Kagjüpa: Porovnání verzí

Přidáno 25 bajtů ,  před 11 lety
m
Robot opravil odkaz na šablonu Citace monografie
m (Robot opravil odkaz na šablonu Citace monografie)
m (Robot opravil odkaz na šablonu Citace monografie)
 
== Vznik ==
Vlastním zakladatelem školy Kagjüpa byl [[Gampopa]] ([[1079]]-[[1154]]), avšak podle tradice byl jejím původcem [[Marpa Čhökji Lodö]] ([[1012]]-[[1096]]).<ref>{{citaceCitace knihymonografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 625 | isbn = 80-210-2978-1 }}</ref> Marpa byl nejprve žákem Dogmiho. Za nedlouho však shledal, že jeho [[guru]] není ten pravý a vydal se do [[Indie]] hledat nového duchovního učitele. Našel Nádapádu, v [[Tibet]]u známého spíše pod jménem [[Náropa]]. Strávil s ním mnoho let a přejal od něj [[Šest nauk Náropy]]. Od [[Maitripa|Maitripy]] obdržel Marpa učení [[mahámudra|mahámdury]]. Tyto dvě komplexní učení, Šest [[dharma|dharem]] Náropy a mahámudra, dodnes tvoří jádro nauk školy Kagjüpy. Mezi Marpovy žáky patřil i [[Milaräpa]], jehož žákem byl sám zakladatel školy Kagjüpa Gampopa. Gampopa založil první klášter školy a byl jedním z prvních tibetských autorů duchovních spisů.<ref>{{citaceCitace knihymonografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner | titul = Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 625-626 | isbn = 80-210-2978-1 }}</ref>
 
== Učení ==
 
== Rozštěpení hnutí ==
Již v rané fázi se hnutí rozštěpilo na čtyři školy. Jedna z nich, Phagmodupa-kagjü se rozdělila na dalších osm, z čehož Dugpa-kagjü a Digung-kagjü se udržely dodnes.<ref>{{citaceCitace knihymonografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 214 | isbn = 80-7198-168-0 }}</ref> Jeden z Gampopových žáků, [[Düsum Khjenpa]], byl rozpoznán jako první [[karmapa]] (v překladu ''„pán buddhovské aktivity“''). Tato škola, známá jako [[Karma-kagjü|Karma Kagjü]], zavedla jako první v Tibetu nástupnictví vědomě převtěleného představitele - tzv. [[tulku]]. [[Karma Pakši]] byl jako dítě určen za převtělence [[Düsum Khjenpa|Düsuna Khjenpa]]. Jak plynuly generace [[karmapa|karmapů]], škola získávala na čím dál větší vážnosti.
 
=== Čtyři hlavní školy ===
 
=== Zdroje ===
* {{citaceCitace knihymonografie | jméno = Jan | příjmení = Filipský | příjmení2 = Liščák | jméno2 = Vladimír| příjmení3 = Heroldová | jméno3 = Helena a kol| titul = Lexikon východní moudrosti | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | isbn = 80-7198-168-0 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Hrabal | jméno = F. R | rok = 1998 | titul = Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností | vydavatel = CAD PRESS | místo = Bratislava}}
* {{citaceCitace knihymonografie | jméno = Karel | příjmení = Werner | odkaz na autora = Karel Werner | titul = Náboženskí tradice Asie: od Indie po Japonsko | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-210-2978-1 }}
 
=== Související články ===
34 224

editací