mělo význam i plné koupě půdy). To je v době, kdy většina listin směřuje od panovníka k vrchnosti, které se povoluje založit město či osadu.

▲Až později se objevují další názvy a to již v etapě, kdy se německé právo začalo chápat jako právní opatření, které vrchnost adresovala přímo měšťanům či osadníkům. V pramenech jsou užívány označení ''purkrecht'', ''emfyteutické právo'', ''zákupné'', ''podací'', ''lesní právo'', zřídka ''soukromé právo'')

▲Příkladem uzavřené dohody je záznam o vzniku vesnice Štěpánov:

▲"Budiž známo, že my, Budiš, opat kláštera v Hradišti, jsme se souhlasem bratří udělili a darovali jakousi novou osadu jménem Štěpánov rychtáři ze Štěpánova a jeho synům, aby ji po vykácení okolního lesa založili v míru a klidu, avšak s tou podmínkou, že po skončení období svobody a v dříve uvedené lhůtě bude každý lán povinen platit vědrunk stříbra, 1 vědro pšenice, 1 žita, 2 vědra ovsa a 3 pocty, totiž na Vánoce 4 kuřata, na Velikonoce 40 vajec a na svatodušní svátky 4 sýry; že nám bude povinnen dávat pro naši přízeň 20 denárů, panu biskupovi 6 denárů desátku a dalších 6 ročně na opravu mostů v okolí Olomouce. Panu králi ať je připraven přivést klidného, dobře vypraveného koně, bude-li třeba.Podobně budiž povinen platit všeobecné berně neboli daně našeho pana krále zároveň s poddanými nebo lidmi svými, kdykoli bude vyzván, tak jako jiní poddaní usedlí na statcích našeho opatství. Mimo to jsme na věčné časy dali řečenému rychtáři a jeho synům v majetek 3 svobodné lány a vymýtí-li víc lánů přes počet 50, bude také každý desátý jeho. Rovněž bude mít jeden svobodný mlýn hospodu a každý třetí denár z řečené vesnice. Bude mít taktéž kováře a pekaře, řeznický chrám a ševce. Pojednáno léta páně 1273, dáno v Hradišti na den sv. Víta..."