Právní moc: Porovnání verzí

Naopak závaznost a nezměnitelnost pravomocného rozhodnutí navenek je označována jako ''materiální právní moc''. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení (objektivní meze závaznosti), tak ohledně dotčených osob (subjektivní meze závaznosti). Jestliže bylo o určité věci pravomocně rozhodnuto, tak je takové rozhodnutí vůči účastníkům řízení a státním orgánům závazné. Výjimkou jsou např. rozhodnutí o osobním stavu v [[Občanské soudní řízení|občanském soudním řízení]] (rozhodnutí o rozvodu nebo o neplatnosti manželství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o zjištění otcovství nebo o prohlášení za mrtvého), nebo [[Vykonatelnost|vykonatelná]] rozhodnutí [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], která jsou závazná pro každého. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu jednat a rozhodnout, právní mocí nastává tzv. překážka věci rozsouzené (rozhodnuté) - ''res iudicata''. Pokud však jde o rozhodnutí nemeritorní, tzn. většinou v procesních otázkách, tato překážka neplatí.

 

 

Rozhodnutí nabývá právní moci z časového hlediska zásadně tehdy, pokud proti němu není přípustný řádný [[opravný prostředek]], nebo pokud sice přípustný je, ale nebyl podán v zákonné lhůtě, došlo ke vzdání se práva jej podat, anebo byl podán, ale následně byl vzat zpět. Na právní moc nemají vliv mimořádné opravné prostředky.