Antonín Brus z Mohelnice: Porovnání verzí

Brus pocházel z [[Mohelnice]] a studoval v [[Praha|Praze]] a [[Krakov]]ě. V roce [[1541]] se stal [[kněz]]em a vstoupil do řádu [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]]. V následujících letech byl [[vojenský kazatel|vojenským kazatelem]] u oddílů [[Jindřich Meziříčský z Lomnice|Jindřicha Meziříčského z Lomnice]] bojujících v [[Uhersko|Uhrách]] s [[Osmanská říše|Turky]], poté nějakou dobu působil v [[Cheb]]u. V roce [[1552]] se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] V roce [[1558]] se stal [[biskup vídeňský|biskupem ve Vídni]] a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval [[arcibiskup pražský|arcibiskupem pražským]], což papež vzápětí schválil.

 

 

S podporou panovníka a zejména svého řádu (který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let) začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v [[Čechy|Čechách]], obnovu a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupně [[rekatolizace|rekatolizaci]] jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil [[přijímání pod obojí]] ([[1564]]). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.