Rostislav Haličský: Porovnání verzí

Přidáno 507 bajtů ,  před 11 lety
info
(+citát)
(info)
| isbn=80-7185-433-6
}}</ref> a roku 1243<ref>{{citace knihy | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=96|isbn =978-80-7021-841-9 }}</ref> se oženil s Annou, oblíbenou<ref>Charvátová, str. 26</ref> dcerou svého hostitele.
{{Citát|Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 77|poznámka = dále jen ''Haličsko-volyňský letopis''}}</ref>}}
Během roku 1249 se za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citát|... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}}
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.